Významný opavský sbormistr a klavírista oslavil kulaté jubileum.

RNDr. Karel Holeš (nar. 20. 10. 1950 v Opavě) je absolventem Přírodověděcké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Do r. 2013 působil jako středoškolský profesor na SPŠ stavební v Opavě, kde vyučoval matematiku a deskriptivní geometrii. Souhrou mnoha náhod věnoval převážnou část svého volného času hudbě. Přivedli ho k ní rodiče společnou návštěvou koncertů Ostravské filharmonie (v 6 letech ohromen Beethovenovou Osudovou) a operních představení v Opavě včetně nezapomenutelného Dalibora s Marií Podvalovou v roli Milady se souborem ND (1958).

Své hudební vzdělávání započal studiem hry na klavír v opavské LŠU u M. Vážanské, později zejména u D. Foltýnové a J. Foltýna. Díky nim mohl vystoupit jako sólista Orchestrálního sdružení slezských učitelů za řízení J. Foltýna v koncertních skladbách R. Schumanna a F. Chopina. Výrazná osobnost opavského kulturního života - prof. František Růžička byl v letech 1949-1980 uměleckým vedoucím Pěveckého sboru Křížkovský (zal. 1887, v 50. letech do r. 1967 pod názvem PS Leoše Janáčka). Roku 1965 přesvědčil žáka 9. třídy ke spolupráci se sborem - jako klavírní doprovazeč na koncertech. Spolupráce Karla Holeše s PSK se tak píše od ledna r. 1966. František Růžička tak trochu „donutil“ K. Holeše pracovat se sborem nejdříve v pozici klavíristy, po ukončení jeho studií na VŠ pak ve funkci druhého sbormistra. Spolupráce se sborem nesla ovoce zejména v souvislosti s absolvováním dirigentských kurzů pořádaných UČPS za vedení Dr. Zbyňka Mrkose. V samostatném studiu čerpal zkušenosti především z výkonů významných sbormistrů, především Lumíra Pivovarského a Lubomíra Mátla. Práce se sborem se začala líbit i díky podílu na získání absolutního vítězství v krajské soutěži PS a stříbrného pásma v celostátní soutěži PS v Chlumu u Třeboně (1978). Po skonu prof. Růžičky v r. 1980 sbor přirozenou cestou přešel pod vedení Karla Holeše, který na pozici uměleckého vedoucího PS Křížkovský působí po dobu 40 let dodnes!

PS Křížkovský 1980 – 2020

Karel Holeš vědomě a přirozeně navázal na svého předchůdce. Stanovil si tyto cíle:

*Vybrat tituly, které by byly trvalou součástí repertoáru a které by bylo možno dle požadavků pořadatele koncertu rychle „oživit“ a provést. Uvádět díla od renesance po současnost včetně úprav lid. písní.

*Každou zkoušku/vystoupení začít 10minutovým rozezpíváním.

*Dosáhnout vyrovnanosti kvality výkonů sboru na koncertech.

*Spolupracovat s profesionálními umělci – operními pěvci a rozšířit repertoár o operní sbory (vzhledem k vlastnímu zájmu o operu).

* Stabilizovat sbor, nevytvářet krizové situace a řídit se tím, že nic není neřešitelné (některé členky sboru zpívají tenorové party).

Během 40 let nastudoval a provedl se sborem některá mimořádná díla:L. van Beethoven – Choralphantasie c-moll (spojené sbory Opavska, Orchestrální sdružení slezských učitelů, dir. J. Foltýn, klavír-sólo K. Holeš), L. Janáček - Otčenáš, kantáta B. Martinů Romance z pampelišek, světová premiéra kantáty A. Tučapského Moje matka (2000) – ve spolupráci s PS slezských učitelek a Petrem Škarohlídem (varhany), madrigalová tvorba B. Martinů, Čtyři balady Vít. Nováka aj. Podílel se na nastudování a provedení Messa da Requiem Giuseppe Verdiho se sborem, orchestrem a sólisty Slezského divadla v Opavě v r. 1993 za řízení Oldřicha Bohuňovského (provedeno 12krát!) a Dvořákovy Stabat Mater. V r. 2008 nastudoval kantátu A. Dvořáka Svatební košile společně se PS Ondráš N. Jičín, sólisty manžely Vovkovými a M. Gurbaĺem, orchestrem Sdružení symfoniků Příbor (dir. Zdeněk Pukovec).

