Pokračujeme v běhu historií ostravského APS!

A proč vůbec slovo PŘEROD?

Jako každý sbor jsme měli i velmi komorní období. Ale i tak jsme uspěli a vyrovnali se těm nejlepším gymnaziálním sborům v České republice. Naše poslední účast na Gymnasia Cantant 2006 nám to potvrdila a s ním porota ve složení doc. Jan Kostečka, prof. PaedDr. Jiří Kolář, doc. Lubomír Mátl, Mgr. Roman Michálek, Ph.D. a Markéta Haluzíková. Zlaté pásmo s nejlépe provedenou povinnou skladbou. Na fotce si můžete všimnout Honzy Kucherka, který i s berlemi soutěž zvládnul. Mám pocit, že i úspěšně přelezl plot na ubytování po večerce. Ale je to už moc dlouho, snad si to dobře pamatuji.

Nechtěli jsme zahodit náš potenciál a slavnostně jsme v roce 2007 založili Akademický pěvecký sbor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a společně s ním občanské sdružení Exil v čele s dirigentem, prezidentem a viceprezidentem. To zmíněné komorní období přineslo pevné jádro sboru, které vydrželo několik let a začalo se postupně rozšiřovat. Nebudu lhát, to jádro mimo jiné začalo stárnout. Odrůstalo středoškolskému věku. Tímto rokem taky přišla oranžová vlna.

A to byl ten přerod. Tehdy se toto slovo zakořenilo do našich slovníků. Proto jej využívám jako označení tohoto milníku. Teď se mu smějeme, ale řezalo nás do uší a časem jsme na něj byli alergičtí, protože bylo všude. Na webu, říkalo se na koncertech. Ale tím pádem srostlo s tímto přechodovým obdobím. Jistě jsme ho nevymysleli, ale bereme ho za své.

Jako poslední akce „exilu“ byl zájezd do Španělska. Tři zářijové týdny zpívání, cestování a rozloučení se. Tato akce přivedla nové zpěváky, kteří opět vydrželi dlouho a byli tím pevným jádrem pro další a další studenty. Ti se zase stali časem pevným jádrem pro ty další a drží sbor stále při životě. Vznikla tady i jedna mých dalších oblíbených fotek z Garden party.

Inaugurace APS na akademickou půdu proběhla s dílem W. A. Mozartem Missa Brevis C dur společně s Camerata Janáček a pěveckým sborem VPS z Ostravské univerzity, který nás nedlouho potom následoval pod křídla VŠB-TUO.

Ve větším článku pro Cantus jsem zmiňovala jednu z prvních velkých akcí v Belgii v Neerpeltu 2008. Tenkrát jsme se účastnili poprvé zahraniční soutěže. Jako dirigentka nás vedla na krátkou dobu Katka Gbelcová (Milchová). Bylo to něco úžasného, uvítání na soutěži, místo konání, focení, točení uvítacího shotu, průvod městem. Cítili jsme se jako celebrity. Opravdu ta nejlépe zorganizovaná akce vůbec.

Když s námi nahlédnete do sezony 2009/2010, najdete akce jako natáčení „oranžového“ CD ve Vesmíru, první vystoupení v Praze v Rudolfinu, koncerty s kapelou, vlastní Mezinárodní festival pěveckých sborů Visegrádské čtyřky a mnoho dalšího.

Sice to nebylo první CD sboru, ale bylo zatím nejobsáhlejší i co se kusů týče. Do teď jich máme nepřeberné množství. Celého natáčení se ujal Milan Vyležík, který se vždy úžasně postaral o veškeré nahrávky sboru. Fotografie pro CD vznikaly v rukou Kuby Trana. Našeho zpěváka a fotografa. No a co ten Vesmír? Jistě vás napadlo jediné místo, a to bývalé kino Vesmír. Tam probíhalo natáčení. Kdybyste slyšeli zase ty hlášky! Uvidíme, jestli si troufnu některé zveřejnit. Anebo lépe, třeba se objeví v komentářích pod článkem na FB.

Rudolfinum, Praha. Co k tomuto napsat? Díky festivalu Festa Academica jsme se setkali s dalšími univerzitními sbory z České republiky, a ještě k tomu na takovém ikonickém místě a jedním z dirigentů byl dokonce pan Libor Pešek. Podle fotografie jsme se úspěšně družili a navázali spolupráci s Ateneo Olomouc. No a ta druhá? Ta právě zachycuje také prvenství v historii sboru. Od toho roku se nám taky stávalo, že nám zpěvačky odskočily rodit.

Troufali jsme si na různé projekty. Jeden z nich byl Sbor unlimited - koncerty s kapelou složenou z těch nejlepších ostravských muzikantů: Petr Pfitzner, Milan Vyležík a Pavel Švec. Živě si pamatuji, jak jim naše Monika měnila různě jména při koncertech. Ještě teď ji můžete slyšet moderovat naše koncerty a vždy, když je třeba někoho představovat, tak se při vzpomínce na komolení jmen muzikantů smějeme. Ano, zahrají vám Petr Štec a Pavel Pfitzner. Trochu si jí tím dobíráme, ale co bychom to byli za kamarády, kdybychom to nedělali.

Vlastní festival. To byla velká výzva. Klobouk dolů vedoucím, Adamovi a Monice. Doteď si nedokážu to kvantum práce představit. Tehdy každý ze sboru měl nějakou práci, úkol. Týden bez spánku, ale festival se podařil! Mezinárodní festival pěveckých sborů Visegrádské čtyřky. Asi se nedivíte délce názvu, my se s tím prostě nepářeme.

Ve fotopříběhu najdete fotky prezidia a našeho prvního prezidenta. To první celé prezidium bohužel vyfoceno nemám a doufám, že Vojta a Adam prominou. Oni byli ti průkopníci společně s Honzou. Jsme zachyceni v naší dvorní hospůdce, která již neexistuje. My jsme si samozřejmě našli už jinou.

Tento díl ukončím zmínkou o jednom z našich moderátorů. Už jsem zmínila Moniku, která doteď skvěle obohacuje svým slovem naše koncerty.

Ale Dalibor Mička byl ten první. Jak si ho pamatuji já? Byl od svých počátků ve sboru bohatý na slova a úsměvy. Takového člověka ve sboru prostě potřebujete. Jeho neotřelé provázení koncerty a našim festivalem, kdy se za námi na chvilku vrátil, byly nezapomenutelné. Mám v paměti vánoční příběh a stres při nákupech, nákupní vozíky do sebe narážejí. Posluchači se bavili a my také.

Přeji vám příjemné prohlížení fotek a společně s námi prožijte dalších pět let, kdy jsme se „přerodili“ z gymnaziálního sboru Exil do Akademického pěveckého sboru.

www.facebook.com/sbor.vsb.cz