Leoš Janáček
3. července 1854 (Hukvaldy) – 12. srpna 1928 (Moravská Ostrava)
...
redakce, sobota 1. ledna 2005
Magazín > Naši skladatelé
Leoš Janáček se narodil dne 3. července 1854 na Hukvaldech z učitelské a muzikantské rodiny. Obecnou školu navštěvoval ve svém rodišti (1859–1856), kde záhy poznal nejen přírodní krásy, ale i tvrdý život lašského kraje. Zásluhou Pavla Křížkovského, bývalého žáka a příznivce Janáčkova otce, byl přijat v létě r. 1865 za fundatistu starobrněnského kláštera na Starém Brně. V klášterním ovzduší se jeho vzdorný a nepoddajný duch utvrdil v národním vědomí a zde také vyšlehly prvé plaménky jeho budoucí lásky k slovanskému východu. Pod vedením Pavla Křížkovského získal přísné hudební školení. Studoval na starobrněnské městské reálce (1866–69), později na učitelském ústavě, kde r. 1872 absolvoval. Téhož roku byl na tomto ústavě jmenován výpomocným učitelem a současné vyučoval hudbě na cvičné škole. V letech 1873–84 poslouchal přednášky Antonína Matzenauera z české řeči a literatury na tehdejší moravské zemské akademii. V Brně složil r. 1874 také zkoušku způsobilosti z historicko-jazykového oboru pro obecné a měšťanské školy. V hudebních studiích pokračoval (1874–75) na pražské varhanické škole u Fr. Blažka a Fr. Zd. Skuherského. Po státní zkoušce ze zpěvu, klavíru a varhan (1875) byl r. 1876 jmenován prozatímním učitelem hudby na učitelském ústavě v Brně.
Sbormistrovskou činnost zahájil r. 1872 v řemeslnické besedě Svatopluk, kde setrval až do října 1876. Po odchodu P. Křížkovského do Olomouce r.1872 zastupoval ho na kůru starobrněnského klášterního kostela a v této funkci setrval až do r. 1885. V letech 1876–88 s dvouletou přestávkou řídil Besedu brněnskou a upozornil na sebe jako znamenitý a temperamentní dirigent. Navázal tu na tradici Křížkovského a vedl spolkový sbor k velkým reprodukčním úkolům. Neklidný a teoreticky zvídavý duch Janáčkův, který již tehdy projevuje zvýšený zájem o hudebně estetické problémy, nemohl se spokojit s úzkými obzory brněnského prostředí. Janáček touží po úplném vzdělání hudebníka a proto odchází na konzervatoř do Lipska (1879–1880) a do Vidně (1880). Po návratu ze studií v cizině byl jmenován skutečným učitelem hudby na učitelském ústavě (1880), kde působil až do r. 1904. V letech 1886–1902 vyučoval též zpěv na nižším gymnasiu na Starém Brně. V tehdejší své rozsáhlé a všestranné hudební činnosti se jeví jako nadšený vyznavač díla Dvořákova, k jehož soustavnému moravskému kultu položil pevné a trvalé základy. Po ustavení Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě, která založila varhanickou školu v Brně, byl jmenován (1881) jejím ředitelem a zůstal jím až do 31. srpna 1919; jeho přičiněním byl ústav přeměněn na konzervatoř. Zde rozvinul osobitou a všestranně bohatou pedagogickou činnost a šířil své osobité teoretické názory. Uplatňoval je také ve své kritické činnosti, jmenovitě v Hudebních listech, jež vydával v letech 1884–1888. Byl činný nejen jako skladatel, pozornost vzbudil svéráznými literárními črtami a hudebné teoretickými spisy, v nichž publikoval výsledky svého studia umělé a lidové hudby. Vybudoval teorii, která usilovala geneticky vyvodit vznik melodie a rytmu z nápěvků mluvy. Janáčkova nápěvková teorie se stala východiskem i zdrojem jeho hudebně-dramatického slohu.
