Mostecká kulturní obec veřejnost blahopřála Markétě Gabrielové k výročí

Mgr. Markéta Gabrielová (1957) se narodila v Mostě v rodině Ing. Jiřího Břízy, který byl hydrogeologem a také varhaníkem a hudebním skladatelem. Od dětství se pohybovala v hudebním prostředí, již její babička byla venkovskou varhanicí a strýc, který byl knězem (po většinu života bohužel bez státního souhlasu), byl také varhaníkem, stavitelem varhan a učitelem mnoha malých i velkých varhaníků.

Vystudovala Konzervatoř v Teplicích v oboru hra na klavír, vedle toho studovala sólový zpěv a hru na varhany. Vyučovala na ZUŠ v Mostě a v Litvínově, jejím hlavním působištěm se pak stala SPgŠ v Mostě. Magisterského titulu dosáhla na KTF UK v Praze.

Je sbormistryní chrámového sboru Cantores sancti Venceslai, který působí při kostele svatého Václava v Mostě. Sbor vznikl v roce 1989 u příležitosti vysvěcení nově postaveného kostela svatého Václava v Mostě, který byl náhradou za několik zbouraných kostelů ve starém Mostě, jenž byl obětován těžbě hnědého uhlí. Konkrétním datem vzniku sboru je 9. 12. 1989, kdy sbor přijal svůj název Cantores sancti Venceslai. Již před tímto datem sbor zkoušel a účinkoval při bohoslužbách na faře, kde byla upravena jedna místnost jako provizorní kaple v době, kdy nebyl v Mostě žádný funkční kostel. Zde byl varhaníkem otec Markéty Gabrielové Jiří Bříza, který ji pověřil dirigováním malého sboru. Úplným začátkem nebo spíš předchůdcem sboru bylo trio Jiří Bříza tenor, Hilda Holečková alt a Markéta Gabrielová soprán, které v bytě Břízových nacvičilo velikonoční skladbu Jaroslava Očenáška Když pominula sobota.

Sbor se věnuje především liturgické hudbě, od chorálu přes skladby barokních, klasicistních a romantických velikánů k současné tvorbě, například dílům Petra Ebena, Antonína Tučapského, Jana Hanuše, Jiřího Laburdy, Otmara Máchy, Zdeňka Lukáše, Zoltána Kodályho, Otto Alberta Tichého, Radka Rejška, Josefa Olejníka, Karla Břízy a Stanislava Jelínka. Nejvíce interpretuje skladby svého zakladatele a „dvorního skladatele“ Jiřího Břízy, který začal skládat liturgické skladby určené pro menší a, jak sám říkal, „venkovské“ sbory.

Markéta Gabrielová vidí poslání sboru především v doprovázení liturgie. V době svého největšího rozkvětu zpíval sbor při mši průměrně patnáctkrát za rok. Nevyhýbal se ani koncertní a soutěžní či festivalové činnosti. V roce 1993 se zúčastnil znovuotevření a vysvěcení přesunutého děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, kde účinkoval při bohoslužbě i při koncertě.

Sbor byl několik let členem Unie českých pěveckých sborů, jejíchž akcí se pravidelné zúčastňoval, například setkání sborů v Krásném Dvoře u Podbořan nebo na zámku Jezeří.

Cantores sancti Venceslai byl sborem ekumenickým, jeho členy byli katolíci, evangelíci, členové církve husitské. Nějaký čas byl členem také žid, nadpoloviční většinu sboru tvořili zpěváci bez vyznání, kteří zpívali i v dalších mosteckých sborech – Pěveckém sdružení severočeských učitelů a Clavis cordium. CSV s těmito sbory také spolupracoval, pořádali společné koncerty a můžeme si je poslechnout na CD Pěvecké sbory Mostecka z roku 2001.

CSV se pravidelně zúčastňoval Ekumenického festivalu v Bohosudově, vystupoval na koncertech v Lounech, Krupce, Jirkově, Svatém Janu pod Skalou, účinkoval na Foerstrových dnech v Libáni, Podzimních sborových dnech v Litoměřicích, na Svaté Hoře u Příbrami a dalších místech. Spolupracoval s Jirkovskými seniorkami, Loutnou českou, Pány kluky, Korálkem, sbory Audite silete, Cantica Bohemica, Arcus, Náladami Petra Macka a dalšími sbory a soubory. V roce 2005 s chomutovským Hlaholem vystoupil v německém Thumu při uvedení oratoria Karla Gottfrieda Loewa Jan Hus. Na tuto akci se oba sbory společně připravovaly na víkendovém soustředění na Svahové v Krušných horách.

Sbor samostatně vystupoval také v SRN v Annabergu, Marienbergu, Schlemě a Thumu.

Sbor také pracoval na jednodenních soustředěních v Mostě a vyjížděl na několikadenní soustředění do Litoměřic a Příbrami, kde na závěr pobytu uspořádal koncert v kostele svatého Jakuba. V Litoměřicích v rámci soustředění vystoupil i v hospici a několikrát vystoupil i v hospici v Mostě.

Zakladatel CSV Jiří Bříza spolu s kolegou z PSSU PHDr. Dušanem Gollem založil v roce 1994 v Mostě festival duchovní hudby Tibi laus. Původním cílem tohoto festivalu bylo pozvednout úroveň chrámových sborů v rámci republiky. O účast na tomto festivalu projevily velký zájem světské sbory z okolí a festival, který byl zpočátku soutěžní, se proměnil v přehlídkový. Také zmizelo rozdělení na kategorie. CSV se od počátku pravidelně zúčastňoval, získával ocenění, například cenu litoměřického biskupa, bohužel posledních ročníků se již neúčastnil.

Významnou pro sbor byla účast na Mezinárodním festivalu adventní a vánoční hudby s cenou Petra Ebena. Této akce se sbor zúčastnil čtyřikrát a vždy se umístil ve stříbrném pásmu. Markéta Gabrielová ráda vzpomíná na přebírání diplomu z rukou Petra Ebena a po jeho smrti z rukou Davida Ebena.

V současné době už se schází pouze 6–8 zpěváků k občasnému vystoupení při bohoslužbách. Starší členové sboru zemřeli (převážně to byli členové PSSU, který z téhož důvodu zanikl), mladší se rozletěli po světě (odešli studovat, založili rodiny a odstěhovali se). Z tohoto důvodu sbor ukončil členství v UČPS. Markéta Gabrielová zpěváky řídí podobně jako kdysi regenschori od varhan, neboť je v kostele svatého Václava varhanicí.

Vedle sboru Cantores sancti Venceslai stála Markéta Gabrielová spolu s kolegyní mezi lety 2015-2019 v čele dívčího pěveckého sboru SPgŠ Chiavetta. Sbor vystupoval na školních akcích, byl hostem na koncertech Clavis cordium, účastnil se celostátních hudebních festivalů pedagogických škol, vystupoval v Marienbergu.

Ze tří dětí Markéty Gabrielové se hudbě profesně věnuje prostřední, dcera, která vystudovala hudební výchovu a sbormistrovství na PF UK. Synové se hudbě věnují pouze amatérsky.