Kde vzít štěstí

Je tu zase podzim, a tak mohli pacovští diváci zase shlédnout PS Slavík na jeho prvním Nocturnu. Zpívalo se nám dobře, protože jsme byli mezi svými a v našem čele stál ten, jenž nám dal poznat, co to znamená, když srdce zpívá. K jeho 75. narozeninám jsme se rozhodli, mu zazpívat střípky té krásy, kterou pro nás, za těch 8 let, co jej máme, vytvořil. Profesor Stanislav Pešička s námi skutečně zpívá tak krátkou dobu a při tom nás obdařil tolika novými skladbami, že když jsem je chtěla přinést do zkoušky všechny, nemohla jsem to unést. S každou tou skladbou jsme pochopili něco nového – z hudby i ze života – a postupně jsme mohli zjišťovat, že sborové zkoušky se nám stávají ne záležitostí pracovní, ale srdeční. Při našich vystoupeních doma i v zahraničí a zejména na festivalech jsme s údivem přijímali stíle srdečnější posluchačské odezvy, nejen od zpěváků ale i od běžného obecenstva. Dirigent Pošumavské komorní filharmonie Prachatic pan Karel Haymann letos na Festivalu ve Vlachově Březí celou tuto otázku shrnul slovy: „Jak to s vámi ten šéf dělá? Vy zrajete jak víno.“ Ano je to tak. Můžeme poděkovat svému dirigentovi za to, že jsme uzráli. A díky jemu také víme, že nikdy nebudeme dost zralí, abychom na tom nemohli ještě pracovat, neboť – jak každý rok říká znova – „...pokud ustrneme, ztrácí naše práce smysl.“

Vzácným hostem na Nocturnu 27. 9. byla také paní Pavla Pešičková s dcerou, které rovněž vděčíme za to, že dosud máme to štěstí s naším dirigentem spolupracovat, jak ostatně velmi trefně vyjádřil starosta města Pacova pan Bulušek. I naši mladí hosté z Tanečního klubu z Pelhřimova, kteří přinesli do společného vystoupení svěžest a radost, měli v očích znát radost ze své práce s hudební a pohybovou múzou.

Tak tedy – je to štětí, potkat v životě lidi, kteří – co činí, s láskou činí. Je štěstí přijmout společnou věc za radost z konání. Je štěstí žít každý prostý den v kruhu blízkých s písní na rtech, neboť odsud blízko k srdci – našemu i naslouchajících. Dík za to pane dirigente!