Canti veris Praga 2009

Dramaturgie soutěžních vystoupení daná statutem této jediné domácí sborové soutěže, zaměřené výhradně na českou a světovou sborovou tvorbu druhé poloviny 20. století, potvrdila potřebnost a význam podobné akce jak pro vzájemné poznávání současné světové sborové tvorby a problémů její interpretace, tak pro rozvoj dnes již trochu pozapomenuté spolupráce našich sborů s domácími autory. A tak jsme vedle děl známých skladatelských osobností, jako jsou B. Martinů, P. Eben, O. Mácha, K. Slavický, P. Řezníček nebo A. Tučapský, F. Poulenc, Z. Kodály, H. Badings, V. Miškinis nebo M. Kocsár mohli slyšet i skladby mladých nebo méně známých autorů, jako je např. J. Míšek, P. Puda, S. Hořínka, D. Hlaváč nebo L. Gyöngyösi.

Velice pestré zastoupení měla v soutěžních programech přirozeně tvorba Z. Lukáše, jedné z nejvýraznějších a nejoblíbenějších osobností naší úspěšné skladatelské generace poválečných let. Její zařazení stanovy předepisovaly a pro nejlepšího interpreta Lukášovy skladby připravily zvláštní Cenu Z. Lukáše. A tak jsme mohli slyšet nejen často frekventované skladby, jako Věneček, Kravarky, Čepení, některé části z Missa brevis, Requiem nebo cyklu Parabolae Salomonis, ale zazněly i jeho interpretačně náročné skladby, jako např. Zaříkání milého, Quis potest dicere, Poselství hudby, málo známé Nikdo není ostrov nebo jedno z jeho posledních sborových děl Alleluja.

Pro soutěž nabídl sborům pořadatel (Music Travel Agency Praha ve spolupráci s UČPS) akusticky příznivý prostor Kostela U Salvátora. Výkony 12 sborů zastupujících tři soutěžní kategorie (B: dívčí, ženské a mužské sbory od 25 zpěváků, C: smíšené sbory od 25 zpěváků, D: komorní sbory do 24 zpěváků) hodnotila mezinárodní odborná porota ve složení Jiří Kolář, Milan Kolena (SK), Vlastislav Novák, Krzysztof Szydzisz (PL), Ivana Štíbrová a Zdeněk Vimr.

V kategorii B se na 1. místo prosadilo jednoznačně Pěvecké sdružení ostravských učitelek (Y. Galatenko), které kromě umístění ve zlatém pásmu získalo za vynikající provedení skladby Zaříkání milého i Cenu Zdeňka Lukáše. Zvláštní pochvalu si zaslouží rovněž jejich provedení díla mladého, ale již mezinárodně úspěšného maďarského skladatele L. Gyöngyösiho Venite, exultemus Domino, právě tak jako náročné skladby O. Máchy Ta moravská brána. PSOU svým výkonem opřeným o velmi dobrou pěveckou techniku a hlasovou kulturu znovu dokázalo, že v současné době patří k našim nejlepším ženským sborům.

Se stejným bodovým ziskem se pak ve stříbrném pásmu umístily dva severočeské ženské sbory – Ženský komorní sbor Jirkov (Š. Navarová, M. Martincová) a Clavis cordium Most (E. Šimková). Z programu ŽKS Jirkov, který svým výkonem rozhodně nezklamal, bych vyzdvihl především působivé provedení Ave Maria J. Míška. Promyšlenější práci s tempy a dokonalejší udržení intonační hladiny by ještě potřebovaly rozsáhlejší skladby, jako např. Lukášovy Kravarky nebo oblíbené Máchovo Hoj, hura hoj. Svým výkonem potěšil i mostecký sbor Clavis cordium. Jeho početnější obsazení se odrazilo v příjemném, plném, barevně kontrastním zvuku a akustika sálu podpořila i jeho výrazové prožívání. V provedení rozměrnějších skladeb (Z. Lukáš: Věneček, Čepení) se však projevily ještě podobné nedostatky jako u jirkovského ŽKS.

S podobnou suverenitou, s jakou se prezentovalo PSOU v kategorii B, zvítězil v pětičlenném domácím zastoupení kategorie D plzeňský KrisKrosKvintet. Ansámblový zpěv představuje v oblasti kolektivního zpívání většinou samostatnou kategorii, předpokládající specifickou literaturu i způsob interpretace. Chrámová akustika však dovolila mladým školeným hlasům zvládnout náročný sborový program v obdivuhodné zvukové kvalitě a intonační jistotě. Zvláště zaujalo Lukášovo Quis potest dicere, Pudovo Te Deum laudamus nebo atraktivní Bohemian Rhapsody F. Mercuryho. Početnější obsazení by vyžadovalo provedení části Lacrymosa z Lukášova Requiem, větší melodickou plynulost pak pojetí Salve Regina F. Poulenca.