S dialektologem Fr. Bartošem se věnoval soustavnému studiu a sběru moravské lidové písně a byl uznáván jako přední znalec moravského hudebního lidopisu. S Martinem Zemanem sestavil na pražské Jubilejní výstavě (1891) slováckou kapelu a r. 1895 stál v čele moravského pracovního odboru pro Národopisnou výstavu v Praze, na níž předvedl s Lucií Bakešovou moravské tance. Za zásluhy o moravskou lidovou píseň byl zvolen předsedou pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku (1905) a po převratu (1918) předsedou moravského výboru Státního ústavu pro lidovou píseň. Poměrně záhy rozvinul široce založenou činnost organizační, národně buditelskou a hudebné výchovnou. R. 1898 utvořil v Brně kruh pro udržování symfonického orchestru a podílel se na vzniku hudebního odboru Klubu přátel uměni v Brně, jehož byl od r. 1910 předsedou. Usiloval o uměleckou očistu brněnského Národního divadla, rusofilské sklony projevil jako tvůrce a předseda Ruského kroužku. Vedl kursy ruštiny, navštívil třikrát Rusko (1896 a 1902), zasáhl do příprav ke všeruské výstavě v Petrohradě (1903) a svou dceru Olgu (†1903) poslal na studia ruštiny ke svému petrohradskému bratru Františkovi. Po státním převratu jmenován profesorem mistrovské školy pražské konzervatoře (1919), členem hudebního poradního sboru při ministerstvu školství a národní osvěty, členem České akademie (1912), Pruské akademie umění (1927), dopisujícím členem The School of Slavonic Studies v Londýně (1928), předsedou Klubu moravských skladatelů (1919), členem většiny významných českých hudebních spolků a korporací, konzervátorem hudebních památek atd. Jeho stěžejní díla byla poctěna národními cenami nebo cenami České akademie. Masarykova univerzita v Brně udělila Leoši Janáčkovi čestný doktorát filosofie (1925) jako jednu z nejvyšších poct za jeho celoživotní tvůrčí odkaz. V Hukvaldech na jeho rodném domě mu byla odhalena pamětní deska a na Štramberku postaven pomník. Leoš Janáček zemřel 12. srpna v Kleinově sanatoriu v Moravské Ostravě r. 1928.
Sborová tvorba
Mše
Mše
komponováno: ?1872-5
Ztraceno.
Benedictus
Moteto pro smíšené hlasy a varhany.
Sborník z pražských studií.
1875
Sanctus
komponováno: 1879.
Ztraceno.
Mše Es dur
komponováno: 1908
Nedokončeno.
Glagolská mše / Mša glagolskaja
pro sólisty, smíšený sbor, varhany a orchestr na staroslověnský mešní text.
(1. Úvod, 2. Gospodi pomiluj, 3. Slava, 4. Věruju, 5. Svet, 6. Blagoslovljen, 7. Agněče božij, 8. Dohra. Sólo varhan. Intrády)
komponováno: 1926- 27
Premiéra 5.12.1927 Brno, J. přítomen.
Kantáty
Sivý sokol zaletěl
kantáta pro smíšený sbor a orchestr na text básně Svatopluka Čecha
komponováno: 1890
Premiéra: 1890?, Brno.
Hospodine!
Kantáta pro sóla, smíšený sbor a instr. doprovod.
1 verze pro sólisty, smíšený dvojsbor, dechové nástroje, harfu a varhany. Komponováno nejpozději 1896.
2. verze pro sólisty, smíšený sbor, dechové nástroje, harfu a varhany. Komponováno nejpozději 1896.
Premiéra 1. verze: 19. 4. 1896 Brno, řídil L. Janáček.
