Do Osenic se sjedou pěvecké sbory už po třinácté

Již od prvního ročníku je festival otevřen pro všechna sborová seskupení domácí i zahraniční, která chtějí ve svých programech zvěčnit hudbu členů rodiny Foerstrů; především ale pro sbory středočeské a východočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů, které chtějí účinkovat v kraji rodu Foerstrů, v místech, která byla v 19. stol. duchovním a hudebním centrem, kde celého půl století působil na škole a kostelním kůru kantor a regenschori Josef Foerster, dědeček dnes nejznámějšího člena tohoto rodu, hudebního skladatele, filosofa, malíře a básníka Josefa Bohuslava Foerstra.

Cílem tohoto festivalu je renesance hudebnosti v tomto kraji, o níž dnes usilují nejen v pořadatelské obci Dětenice, ale i v okolních městech a obcích, kde se festival tradičně koná. Ostatně je to cíl též široké obce pěvecké, sdružené v Unii českých pěveckých sborů (UČPS) a Společnosti J. B. Foerstra, která střeží tento odkaz.

Památník rodu Foerstrů

Kostel Narození Panny Marie a škola (která nese čestný titul Národní škola Dr.h.c. J. B. Foerstra) se během let konání festivalu přeměnila rozhodnutím zastupitelů obce Dětenice v Památník Foersterova rodu a slouží dnes jako výstavní síň manuskriptů, tisků, obrazů a jiných památek na tento slavný rod a současně i zázemí festivalu.

Myšlenka sborového festivalu byla i iniciující pro více než dvanáct let trvající spolupráci starosty obce Dětenice Radomíra Vališky a předsedy Pěveckého sdružení pražských učitelů profesora Františka Zumra na tomto kulturním poli. V letošním roce patří poděkování Jaroslavu Vávrovi, který převzal pomyslné veslo za Františka Zumra.

Nelze opomenout ani významný čin této novodobé historie, jímž se stala bezesporu záchrana historických varhan z poloviny 19. století, na níž se podíleli finanční sbírkou především občané tohoto dříve zapomenutého kraje. Pod odborným zásahem pražského varhanáře Martina Poláčka byl tento vzácný nástroj restaurován a slouží opět svému účelu při bohoslužbách i jako koncertní nástroj pod rukama věhlasných varhaníků (jako např. regenschoriho svatovítského kůru Josefa Kšici).

Za dobu konání festivalu FO se podílely na programech desítky našich i zahraničních sborů se svými sbormistry.

Poděkování

Dvanáct let je sice jen krátká etapa historie, ale významná část života lidí, kteří jsou s touto etapou spjati. Poděkování organizátorů patří nejen osobám, které byly po dvanáct let v čele realizačního týmu, ale i všem pěveckým sborům a jejich sbormistryním a sbormistrům, všem zpěvákům z domova i zahraničí, kteří se alespoň jednoho ročníku Foerstrových Osenic účastnili.

Dík patří rovněž všem posluchačům, kteří poselství přátelství a lásky sdělované těmito sbory přijímali, a v neposlední řadě i těm místním obyvatelům, kteří pro zdar festivalu každoročně zajišťovali nezbytné zázemí.