Zbývající čtyři sbory pak obsadily v těsném sousedství stříbrné pásmo. Ušlechtilým, jemným komorním zvukem a velmi dobrou intonací zaujal Syrinx Litoměřice (R. Pallas), vystupující jak v čistě dívčím, tak i mírně smíšeném (pouze 2 mužské hlasy) obsazení. Velmi příznivě přijali posluchači především jeho provedení Ave Maria S. Hořínky. Ze soutěžního programu pražského ženského sboru Collegium cantantium (Z. Kudrnka) bych vyzdvihl zvláště krásné provedení skladby O. Máchy Fortuna. Líbilo se mi i vystoupení častého hosta pražských sborových festivalů, zkušeného komorního ženského sboru Camerata Třinec (A. Kostková), který celý svůj náročný program (M. Kocsár: Sanctus, A. Tučapský: Kolotoč, Z. Lukáš: Čepení, Poselství hudby) provedl s velkým zaujetím a na velmi dobré technické úrovni. Milé soutěžní překvapení připravilo porotě i posluchačům rovněž Pěvecké sdružení pražských učitelek (I. Zelenka), v jehož interpretaci jsme vyslechli např. novinku V. Petrova Modlitba k Bohorodičce z cyklu Obrázky staré Rusi.

Nejvíce zlatých pásem udělila porota v kategorii C, která měla i zahraniční zastoupení. V jejím čtyřčlenném obsazení si s přesvědčivým bodovým rozdílem vybojoval vítězství Pěvecký sbor Masarykovy univerzity Brno (M. Vajda). Jeho výkon byl postaven na zajímavé dramaturgii (např. P. Řezníček: Haec dies, 3. část, Z. Lukáš: Cara mihi semper eris) a vyznačoval se krásným, plným mladistvým zvukem, velmi dobrou pěveckou technikou, spolehlivou intonací, působivou prací s dynamikou a přesvědčivou výstavbou skladeb.

Velkou pochvalu si podle mého názoru zaslouží rovněž „zlatý“ pětačtyřicetičlenný pražský Smíšený pěvecký sbor Gymnázia Jana Nerudy (P. Bärtl), který svým vystoupením naznačil, jak daleko je v současné době ve srovnání s většinou evropských zemí náš gymnaziální sborový zpěv. Zmínit je třeba i volbu jeho soutěžního programu, obsahujícího u nás zřídka zpívané skladby, jako např. B. Martinů: Na tom světě, Z. Lukáš: Nikdo není ostrov, Alleluja nebo D. Hlaváč: Povzdech. Do zlatého pásma zařadila porota také lotyšský Smíšený sbor Jumis Riga, který přesvědčil nejen v typických, technicky náročných folklorně laděných skladbách domácích autorů, ale i brilantním provedením Lukášovy skladby Luxuriosa res. Spodní hranici stříbrného pásma pak těsně překročil německý Schulchor des Schyren Gymnasiums.

Vyhlášení výsledků a soutěž o Grand Prix festivalu umístili pořadatelé do auly ČVUT v Betlémské kapli. S její akustikou i s vhodnou volbou programu se z vítězů jednotlivých kategorií nejlépe vypořádal Pěvecký sbor MU Brno, který byl v tajném hlasování poroty jednomyslně zvolen Laureátem Canti veris Praga 2009.

Ve výčtu festivalových akcí nechybělo přijetí sbormistrů a zástupců sborů představiteli města na Staroměstské radnici, vřele přijatý Zahajovací koncert v Kostele U Salvátora, na němž vystoupily Ženský sbor Iuventus paedagogica Praha (K. Tůmová) a Mužský komorní sbor VOSK Praha (J. Zapletal, D. Nykl) a které na závěr za řízení J. Koláře provedly společně cyklus Z. Lukáše Pocta tvůrcům. Potřebný prostor pro podrobnější diskusi o soutěžních výkonech a festivalových dojmech nabídlo pak závěrečné setkání pořadatelů a členů poroty se sbormistry.

Za vynikající přípravu a realizaci festivalu patří dík především paní Vlastě Stadlerové a panu Karlu Kašákovi. Podrobnosti o výsledcích soutěže a fotoreportáž ze soutěžních vystoupení a vyhlašování výsledků mohou najít zájemci na www.agencyMTA-Stadler.com.

Příští ročník festivalu Canti veris Praga se uskuteční ve dnech 18.– 21. února 2010 a já věřím, že naše i zahraniční sbory přijedou opět vzdát hold dílu Z. Lukáše a představí posluchačům i sobě navzájem řadu nových hodnotných sborových novinek.