Amarus
Kantáta pro sólisty, smíšený sbor a orchestr na text stejnojmenné básně Jaroslava Vrchlického
(1. Moderato, 2. Andante, 3. Moderato, 4. Adagio, 5. Epilog. Smuteční pochod, marche funebre.)
komponováno: 1897, 1901, 1906
Premiéra:
pouze Epilog–20.3.1898, Brno, řídil L. Janáček
bez Epilogu: 2. 12. 1900, Kroměříž, řídil L. Janáček
celá kantáta: 25. 2. 1912, Brno.
Otče náš
kantáta inspirovaná cyklem obrazů polského malíře Józefa Męciny-Krzesze
1. verze: 1901–pro sólový tenor, smíšený sbor a klavír / harmonium
2. verze 1906–pro tenor sólo, smíšený sbor, harfu a varhany.
Premiéra:
1. verze: Brno, 15. 6. 1901 jako živé obrazy–scénické provedení v ND Brno
2. verze: Praha, 18. 11. 1906 -koncertní provedení, J. přítomen.
Elegie na smrt dcery Olgy
komorní kantáta pro sólový tenor, smíšené hlasy a klavír na slova Marie N. Veverici.
komponováno: 1903
Premiéra: Brno, 20. 12. 1930.
Na Soláni čarták
Kantáta pro tenor, mužský sbor a orchestr na slova básně M. Kunerta.
l. verze 1911, premiéra 23. 3. 1912 Prostějov
2. verze 1920, premiéra 19. 10 1924 Brno, J. přítomen
Věčné evangelium
'Legenda ' pro sólový soprán, tenor, smíšený sbor a orchestr na text stejnojmenné básně Jaroslava Vrchlického.
(1. Con moto, 2. Adagio, 3. Con moto, 4. Andante)
komponováno: 1913-14
Premiéra 5.2.1917 Praha, J. přítomen
Smíšené sbory
Komáři se ženili
Úprava lidové písně pro smíšený sbor a orchestr
komponováno: 1891
Premiéra: Brno, 20.11 1892, řídil L.J.
Zelené sem seła
Úprava lidové písně pro smíšený sbor a orchestr
verze 1892–premiéra 20. 11 1892 Brno, řídil L. Janáček
verze 1897–?
Keď zme šli na hody
Úprava lidové písně pro smíšený sbor a orchestr.
Zařazeno do nikdy nerealizovaného cyklu České tance. 1 Suita. Stejný nápět a text v klavírní úpravě zařazen (jako. č. 17. Sedlácká) do Národních tanců na Moravě ( 1888-89).
komponováno do 1893
Graduale "Speciosus forma"
[Graduale "Krásnější jsi podobou nad syny lidské"]
Moteto pro smíšené hlasy a varhany. – › Sborník z pražských studií.
komponováno: 1874
Introitus in festo Ss. Nominis Jesu
[Introit ke svátku Nejsvětějšího Jména Ježíš]
Moteto pro smíšené hlasy a varhany.
Sborník z pražských studií.
komponováno: 1875
Exaudi Deus [1]
[Vyslyš, Bože (1)]
Moteto pro smíšené hlasy a varhany.
Sborník z pražských studií.
komponováno: 1875
Exaudi Deus [2]
[Vyslyš, Bože (2)]
Moteto pro smíšené hlasy
Sborník z pražských studií.
komponováno: 1875
Communio "Fidelis servus"
[Communio "Věrný služebník a opatrný"]
Moteto pro smíšené hlasy
komponováno: 1875
Regnum mundi
[Království světa]
Moteto pro smíšené hlasy
komponováno: 1875-78
Exsurge Domine
[Povstaň Pane]
Moteto pro smíšené hlasy
komponováno: 1875-79
Graduale in festo purificationis BVM "Suscepimus"
[Graduale k slavnosti Uvedení Páně do chrámu "Přijali jsme, Bože"]
Moteto pro smíšené hlasy
komponováno: 1875? -79
Slavnostní sbor
[k položení základního kamene Ústavu ku vzdělání učitelů]
pro sólový mužský kvartet, mužský a ženský sbor na text Karla Kučery.
komponováno: 1877
Premiéra: Brno, 15. 7. 1877, řídil L. Janáček.
