Pěvecká organizace v letech 1868–1928 (1/14)

Vznik ústřední pěvecké organisace datuje se z krásného měsíce máje roku 1868, kdy celý český národ prožíval povznášející chvíle zakládání Národního divadla v Praze. Myšlenka o soustředění všech českých spolků pěveckých ve zdárnou organisaci vznikla ovšem již dříve.

Léta šedesátá min. století vyvolala v život četné zpěvácké spolky u nás. Když 20. října 1860 vydán byl tzv. „říjnový patent“, jímž v tehdejším Rakousku obnovena ústava, nový život zavládl v českých zemích. Česká srdce se sdružovala, vědomí vlastní síly se probouzelo a radost vzlétala písní k rozjasněnému obzoru. Český zpěv, který v první polovici XIX. století zněl u nás jen nesměle a rozezvučel se volněji teprve po roce 1848, kdy nastaly národu našemu trochu lepší časy a po němž založeno několik prvních ryze českých spolků pěveckých, nyní tím jásavějším tónem zahlaholil českými luhy. Zakládány spolky zpěvácké, v Praze samé vzniká roku 1861 jako veřejnoprávní těleso zpěv. spolek „Hlahol“. A touha po dalším sdružování pěvců jeví se již roku následujícího, kdy u příležitosti zájezdu „Hlaholu“ na Říp vidí veřejnost malý sjezd zpěváckých spolků z Podřipska, jenž stal se velikou národní manifestací. Téhož roku koná se v Praze o dnech svatojanských z podnětu „Hlaholu“ slavnost k uctění památky Havlíčkovy, k níž sešlo se na 900 zpěváků z různých končin Čech a při níž konán 17. května koncert za účasti asi 1000 zpěváků.

Na Moravě založena roku 1860 „Beseda Brněnská“, jež v srpnu 1863 pořádá velkolepé slavnosti pěvecké za účasti řady spolků zpěváckých. A v Praze roku 1864 slavnost, konaná ve dnech 14. až 17. května, svádí opět nadšené pěvectvo, které přišlo ze 113 spolků a provedlo 16. května v Novoměstském divadle skvělý koncert.

Sdružení českých zpěváckých spolků v mohutnou a trvalou organisaci mělo se státi skutkem. Myšlenka o ní vzklíčila v pražském „Hlaholu“, kde konečně roku 1866 přijat určitý návrh na zřízení této organisace. Podle návrhu člena spolků Bedř. Sandtnera, který výbor „Hlaholu“ přijal za svůj a který byl schválen valnou hromadou dne 11. listopadu 1866, měla organisace nésti název Jednota zpěváckých spolků a jejím úkolem mělo být, pěstovati a vydávati též dobré mužské čtverozpěvy. Výbor „Hlaholu“ měl podniknouti přípravné práce a získati úředního povolení k založení organisace. Vypracovány stanovy a zaslány zpěváckým spolkům k vyjádření a případnému doplnění spolu s výzvou ku přistoupení k organisaci.

Prvním průkopníkem myšlenky o sjednocení pěvectvy, který ujal se činu, byl Dr. Vil. Šmolcnop, který roku 1867 založil a vydával „Věstník československých zpěváckých spolků“. První číslo vyšlo 16. července. Byl to litografovaný měsíčník o 4 stranách lex. osmerky za půlletní předplatné 30 kr., číslo za 6 kr. „Obsah „Věstníku“ jest a zůstane nám asi neznámý; nepodařilo se posud ani jeden výtisk objeviti,“ praví o něm B. Šrom, pracující na bibliografii československého časopisectva. „Data o „Věstníku“ jsou zapsána v tehdejších bibliografických pomůckách.“ „Věstníku“ vyšlo jen 8 čísel; pro malou účast zpěváků zanikl 15. října 1867.