Pěvecká organizace v letech 1868–1928 (3/14)

Roku 1891 ve dnech svatojanských konal se sjezd pěvectva českoslovanského, jehož průběh byl velmi důstojný a jenž stal se památným úvodem do nového života „Jednoty“. Zúčastnilo se jej přes 1.500 pěvců a pěvkyň. Dne 17. května konán průvod do Nár. divadla, kde provedeno 700 pěvci Dvořákovo „Stabat Mater“ za řízení skladatele. Odpoledne navštívena byla hromadně výstava, večer byl na Žofíně (nyní Slovanský ostrov) koncert spolků mimopražských. Druhý den konána na Staroměstské radnici valná hromada, při níž zvolen starostou dosavadní místopředseda Ferd. Tadra. Nadšení, vyvolané jubilejní výstavou v národě českém, bylo výborným pomocníkem nového výboru, který snažil se je v pěvectvu udržeti a připoutati spolky k „Jednotě“. Ač výsledky nebyly úměrny úsilí ústředí – po pětileté činnosti r. 1896 konstatováno, že sotva pětina spolků pěveckých je organisována –, přece jen byl tu již život. Ač pomalu, přece jen se „Jednota“ rozvíjela a zkvétala. K utužení bratrské součinnosti pořádány sjezdy pěvecké.

Roku 1892 dne 5. a 6. června za účasti 30 spolků s více než 600 členy v Čes. Budějovicích se zájezdem do Čes. Krumlova, kde v obou místech koncertováno. Roku 1893 dne 21. a 22. května v Plzni, kde konán koncert a mimořádný sněm.

Roku 1894 sjezd nekonán; činěny přípravy pro rok příští.

Roku 1895 Praha, srdce Čech, oděla se opět ve slavnostní háv u příležitosti Národopisné výstavy. Pěvectvo zastoupeno bylo v řadách vystavovatelů, zpěv. spolky vystavovaly své památky a různé mapy a diagramy. Sjezd pěvectva konal se 2. a 3. června. Po přátelském večeru 1. června bylo dne 2. dopoledne uvítání, odpoledne pak pěvectvo ve slavnostním průvodu odebralo se na výstaviště, kde konány pěvecké zápasy, pořádané „Jednotou“. Dne 3. června dopoledne konána řádná valná hromada delegátů zpěv. spolků. Tandra vzdal se starostenství, ač ve výboru zůstal, a starostou zvolen prof. M.U.Dr. Em. Kaufmann. Odpoledne pokračováno v zápasech pěveckých, kterýchž zúčastnilo se celkem 13 spolků. Po skončení se celkem 13 spolků. Po skončení zápasů následoval pěvecký koncert „Jednoty“, při němž společně zpíván Křížkovského „Hymnus slov. apoštolů“ a Kličkova „Nová záře“ s průvodem orchestru a Bendlův „Pochod Táborů“. Rok Národopisné výstavy zaznamenán je vůbec památně v dějinách českého pěvectva. Řada spolků pražských i mompražských samotných nebo ve větší sbory sdružených pořádala na výstavišti koncerty. „Jednotou“, a sice členy pražskými a z okolí, uspořádán 13. července opět společný koncert, 6. a 22. října pak v paviloně fontány hromadné produkce vlasteneckých sborů, jež vyvolávaly v četném obecenstvu pravé nadšení.

Kdežto výbor předešlý byl nucen omeziti se jaksi jen na vnější okázalosti, aby spolky pěvecké strhl a do lůny „Jednoty“ přivedl, ujalo se nové vedení práce další, vnitřní organisace. Bylo nutno postaviti spolky na pevný základ vzorných stanov, jevila se potřeba zřízení žup, bylo probouzeti pochopení pro organisaci a tím podníti trvalé přilnutí k „Jednotě“. Duší všeho počínání byl nový starosta, prof. Dr. Kaufmann, který vybudoval plán celé organisace a byl neochabujícím autorem četných návrhů a podnětů k jejímu prospěchu.

Roku 1896 v lednu vyšlo 1. číslo „Věstníku Jednoty zpěv. spolků českoslovanských“, který vydáván k návrhu předsedy prof. Kaufmanna, aby dosaženo bylo „žádoucích a všem potřebných styků, jednak mezi členstvem a výborem „Jednoty“, jednak mezi jednotlivými spolky v „Jednotě“ sdruženými“.