Píseň v jeseni
Smíšený sbor (z cyklu Tři smíšené sbory) na text Jaroslava Vrchlického.
komponováno: 1880
Premiéra: Brno, 12. 12. 1880, řídil L. Janáček
Kačena divoká
Smíšený sbor (z cyklu Tři smíšené sbory) na text lidové písně.
komponováno: 1885
Premiéra: Brno, 17.3.1901, řídil L. Janáček
Naše píseň
Smíšený sbor (z cyklu Tři smíšené sbory) na text básně Svatopluka Čecha
komponováno: 1890
Premiéra: Brno, 11.12.1930
Už je slúnko z téj hory ven
Sbor pro sólový baryton, smíšené hlasy a klavír na text lidové písně.
komponováno: 1894
Premiéra: Brno, 13. 5. 1894, řídil L. Janáček
Ukvalské písně
Úpravy lidových písní pro smíšený sbor
(1. Ondraš, Ondraš!, 2. Ty ukvałsky kosteličku!, 3. Ny tych fojtovych łukach, 4. Ty ukvałsky kosteličku, hej!, 5. Pan Buh vam zapłať!, 6. Fojtova Hanka)
Text a nápěv hukvaldské lidová píseň a poezie.
komponováno: 1899
Premiéra: Hukvaldy 3.7.1944 ( č. 1,3,4, 6)
kompletní soubor: Frýdek-Místek, 25.5.1948
Zdrávas Maria
První verze pro tenor, smíšený sbor, housle a varhany
Druhá verze pro tenor nebo soprán, housle a klavír (nebo varhany)
komponováno: 1904
Říkadla
[1] Osm písní pro jeden až tři mezzo-soprány, klarinet a klavír (tzv. malá verze)
(1. Leze krtek podle meze, 2. Karel do pekla zajel, 3. Franta rasů, hrál na basu, 4. Dělám, dělám kázání, 5. Hó, hó, krávy dó , 6. Koza bílá hrušky sbírá, 7. Vašek, pašek, bubeník, 8. Frantíku, Frantíku)
[2] Úvod a 18 písní pro devět hlasů a deset nástrojů ( tzv. větší verze)
(1. Úvod, 2. Řípa se vdávala, 3. Není lepší jako z jara, 4. Leze krtek podle meze, 5. Karel do pekla zajel, 6. Roztrhané kalhoty, 7. Franta rasů, hrál na basu, 8. Náš pes, náš pes, 9. Dělám, dělám kázání, 10. Stará bába čarovala, 11. Hó, hó, krávy dó, 12. Moje žena malučičká, 13. Bába leze do bezu, 14. Koza bílá hrušky sbírá, 15. Němec brouk, hrnce tlouk, 16. Koza leží na seně, 17. Vašek, pašek, bubeník, 18. Frantíku, Frantíku, 19. Seděl medviď na kolodi)
komponováno: 1925, 1926.
Mužské sbory
Orání
Mužský sbor na text lidové písně
komponováno: 1873
Premiéra 27. 4. 1973, řídil L. Janáček – › název Čtyři lidové mužské sbory na slova národních písní a E. Krásnohorské, též Tři písně.
