Naše první dirigentka a hudební skladatelka

Narodila se 24. ledna 1915 v hudební rodině, její otec Václav Kaprál byl majitel hudební školy a brněnský hudební skladatel. Matka Vítězslava Kaprálová byla aprobovaná učitelka zpěvu. Velký talent Kaprálové se projevil už v dětství, svoji první skladbu V říši bájí napsala jako devítiletá. V roce 1930 začala studovat na brněnské konzervatoři skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Zdeňka Chalabaly. Absolvovala v červnu 1935 Klavírním koncertem d moll, který vzbudil značný ohlas již tím, že Kaprálová svou skladbu na absolventském koncertě také sama dirigovala. Pokračovala studiem na mistrovské škole pražské konzervatoře u profesorů Vítězslava Nováka a Václava Talicha. Díky státnímu stipendiu odjela studovat v roce 1937 na École Normale de Musique do Paříže, kde se zapsala do třídy dirigenta Charlese Muncha. Soukromě pak ještě studovala skladbu u Bohuslava Martinů.

Po provedení svého nejznámějšího orchestrálního díla, Vojenské symfoniety, na mezinárodním festivalu nové hudby v Londýně v červnu 1938 a ukončení prvního roku studia na několik měsíců zpět do Brna. Tehdy ovšem nemohla tušit, že to bude její poslední návštěva domova a že jí byly odměřeny již jen dva roky života, které se ukončí v exilu ve Francii. Do Paříže se vrátila v lednu 1939. Ve francouzské metropoli se Kaprálová pohybovala v prostředí české umělecké kolonie a zde také poznala svého budoucího muže Jiřího Muchu, syna malíře Alfonse Muchy.

Jejich svatba se konala 23. dubna 1940. Jiří Mucha jejich soužití věnoval knihu Podivné lásky. V době, kdy již Paříž byla ohrožována německými vojsky lékaři diagnostikovali u Kaprálové tehdy nevyléčitelnou tuberkulózu. Mladá skladatelka 16. června 1940, po operaci v jihofrancouzském Montpellier, kam byla evakuována svým manželem, v nedožitých pětadvaceti letech zemřela. Přestože se uvádí, že právě na tuberkulózu zemřela, Mucha ve své knize naznačuje, že příčinou mohl být i jeden z mnoha potratů, které za svého krátkého života podstoupila. Pohřbena je na ústředním brněnském hřbitově.

I přes krátký čas, který byl Kaprálové vyměřen, stačila složit na čtyři desítky mimořádně hodnotných skladeb, klavírních, komorních, orchestrálních i vokálních. Už za skladatelčina života byla její hudba vysoce oceňována, obdržela například Smetanovu cenu pro rok 1938 a v roce 1939 cenu Svatoboru. Většina skladeb Kaprálové byla vydána tiskem, některé již za jejího života.

V současné době mezi její vydavatele patří vydavatelství Amos Editio, Editio Baerenreiter a Vydavatelství a nakladatelství Českého rozhlasu.

Dodnes patří k nejhranějším českým skladatelkám. V Brně je po ní pojmenována ulice v Černovicích a Základní umělecká škola na Palackého ulici v Králově Poli. Od roku 2001 nosí její jméno i smyčcové kvarteto.

Výjimečně nadaná, pilná, neústupná a svobodomyslná Kaprálová inspiruje i v dnešní době. Původní divadelní hru Vitka na motivy životní cesty hudebnice napsala Kateřina Tučková. V režii Anny Davidové ji uvedlo Divadlo Husa na provázku, kde v hlavní roli excelovala Tereza Marečková a za svůj výkon získala Cenu Divadelních novin.

Zdroje:wikipedie, kniha J. Muchy Podivné lásky

a Divadlo Husa na provázku