Pěvecká organizace v letech 1868–1928 (2/14)

Roku 1868 v květnu sešlo se pěvectvo v hojném počtu k pražským slavnostem položení základního kamene k Nár. divadlu, při čemž uspořádalo dne 17. května samostatný koncert. Pěvecká část slavnosti byla připravována zvláštním výborem již od počátku roku. V předvečer dne 15. května započaly slavnosti plavbou po Vltavě, při čemž „Hlahol“ s jinými pražskými spolky a s některými okolními, které již ten den dostavily se do Prahy, zazpíval případné sbory. Na druhý den zúčastnilo se pěvectvo velkolepého průvodu, v němž šlo 212 zpěváckých spolků buď v plném počtu nebo zastoupených deputacemi, s 81 praporem. Na staveništi zapělo pěvectvo Slavnostní kantátu od Kar. Šebora.

Koncert zpěváckých spolků konal se dopoledne 17. května v Novoměstském divadle. Sdružené spolky zapěly tu chorál „Hospodine, pomiluj ny“, Tovačovského „Vlasti“ a Slavíkův „Rekův sen“. „Hlahol“ provedl Smetanovu „Rolnickou“. Zpěvácké spolky zúčastnily se i odpolední slavnosti lidové na Letné.

Na druhý den konána valná chůze spolků zpěváckých, kde za účasti 59 zástupců byl návrh stanov ústřední organisace schválen a pražský „Hlahol“ pověřen dalšími kroky. Zadané stanovy schváleny byl 8. září 1686. Mezitím však pro pohnuté události politické Praha postižena byla výjimečným stavem a tak ustavení „Jednoty“ odloženo na později.

Stalo se tak roku 1869 při prvním sněmu nové „Jednoty zpěváckých spolků“, svolaném „Hlaholem“ na den 17. května, za účasti 37 zástupců pěv. spolků. Prvním předsedou „Jednoty“ zvolen byl Jos. Huleš, jednatelem JUDr. Jan Fleischmann a pokladníkem Jan Pospíšil. Členy „Jednoty“ v prvém roce staly se 42 zpěvácké spolky.

Na den 16. května 1870 svolán byl mimořádný valný sněm „Jednoty“, jehož zúčastnily se svými zástupci toliko 22 spolky. Bylo to slabé účastenství, uvážíme-li, že bylo tehdy 265 spolků pěveckých. Po prvém nadšení téměř utuchlo porozumění pro pěveckou organisaci, pro jejíž vnitřní zpevnění ve směru organisačním, v příčině úkolů pěveckých spolků a v pozdvižení jich úrovně nedělo se dosud vlastně nic.

Pěvecký sjezd roku 1871, svolaný na oslavu 10letého jubilea pražského „Hlaholu“, obeslán byl sice i spolky mimopražskými, ale účast byla ještě menší, než při sjezdu předcházejícím.

A rok 1873 znamená pak nadlouho konec „Jednoty“, který po sněmu dne 16. května činnost vůbec zastavila. Spolky pěvecké prodělávaly krisi, některé z nich spěly k úpadku.

Ale v pěvectvu přece jen trpce pociťován byl nedostatek ústřední organisace a toužilo se po jejím oživení. Roku 1887 vyšlo ze zpěv. spolku „Vítkov“ v Žižkově vyzvání k pražským spolkům, aby se sdružily a utvořily aspoň župu. Návrh byl uvítán, zvolena již komise k sestavení stanov, ale k založení župy, jež bylo by zajisté vzkřísilo i „Jednotu“, nedošlo.

Šťastnější byl čin smíchovského „Lukese“ r. 1890. Na jeho podnět svolal pražský „Hlahol“ zástupce pražských a okolních zpěv. spolků k poradě, jak zabrániti dalšímu úpadku zpěv. spolků a jak znovuvzkřísiti bývalou „Jednotu“. Na poradě usneseno obnoviti „Jednotu“ a spolky v červenci vyzvány, aby opět přistupovaly za její členy. Chystala se jubilejní výstava. „V krátké době,“ praví se v provolání, „již má jubilejní výstavou zemskou býti postaven světu na obdiv celý ohromný pokrok, který naše milá vlast ve veškerém ohledu učinila, při též příležitosti mají také sejíti se zpěváčtí spolkové českoslovanští v Praze, aby opět jednou velebně a mocně zazněl z tisícerých hrdel náš jarý český zpěv. Doba ta jest zajisté vhodnou, aby bývalá „Jednota“ opět v život byla uvedena. Zástupcové podepsaných zpěváckých spolků pražských i okolních, uradivše se důkladně o věci té, obnovili „Jednotu“ na základě stanov již potvrzených a obracejí se nyní k Vám s vřelým vyzváním, abyste hojným přistupováním k „Jednotě zpěváckých spolků českoslovanských“ pomáhali k dosažení účelu jejího, kterýž jest „pěstování a podporování zájmů všem zpěv. spolkům společných“. Na provolání podepsány byly spolky: „Hlahol“ pražský, „Boleslav“ v Šárce, „Kos“ v Holešovicích, „Lukes“ na Smíchově, „Lumír“ na Malé Straně, „Slavoj“ v Karlíně, „Tovačovský“ v Praze, Zpěv. spolek praž. typografů, „Václav“ v Bubenči, „Věnceslav“ v Libni, „Vítkov“ na Žižkově.

Ustavující valná hromada konala se dne 5. října 1890. Přítomni byli zástupci 17 spolků. Za předsedu svolen byl mistr Karel Bendl a v ustavující schůzi výboru jeho náměstkem Ferd. Tadra, jednatelem Dr. Kar. Doubrava a pokladníkem Fr. Böhm. S nadšením ujal se nový výbor práce, aby pěvectvo o jubilejní výstavě důstojně se representovalo.