iZUN.eu na slavnostním koncertu Studenti sametu

Jubilejní desátý ročník konání festivalu je již takovou tradicí v předvečer Mezinárodního dne studentstva s připomínkou 17. listopadu 1989, kdy právě studenti přispěli ke znovunastolení demokratického režimu v České republice. Slavnostní koncert je proto vhodnou příležitostí k předání studentské Ceny Jana Opletala. Tu uděluje Studentská komora Rady vysokých škol každý lichý rok. Cena je udělována osobnosti nebo skupině osobností za výjimečný přínos v rozvoji akademické obce, hájení akademických práv a svobod, posílení studentských práv a svobod, významné přispění v boji proti bezpráví, za rovné zacházení a příležitosti, nebo proti jakékoliv diskriminaci v tomto období.

Jedná se o velice prestižní cenu, na které je krásné právě to, že ji předávají studenti aktivním osobnostem z řad akademických obcí. Cena Jana Opletala je uznáním celonárodním, a má tedy svou významnou váhu.

Lehce před 7. hodinou večerní byl před Žofínským palácem slušný cvrkot. Pánové odění v oblecích a dámy v nádherných šatech pomalu proudili dovnitř budovy, všichni pozitivně naladěni. Po kontrole QR kódu bylo třeba si odložit kabáty a péřovky v šatnách, načež všichni směle pokračovali nahoru, do Velkého sálu. Tam na hosty čekalo první nemilé překvapení. Kvůli zhoršující se epidemiologické situaci byl uzavřený bar, takže jediná konzumace tekutin byla možná pouze na toaletách, bohužel jen vody z kohoutku. Kdo přišel vybaven vlastní placatkou, uschovanou v náprsní kapse či psaníčku, mohl se jen radovat.

Když byl samotný sál téměř plný, slova se ujala moderátorka, která všechny vřele přivítala a upozornila na dodržování opatření. Po chvilce zazněly první dvě sloky Gaudeamus igitur, jehož text byl zpíván hojnou většinou návštěvníků. Následovalo přivítání čestných hostů, mezi nimiž byly osobnosti jako prof. MUDr. Pavel Klener – president Festa academica, Mgr. Jiří Růžička – první místopředseda Senátu Parlamentu České republiky, prof. MUDr. Tomíš Zima – rektor Univerzity Karlovy, prof. RNDr. Pavel Matějka – rektor Vysoké školy chemicko technologické v Praze, Ing. Petr Hejma – starosta městské části Praha 1 a prof. Ing. Milan Pospíšil – předseda Rady vysokých škol. Většina výše zmiňovaných byla postupně zvána nahoru na pódium, kde se každý na chvilku ujal slova a pronesl pár krásných a milých vět směrem k obecenstvu.

Jako první ansámbl, který nám předvedl svůj um, byl smíšený komorní sbor Anteneo čítající 25 členů, který byl založen v roce 2001 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jejich repertoár zahrnuje široké žánrové spektrum od vážné hudby po sborové úpravy lidových, populárních a muzikálových písní. My jsme v jejich podání mohli slyšet skladby od Václava Ptáčka – Ave verum, od Stephena Hatfielda z cyklu Missa Brevis skladbu Gloria, od Jiřího Pavlici – Salve Regina a od Ennia Morricona – Gabriel’s Oboe.

Následně se na krátkou chvíli mikrofonu ujal rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, po kterém na pódium naběhl komorní ženský sbor Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy čítající přibližně 30 talentovaných budoucích sbormistryň. Od nich se návštěvníci dočkali mistrovského podání skladeb, které napsal Otto Albert Tichý – Svatý Václave, Antonín Dvořák – Moravské dvojzpěvy, konkrétně: Holub na Javoře, Slavíkovský polečko malý, Prsten, a Jiří Laburda – Která je panenka stydlivá. Skladatel Jiří Laburda byl navíc v sále přítomen a s obrovskou ovací přijal květiny k jeho devadesátým narozeninám. V závěru svého vystoupení předvedl sbor velmi obtížnou skladbu Věroslava Neumanna – Nářek opuštěné Adriany podle Monteverdiho.

Po 20minutové pauze, kdy se obecenstvo došlo protáhnout a provětrat plíce ven před palác, se mohlo směle pokračovat. Na pódium se dostavil další ansámbl, tentokrát Pilsen brass kvartet. Členové žesťového souboru jsou studenti Katedry hudební výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a účinkují především při slavnostních akcích školy, které doplňuje zejména fanfárami, ale i při dalších veřejných akcích v Plzni a okolí.

A právě fanfáry byly stěžejní pro to, co následovalo. Jako první došlo k předání ceny Ferdinanda Vacha, což je prestižní ocenění, které uděluje Unie českých pěveckých sborů a Český hudební fond za dlouholetou úspěšnou sbormistrovskou činnost spojenou s životním jubileem a významnou činností v oblasti hudebně organizátorské. Cena je spojena se jménem prof. Ferdinanda Vacha, zakladatele novodobého českého sborového umění. Toto ocenění bylo předáno Mgr. Jiřím Růžičkou, členem festivalové rady, a MgA. Michalem Vajdou, sbormistrem a předešlým držitelem ceny. Na znamení se rozezněla další fanfára a držitelem ceny byl vyhlášen dr. Roman Michálek, který se následně ujal krátkého děkovného proslovu.

Došlo na vyhlášení ceny Jana Opletala, čehož se ujal předseda studentské komory Rady vysokých škol, Ing. Michal Farník. Na cenu Jana Opletala bylo nominováno 12 osob či skupin. Pro zajímavost je třeba dodat, že nominovaní jsou z celé České republiky – od severních Čech až po jižní Moravu. Tradičně byli vyhlášeni dva vítězové, z nichž jeden byl in memoriam. In memoriam se držitelem ceny stal Pavel Švanda a desátým výhercem této ceny byl vybrán Mgr. Michal Nguyen.

Po vyhlášení cen už se večer pomalu chýlil ke konci, avšak úplný konec to nebyl. Na pódium nastoupil Český akademický sbor, který je prominentním reprezentantem akademického sborového zpěvu v České republice. Za více jak patnáct let intenzivní činnosti vyrostl tento sbor do tělesa mimořádných uměleckých kvalit, o čemž nás nemusel dlouho přesvědčovat. V jejich podání zazněly skladby od Otta Alberta Tichého – Svatý Václave, z oratoria Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka skladba Hospodine, pomiluj ny!, od Bedřicha Smetany skladba Rozlučte se s domovem (z opery Braniboři v Čechách), a na závěr výběr z další opery Dimitrij od Antonína Dvořáka – Veliké moře.

Jako poslední vystupující se pozornosti diváků ujal Orchestr VŠCHT Praha, který v současné době čítá více než 50 stálých členů. Mezi jeho členy patří jak stálí členové VŠCHT, tak i její absolventi, zaměstnanci a také studenti z jiných vysokých škol. Nabízí rozmanitý repertoár, který se opírá jak o klasickou, tak i filmovou, jazzovou nebo populární hudbu. Naši smyslům byla předvedena náročná Serenata Notturna od Wolfganga Amadea Mozarta, která splnila funkci třešničky na závěr. Orchestr se setkal s obrovskou ovací, načež se návštěvníci sálu začali přesouvat do šaten a postupně domů do tepla rodinného krbu.

Nakonec se ani zákaz konzumace nápojů nezdál být problémem, všichni odcházeli plni radosti a pocitu krásně stráveného večera. Všem vítězům ještě jednou gratulujeme a těšíme se zase za rok!