Krásná oslava hudby a zpěvu

Slavnost byla zahájena mší svatou, kterou celebroval Mons. Jaroslav Škarvada, pražský emeritní biskup, spolu s Mons. Karlem Havelkou, generálním vikářem litoměřické dicéze a místním duchovním správcem P. Augustinem Štěvickou.



J. Zumr (Semily), středa 28. ledna 2004
Magazín > Sborový život

Ilustrační obrázek.

Na úvod liturgie zazněl oslavný sbor Hanse Leo Hasslera Cantate Domino v podání Pražských mužských sborů. Liturgické čtení přednesl Radovan Lukavský. Teprve po vysvěcení biskupem Škarvadou se rozezněly varhany skladbou Girolama Frescobaldiho Magnificat primi toni pod rukama i nohama svatovítského dómského varhaníka Mgr. Josefa Kšici. V promluvě, v níž základní myšlenkou byla radost, kterou hudba a zpěv vnášejí do života člověka a jejímž prostřednictvím může také oslavovat Boha, byl vysloven jeden z postulátů křesťanské víry. Sluší se poznamenat, že Mons. ThDr. Jaroslav Škarvada byl u příležitosti 85.výročí vzniku Českoslovens-ka vyznamenán prezidentem republiky Řádem T. G. Ma-saryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

V dalším průběhu bohoslužby zazněla pak i další významná díla varhanní i vokální tvorby. Jako sólo zde zaznělo Schubertovo Ave Maria v přednesu paní Heryánové Ryklové a MUDr. Václava Šolce.

Po mši svaté následoval koncert k poctě sv. Cecilie. V něm vystoupily všechny zúčastněné sbory i só-listé. Na mne nejvíce zapůsobil sbor P. I. Čajkovského Svatý Bože v přednesu PS Foerster Jičín, připomínající pravoslavnou liturgii. Vzácný a jedinečný zvuk varhan pak zazněl ve známé skladbě J. S. Bacha Toccata a fuga d moll, kterou provedl varhaník Josef Kšica, jenž se podílel též na naladění varhan po opravě. Hudební čísla střídal uměleckým přednesem z Foerstrova Poutníka prof. Radovan Lukavský. Jeho hlasový projev bez zbytečného pathosu mně vždy připomene krásu naší mateřštiny. Bylo tomu tak i v přednesu Písně bratra slunce od sv. Františka z Assisi v překladu Alberta Vyskočila, kterýžto text zhudebnil J. B. Foerster jako kantátu pro mužský sbor, baryton a varhany. Tuto kantátu slýcháme jen velm zřídka a zde ji provedly PMS se sólistou ing. V. Polanským.

Osenický kostel byl zcela zaplněn pozornými posluchači. Svědčí to jistě o tradici a úctě k dílu Foerstrova rodu, kterou zde pomáhá udržovat i festival Foerstrovy Osenice, jehož iniciátorem a jedním z hlavních organizátorů je právě Pěvecké sdružení pražských učitelů.

V bývalé škole vznikla „Pamětní síň rodiny Foerstrů“. Měl jsem při její návštěvě to štěstí, že mne zde provázel velmi zasvěceným výkladem bratrův kolega ze studií pan Mgr. Alois Švorc, který kdysi v Osenicích učil. Mimo jiné mi ukázal i okno bývalé třídy, z něhož J. B. Foerster často pozoroval okolní rovinatou krajinu. Tento pohled mu prý byl i inspirací k slavnému mužskému sboru Velké širé rodné lány. Pod tímto oknem roste dosud keř kdouloně obecné, jejíž žluté plody kdoule jsou poživatelné až v pozdním podzimu, po přejití prvních mrazíků. Tyto kdoule prý míval J. B. Foerster rád a kdykoli k němu přijela v tuto roční dobu návštěva z Osenic, ptával se, zda mu přivezla ony kdoule.Radostné bylo poslouchat výroky prostých účastníků této slavnosti v Osenicích, kteří jen v superlativech hodnotili tyto vzácné chvíle, které v kraji Foerstrů mohli alespoň jednou za život prožít. Také krásná slova z úst pana biskupa Škavrady byla tím nejkrásnějším díkem všem dárcům, jejichž jména budou vložena do útrob restaurovaných varhan na paměť budoucím generacím.

Prohlédněte si zmíněné sbory

Foerster

Jičín (Královéhradecký kraj) – zal. 1995
smíšený sbor


Pěvecké sdružení pražských učitelů

Praha (Hlavní město Praha) – zal. 1908
mužský sbor


Pěvecký sbor Typografia

Praha (Hlavní město Praha) – zal. 1862
mužský sbor


Pražský pěvecký sbor Smetana

Praha (Hlavní město Praha) – zal. 1909
mužský sbor


Přečtěte si další články



Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)