Ženich vnucený
Ztracený sbor
Válečná
1 verze : Mužský sbor na neznámý text.
komponováno: 1873
2. verze: Válečná: k svěcení praporu
Mužský sbor na neznámý text s doprovodem trubky, tří trombónů a klavíru.
komponováno: 1873
Premiéra ( 2. verze): 5. 7. 1873 Brno, řídil L. Janáček
Nestálost lásky
Mužský sbor na text lidové písně.
komponováno: 1873
Premiéra 9. 11. 1873 Brno, řídil L. Janáček – › název Tři mužské sbory, též Tři písně
Divím se milému
Mužský sbor na lidový? text neznámého původu.
komponováno: 1873-6
Premiéra : ? – › název Ohlas národních písní
Vínek stonulý
Mužský sbor na text lidové písně.
komponováno: 1873-6
Premiéra: ? – › Ohlas národních písní
Osamělá bez těchy
Mužský sbor na text slovenské lidové písně.
komponováno: 1874, revize 1898, 1925
Premiéra: Brno, 14.3.1874 Brno, řídil L. Janáček – › název Tři písně, též Tři mužské sbory.
Láska opravdivá
Mužský sbor na text slovenské lidové písně.
1876
Premiéra: Brno, 23.1.1876, řídil L. Janáček; – › název Ohlas národních písní též Tři popěvky.
Osudu neujdeš
Mužský sbor na text srbské lidové písně.
komponováno: 1876?
Premiéra: Brno, 1878?; – › název Tři mužské sbory
Zpěvná duma
Mužský sbor na text Fr. L. Čelakovského.
komponováno: 1876
Premiéra: Brno, 3.4.1876, řídil L. Janáček.
Na košatej jedli dva holubi seďá
Mužský sbor na text lidové písně.
komponováno: 1876?
Premiéra: Praha, 1.12.1957.
Slavnostní sbor
ku svěcení nové budovy c. k. slovanského ústavu ku vzdělání učitelů v Brně Sbor pro sólový baryton, mužské hlasy a klavír na text Karla Kučery ?
komponováno: 1878?
Premiéra: Brno, 15.9.1878, řídil L. Janáček.
Na prievoze
Mužský sbor na text slovenské lidové písně.
komponováno: 1880-84?
Premiéra: Praha, 1. 12. 1957.
Ave Maria
Mužský sbor na text veršovaného dramatu Lorda Byrona " Dona Juan".
komponováno: 1883
Premiéra: ?
Čtveřice mužských sborů
(1. Výhrůzka (na text lidové písně), 2. Ó lásko (na text lidové písně), 3. Ach, vojna, vojna (na text lidové písně), 4. Krásné oči tvé (na text básně Jaroslava Tichého))
komponováno: 1885
Premiéra (jednotlivých sborů):
č. 2. a 3. : Brno, 14. 11. 1886, Brno, řídil L. Janáček
č. 1.: Brno, 23. 5.1889
č. 4.: Plzeň, 26. 5. 1906
3 sbory mužské
(1. Loučení (na text Elišky Krásnohorské), 2. Holubička (na text Elišky Krásnohorské), 3. Žárlivec (na text lidové písně))
komponováno: 1888
Premiéra ( jednotlivých sborů):
č. 3.: Vizovice, 9. 4. 1941
č. 1. a 2. : Přerov, 1.9. 1956
Což ta naše bříza
Mužský sbor na text Elišky Krásnohorské.
komponováno: 1893
Premiéra: Brno, 21. 5. 1893; – › název Čtyři lidové mužské sbory
Odpočiň si
"Smuteční sbor" pro mužské hlasy na text Františka Sušila.
komponováno: 1894?
Premiéra: Brno, 1. 11. 1894, řídil L. Janáček
Slavnostní sbor
[k svěcení praporu Svatojosefské jednoty] pro mužské hlasy na text Vladimíra Šťastného.
komponováno: 1897-98
Premiéra: Brno, 24. 4, 1898, řídil L. Janáček.
