České pěvectvo a jeho organisace (2/3)

Když 20. října 1860 vydán byl t. zv. „říjnový patent“, jímž v tehdejším Rakousku obnovena ústavu, jako by nový, jarní vzduch zavál po českých zemích. Záda se narovnávala, prsa volněji a zhluboka oddechovala – začali jsme žíti nový život politický i národní. Česká srdce se sdružovala, vědomí probuzené síly národní plnilo hlavy a radost vzlétala písní k rozjasněnému obzoru. Český zpěv, který v první polovici XIX. století zněl u nás jen nesměle, a rozezvučel se volněji a šířeji po české vlasti teprve po roce 1848, kdy nastaly národu našemu trochu lepší časy a po němž založeno několik prvních ryze českých spolků pěveckých, nyní tím jásavějším a plnějším tónem zahlaholil českými luhy!

V Praze samé r. 1861 vzniká jako veřejnoprávní těleso zpěvácký spolek „Hlahol“, vedle něho a po jeho vzoru zakládají se nové jednoty pěvecké. A již 24. dubna 1862 u příležitosti výletu pražského „Hlaholu“ na Říp vidí veřejnost malý sjezd pěveckých spolků z Podřipska, jenž stal se velikou národní manifestací. A téhož roku koná se v Praze o dnech svatojánských k podnětu „Hlaholu“ slavnost k uctění památky Havlíčkovy, k níž sešlo se na 900 zpěváků z různých končin Čech; v novoměstském divadle konán 17. května koncert, při němž vystoupil sbor asi 1000 zpěváků.

Na Moravě založena byla r. 1860 „Beseda Brněnská“, jež v srpnu 1863 pořádá velkolepé slavnosti pěvecké, jež účastí nejširších vrstev a krásným průběhem staly se historickým svátkem českého národa. Konány byly na oslavu tisícileté památky zavedení křesťanské osvěty mezi Slovany, a „Beseda Brněnská“ volala „veškeré českoslovanské zpěvácké spolky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a ve Vídni do města Brna, bychom se i při této příležitosti novým důkazem rostoucí síly a jednoty své osvědčili.“

První den, 25. srpna, konán velký koncert v Lužánkách, druhého dne pořádány první pěvecké závody u nás.

Nadšení, vzbuzené zdařilými úspěchy, lilo se dále po českém venkově,kde k životu probouzeny nové pěvecké spolky. Doba, jež dala vznik spolkům pěveckým, vtiskla jim svůj ráz: byly to spolky v prvé řadě národní – bylo to nadšení, radostné mládí, nesoucí rádo oběť své vlasti. –

Pak vystupovaly nové úkoly pěveckým spolkům. Úkol probuzenský byl vykonán; v srdcích uvědomělých národně – bylo buditi city nové a hlubší. Ze spolků pěveckých stávala se tělesa s vážnou a uměleckou prací; přišla doba dospívání, vyzrávání.

Žel, že po šedesáti letech pěvectvo opět vedle svých moderních uměleckých úkolů musí se chápati prvotního úkolu pěvectva ku prospěchu našich menšin!

Mnohé ze zpěváckých spolků, založených v prvém nadšení, později zašly. Vznikaly však nové. Později pak zejména světová válka krutě zasáhla do života našich pěveckých jednot, z nichž leckterá se již nedovedla vzpružiti k novému životě. Na druhé straně nová náš život dal vznik novým spolkům, které se zdarem plní své úkoly. –

Brzo počala klíčiti myšlenka o soustředění všech českých spolků pěveckých ve zdárnou organisaci; bylo to v pražském „Hlaholu“, ke r. 1866 přijat byl již určitý návrh na založení Jednoty. Vypracovány stanovy a zaslány spolkům ke schválení s výzvou ku přistoupení k organisaci

R. 1868 v květnu, kdy celý národ český prožíval blahé chvíle zakládání Nár. divadle, sešlo se pěvectvo v hojném počtu k pražským slavnostem, při čemž uspořádalo dne 17. samostatný koncert. Na druhý den konána schůze, na níž za účasti 59 zástupců zpěváckých spolků návrh stanov byl přijata „Hlahol“ pověřen dalšími kroky. Zadané stanovy schváleny 8. září 1868. Mezitím však pro pohnuté události postižena byla Praha výjimečným stavem a tak ustavení „Jednoty“ odloženo na později.

Stalo se tak při prvém sněmu této nové „Jednoty zpěv. spolků českoslovanských“ dne 17. května 1869 za účastí 37 zástupců pěv. spolků. Prvním starostou zvolen byl Jos. Huleš. Členy „Jednoty“, v prvém roce staly se 42 spolky. R. 1870 na den 16. května svolán byl mimořádný valný sněm „Jednoty“, jehož zúčastnily se však svými zástupci toliko 22 spolky! Bylo to slabé účastenství, uvážíme-li, že bylo tedy 265 spolků pěveckých. A po prvém nadšení celkem téměř utuchlo porozumění pro organisaci pěveckou, pro jejíž vnitřní upevnění ve směru organisačním, v přičemž úkolů pěv. spolků a v pozdvižení jich úrovně nedělo se dosud vlastně nic. Při pěveckém sjezdu, svolaném r. 1871 u příležitosti 10letého jubilea praž. „Hlaholu“ byla účast ještě menší, a rok 1873 znamená pak konec „Jednoty“, jež činnost vůbec zastavila Spolky pěvecké prodělávaly krisi přerodu k vyšším úkolům, mnohé spěly k úpadku. Ale byli přece jen pěvci, kteří bolestně pociťovali nedostatek organisace a hleděli spolky opět svésti a oživiti zaniklou „Jednotu“.

R. 1887 vyšlo ze zpěv. spolku „Vítkov“ v Žižkově vyzvání k pražským spolkům, aby se sdružily a utvořily aspoň župu. – Návrh byl uvítán, ale k založení zupy, jež bylo by zajisté oživilo „Jednotu“, nedošlo.

R, 1890 na podnět smíchovského „Lukesu“ svolal opět pražský „Hlahol“ zástupce pražských a okolních spolků k poradě za účelem zabránění dalšímu úpadku zpěv. spolků a znovuvzkříšení bývalé „Jednoty“. 5. října konala se pak ustavující valná hromada, při níž zvolen starostou K. Bendl. S radostí ujal se nový výbor práce, aby o chystané jubilejní výstavě pěvectvo se důstojně reprezentovalo. R. 1891 ve dnech svatojánských konal se sjezd pěvectva českoslovanského, jehož průběh byl velmi důstojný a jenž se stal památným úvodem do nového života „Jednoty“. Zúčastnilo se jej přes 1500 pěvců a pěvkyň. Dne 17. května provedeno 700 pěvci v Nár. divadle Dvořákovo „Stabat mater“, řízením skladatele. Při valné hromadě druhý den zvolen starostou F. Tadra. Nadšení, vyvolané jubilejní výstavou v národě českém, bylo výborným pomocníkem nového výboru, jenž snažil se v pěvectvu je udržeti spolky k „Jednotě“. Ač výsledky nebyly úměrny úsilí ústředí – po pětileté činnosti r. 1896 konstatováno, že sotva pětina spolků pěveckých je organisována – přece jen byl tu jíž život; ač pomalu, přece jen se „Jednota“ rozvíjela a vzkvétala.