Na operních koncertech spolupracoval s vynikajícími českými pěvci – např. s Pavlem Kamasem, Danielou Opravilovou, Terezou Kaveckou aj.

Na koncertech sboru propagoval skladby regionálních autorů, zejména Arnošta Rychlého, Josefa Schreibera a Dobroslava Lidmily. Ve sboru i mezi posluchači jsou rovněž oblíbeny jeho úpravy koled a vánočních písní, kterými sbor každoročně přispívá k adventní a vánoční atmosféře Opavanů i okolních obcí. Za řízení Karla Holeše PS Křížkovský podnikl řadu zahraničních turné - Bulharsko, Slovensko, několikrát Německo (zejména Lužice, festival Šumava-Bayrisch Wald), Rakousko, Polsko. Aktivně se zúčastnil několikrát festivalů Slezský Trojok, Vlachovo Březí a Janáčkovy Hukvaldy. Sbor je držitelem dvou zlatých medailí mezinár. soutěže pěveckých sborů Olomouc, zlaté medaile o Cenu Petra Ebena, zlaté medaile na Pražských sborových dnech atd. Centrem koncertní činnosti PSK byla samozřejmě Opava s každoročními 2-4 koncerty s různou tematikou. Ty ke kulatým jubileím sboru patřily k nejvýznamnějším.

Další hudební aktivity

Karel Holeš také řadu let pracoval jako korepetitor Slezského divadla Opava a podílel se na 20 titulech.

45 let trvá Holešova příležitostná spolupráce s řadou umělců. Jako klavírní doprovazeč koncertů z oper i operet i v písňových recitálech spolupracoval (kromě výše zmíněných) s tak významnými pěvci, jako byli a jsou např. Libuše Domanínská, Ivo Žídek, Jiří Zahradníček, Karel Berman, Vladimír Chmelo, Markéta Cukrová, Karel Smolka aj. S velkým úspěchem se setkal interpretačně náročný písňový cyklus Gustava Mahlera - Písně potulného tovaryše zazpívaný Pavlem Kamasem. V r. 1977-78 pomohl k propagaci opery vítězstvím v TV soutěži „10 stupňů ke zlaté“, která byla ve své době stejně populární jako náročná. Vše dopadlo dobře a sbor mu přijel zazpívat do televizního studia Smetanovo „Dobrá věc se podařila“.

Za celoživotní práci v kultuře (sbormistr, klavírista, dramaturg, pedagog) bylo r. 2010 Karlu Holešovi uděleno nejvyšší vyznamenání Statutárního města Opavy – Cena Petra Bezruče. Stalo se tak na koncertě PS Křížkovský, který byl celý věnovaný 120. výročí narození Bohuslava Martinů (písně, madrigaly a Romance z pampelišek). Unie Českých pěveckých sborů jej poctila Cenou Bedřicha Smetany,za propagaci česko-polských vztahů obdržel Cenu Stanislawa Moniuszka.

A několik slov Karla Holeše závěrem:

Považuji však za důležité všude, kde to jen trochu jde, pěstovat vztah k umění, hudbě, ale i vědě a veškeré lidské tvořivé činnosti vůbec. Jestliže toto pronikne do širšího povědomí společnosti, jistě to bude mít na ni kladný dopad...

Milovníci hudby, umění, vědy nechodí do divadel a koncertních síní demolovat zařízení ani kopírovat negativní hrdiny operní literatury a usilovat jiným třeba o život.

Hudba, umění, věda rozvíjejí kladné stránky osobnosti a přispívají k tomu, že člověk usiluje o to být lepším.