Čtvero mužských sborů moravských
(1. Dež viš (na text hanácké písně ze sbírky O. Přikryla), 1900; 2. Komáři (na text lidové písně), 1906; 3. Klekánica (na text hanácké písně O. Přikryla), 1900; 4. Rozloučení (na text lidové písně), 1906)
Premiéra ( jednotlivých sborů):
č. 1., 3. : Přerov, 26. 11 1905, J. přítomen
č. 2.: Vyškov 5.2. 1907
č. 4, Brno, 23. 2. 1908
Constitues
[Ustanovíš je za knížata]
Moteto pro mužské hlasy a varhany
komponováno: 1903
Veni Sancte Spiritus
[Svatý Duchu, sestup k nám]
Moteto pro mužské hlasy
komponováno: 1903
Vínek
Mužský sbor na text a nápěv lidové písně.
komponováno: 1904-06
Premiéra: Brno, 17. 10. 1925; – › název Čtyři lidové mužské sbory
Kantor Halfar
Mužský sbor na stejnojmennou báseň Petra Bezruče.
komponováno: 1906
Premiéra: Plzeň, 27. 5. 1911.
Maryčka Magdónova [1]
Mužský sbor na stejnojmennou báseň Petra Bezruče.
komponováno: 1906
Premiéra: neznámá
Maryčka Magdónova [2]
Mužský sbor na stejnojmennou báseň Petra Bezruče.
komponováno: 1907
Premiéra: Prostějov, 12. 4. 1908. J. přítomen.
70. 000 (Sedmdesát tisíc)
Mužský sbor na stejnojmennou báseň Petra Bezruče
komponováno: 1909, revize 1912
Premiéra: Benešov u Prahy, 25. 3. 1914.
5 národních písní
26 balad lidových
Úpravy lidových písní pro sólový tenor, mužský sbor a klavír nebo harmonium.
(1. Išly panny na jahody, 2. V tom velickém poli, 3. Proč kalino, neprokvétáš?, 4. Putovali hudci, 5. A byl jeden zeman)
komponováno: 1912?, 1916-17
Premiéra: Brno, 1934;
celek tvoří : Lidová nokturna (balady II.), 6 národních písní, jež zpívala Eva Gabel (balady I.), Písně detvanské (balady III.)
Perina
Mužský sbor na lidový text a nápěv
komponováno: 1914
Premiéra: Brno, 17. 10, 1925;
Čtyři lidové mužské sbory.
Česká legie
Mužský sbor na text básně Antonína Horáka
komponováno: 1918
Premiéra: Kroměříž, 26. 9. 1920
Potulný šílenec
Mužský sbor se sopránovým sólem na text básně Rabindranátha Thákura ( v překladu F. Baleje).
komponováno: 1922
Premiéra: Rosice u Brna, 21. 9. 1924.
Naše vlajka
Mužský sbor s dvěma sólovými soprány na text básně Františka Serafínského-Procházky
komponováno: 1925-26
Premiéra: Přerov, 16. 10. 1926.
Sbor při kladení základního kamene
Masarykovy university v Brně mužský sbor na slova básně Antonína Trýba
komponováno: 1928
Premiéra: Brno, 9. 6. 1928 za přítomnosti L. Janáčka a prezidenta T.G. Masaryka.
Pensistům učitelům po 50 letech maturit
1928
Nedokončeno.
Ženské sbory
Vlčí stopa
Ženský sbor s klavírem na text stejnojmenné básně Jaroslava Vrchlického.
komponováno: 1916
Premiéra: Nová Paka, 18. 8. 1916.
Hradčanské písničky
Tři sbory pro sólový soprán, ženské hlasy, flétnu a harfu na texty básní Františka Serafinského-Procházky.
(1. Zlatá ulička, 2. Plačící fontána, 3. Belveder)
komponováno: 1916
Premiéra:
č. 1. : Praha, 36. 12, 1916;
č. 3. : Brno, 24. 11. 1918, J. přítomen;
jako celek: Praha, 11. 5. 1923, J. přítomen.
Kašpar Rucký
pro soprán sólo, sólový kvartet ženských hlasů a ženský sbor na text básně Františka Serafínského-Procházky.
komponováno: 1916
Premiéra: Praha, 6. 4. 1921
Literatura a prameny
Centrum Leoše Janáčka při Nadaci Leoše Janáčka
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.