Chrudimský Salvátor očima J. Doubravové

Sbor převážně mladých lidí z Chrudimi a okolí vznikl v r. 1999 a jeho předchůdcem byl sbor gymnaziální. Stanovil si za cíl pěstovat a šířit duchovní hudbu. Záhy se uplatnil v soutěžích, např. 2001 na mezinárodní soutěži B.Martinů, 2002,2003 a 2005 na mezinárodním Festivalu adventní a vánoční hudby Petra Ebena v Praze, 2006 na sborovém mezinárodním festivalu Svátky písní Olomouci. Sbor hostoval v Polsku a Holandsku.

Od začátku byl jeho sbormistrem Tomáš Židek, zastupující třetí generaci muzikantské rodiny a uplatňující se v oblasti duchovní (ředitel kůru) a vážné hudby (v současné době studuje dirigování na AMU a vystoupil již např. s Jihočeskou komorní filharmonií České Budějovice v rámci cyklu HAMU „ Ti nejlepší“ v dubnu tr. v sále Martinů, Praha), ale vlastně počavší svoje nadání rozvíjet za gymnaziálních studií mj. jako dirigent tanečního a jazzového orchestru.

Sbor Salvátor má v kmenovém programu díla Františka X. Brixiho a Šimona Brixiho, Foerstrovo Stabat Mater, Korunovační mši a Requiem Václava J.Tomáška, kantátu Otčenáš! Leoše Janáčka ad. Jak je vidět i z tohoto stručného výčtu udílí těleso pozornost východočeským rodákům, jako právě Tomáškovi, jehož skutečských oslav se pravidelně účastní, ale i např. skladateli Aloisu Hniličkovi (1826-1909), který v Chrudimi působil. Budiž připomenuto na okraj, že tomuto autorovi věnoval též T.Židek ve sličné publikaci Hudební Chrudim (2007) patřičnou pozornost.

Dva koncerty, které jsem shlédla, se konaly na jaře letošního roku: ten první v kostele sv. Vojtěcha v Praze 6.dubna a ten druhý v chrudimském chrámu v rámci festivalu „Athény východních Čech 2008“ (čtenář by o festivalu našel zmínky v některých ročnících Hudebních rozhledů) 25.dubna večer po 723. Chrudimském hudebním pátku.

Program počínal jakousi „vizitkou“ sboru, kterou tvoří úprava svatováclavského chorálu O.A.Tichého a čtyřhlasý žalm Jiřího Rychnovského „Decantabat populus laudem“. Zatímco však koncert ve spolupráci s Foerstrovou společností byl zaměřen především na starší hudbu, chrudimský se soustředil na současný repertoár. Tak v Praze zazněla dále díla Palestrinova, Křížkovského Offertorium a „Os justi“ Antona Brucknera, jakož i dva žalmy Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Ze země jsem na zem přišel Josefa B.Foerstra dále pak sbory Ebenovy (Sv,František: Píseň bratra Slunce), Slukovy (Země překrásná) a Janáčkův Otčenáš!, v Chrudimi byl hlavní důraz položen na díla Petra Ebena Salve Regina a Cantico delle creature a Emila Axmana Otče náš!, jakož i již jmenovaná díla Foerstrova, Janáčkova a Slukova. V obou případech byl koncert uzavřen Postludiem z Janáčkovy Glagolské v podání Kateřiny Jirešové, která rovněž spolu s harfistkou Hanou Jouzovou vystoupila v Janáčkovu Otčenáši. Tenorové sólo přitom zpíval Aleš Nehněvajsa.

Vzdor nepříznivému počasí (v Praze lilo, v Chrudimi pršelo) se do kostelních prostor dostavili četní posluchači. V Chrudimi má sbor zjevně své posluchačstvo, v Praze zřejmě přitáhl pozornost program v působivém prostoru kostela sv. Vojtěcha. K  přednostem sboru patří usazený repertoár, jednoznačné zaměření a pevné vedení. Židek díky svým mnohým hudebním i organizátorským aktivitám i díky získaným zkušenostem (vzdor mladému věku) umí navázat kontakt s publikem a zjevně si rozumí se svými vrstevníky ve sboru i mimo něj. Doufejme, že umělecké výsledky sboru SALVÁTOR umožní další uplatnění jak v regionálním (Chrudim, Skuteč, Hradec Králové ad.), tak širším rámci.