Mezi sborovými festivaly Moravskoslezské oblasti zaujímá zvláštní postavení "Święto Śląskiej Pieśni Chóralnej" – Slezský Trojok. Polské, české i slovenské pěvecké sbory zde dokumentují spolupráci v euroregionu lidí, které spojují pěvecké a hudební tradice.
Milan Kotouček, úterý 15. srpna 2006
Magazín > Sborový život
Hornické muzeum v Ostravě-Petřkovicích
"Svátek slezské sborové písně" se od r. 1993 pořádá každoročně začátkem června, a to střídavě v Katovicích a v Ostravě, případně v jiných místech regionu uvedených měst. Hlavním organizátorem festivalu je Polski Związek Chórów i Orkiestr (PZCHiO), slezská oblast v Katovicích. Pěvci se na tuto společenskou akci velmi zodpovědně připravují. Pro české sbory je totiž povinností zařadit do vystoupení i skladby v polštině. Výjimečnost festivalu je však v tom, že významným osobnostem hudebního života a vybraným pěveckým sborům katovické a moravskoslezské oblasti je udělována Cena Stanislawa Moniuszka. Soška skladatele (miniatura katovického pomníku) a příslušný diplom představují určitou formu ohodnocení zásluh na popularizaci krásné písně, rozvoji hudebnosti a hudebního života vůbec v polském a českém Slezsku. Na 9. Slezském Trojoku v roce 2001, konaném v Hornickém muzeu v Ostravě-Petřkovicích, obdržel cenu i MPS Nešvera z Olomouce. Takový úspěch samozřejmě pěvecký sbor povzbuzuje, ale také v jistém smyslu jej zavazuje. Sbor Nešvera se proto přihlásil na letošní festival se záměrem přesvědčit svým pěveckým výkonem publikum, že prestižní cena, obdržená před pěti roky, byla zasloužená.
Letošní 14.Festival Slezské lidové písně – Slezský Trojok se konal 11.června opět v Ostravě a zúčastnilo se jej 30 pěveckých sdružení – 15 z České republiky, 1 ze Slovenska a 14 z Polska. Stojí však za povšimnutí, že silně převažovaly sbory smíšené a jediným mužským sborem na festivalu byl "Nešvera".
Na zahajovacím koncertě v Hornickém muzeu v Petřkovicích nejdříve vystoupilo pět komisí festivalu vybraných sborů, pak následovalo předání Cen Stanislawa Moniuszka. Tisícovka posluchačů (včetně zpěváků) si pak zazpívala dva sbory (úpravu slezských lidových písní) ze sedmi pro festival určených skladeb ke společnému provedení. Zbývajících pět skladeb pro smíšené sbory bylo uvedeno při mši (pro účastníky festivalu) v ostravské katedrále Božského Spasitele.
Po obědě vystupovaly soubory na různých místech Ostravy (kostely, kulturní domy). MPS Nešvera zahajoval odpolední koncert devíti sborů v Hornickém muzeu. Za řízení Josefa Srovnala sbor, během limitovaných 15 minut, uvedl pět skladeb – České krajině (J.B.Foerster), Usnula děvečka (A.Rychlý), V kolaji voda (J.Jochec, sólo Jan Muž), Pieśń wieczorna (S.Moniuszko) a Tancuj, tancuj (B.Pokorný). Při posledním sboru se posluchači (převážně členové sborů) přidali zpěvem a tleskotem v rytmu verbuňku. Takové spontánní projevy nadšení a uznání svědčí o tom, že sbor Nešvera posluchače zaujal, což pro stříbrovlasé pány je silným povzbuzením do dalších pěveckých aktivit.
Olomouc (Olomoucký kraj) – zal. 1920
mužský sbor
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.