Myšlenka uspořádat mezinárodní setkání vysokoškolských pěveckých sborů vznikla v roce 1967 ve Vysokoškolském pěveckém souboru tehdejší VŠCHT, nynější Univerzity Pardubice. První ročník se konal již v roce 1968, kdy festival získal i svůj zkrácený název IFAS (International Festival of Academic Studentschoirs), pod nímž je dnes znám již po celém světě. Jeho nedílnou součástí se stala brzy mezinárodní sborová soutěž v kategorii smíšených, později i ženských a komorních smíšených sborů. Od roku 1980 se pak IFAS koná pravidelně jako bienále, ve dnech 29. 6.- 5. 7. 2004 již poosmnácté.
Jiří Kolář, středa 14. července 2004
Magazín > Sborový život
Ilustrační obrázek.
Do sametové revoluce představoval IFAS jednu z mála možností pravidelného setkávání českých a slovenských vysokoškolských sborů s vynikajícími sbory této kategorie z celé Evropy. Dnes, kdy do Pardubic přijíždějí i sbory z Filipín, Kolumbie, Taiwanu, USA nebo Venezuely, směřuje zájem našich akademických sborů spíše do zahraničí. Problém jejich účasti však komplikuje i termín festivalu - začátek července, kdy si řada studentů již začíná vydělávat na výdaje následujícího školního roku.
Tak se stalo, že po velkolepých sborových žních v roce 2002, kdy se festivalu zúčastnilo 19 akademických sborů z 10 zemí, měl 18. ročník, pokud jde o obsazení, komornější charakter (pouze 10 sborů ze 4 zemí), ale stejně nádhernou, neopakovatelnou atmosféru, jakou dovedou společně vytvořit asi jen zpívající vysokoškoláci a nadšení, nezničitelní organizátoři festivalu.
Za donu své existence doznal IFAS řadu významných změn, ať již jde o rozšíření počtu soutěžních kategorií (všechny sbory soutěží též v kategorii folklorní a zájemci též ve speciální kategorii, jíž byla letos tzv. Pocta českým jubilantům), tak i o přídavné akce (jako je především Ifasiáda - zábavná sportovní soutěž v netradičních disciplínách, nebo ples spojený se soutěží o Superstar festivalu).
Celková umělecká úroveň byla i při menším počtu účastníků mimořádně vysoká (prakticky žádné umístění v bronzovém pásmu) a velice vyrovnaná. V kategorii velkých smíšených sborů (A1), v níž soutěžili pouze dva účastníci, se jednoznačně prosadil trnavský Smíšený pěvecký sbor „TIRNAVIA“ (sbm. A. Rapant), který získal dosaženým počtem bodů 2. cenu ve zlatém pásmu (1. cena nebyla udělena). Sbor disponuje příjemným, kompaktním zvukem a velmi dobrou pěveckou technikou, dovede využít bohatou dynamickou škálu, ať již jde o výstavbu frází, nebo skladeb jako celku. Ještě přesvědčivější interpretaci však brání drobné intonační problémy, zvláště v sopránové skupině. Ve stříbrném pásmu se v této kategorii umístil polský akademický sbor „AZM“ Slezské vysoké školy technické.
V kategorii komorních smíšených sborů (A2) jsme měli i svého zástupce - pražský Komorní sbor Tomáše Votavy. Nelze pochybovat o tom, že vedoucí pětičlenného ansámblu (který jsem slyšel ještě jako osmičlenný) i jeho členové jsou výborní, citliví muzikanti, ale v podobném obsazení je každý intonační kaz, každá zvuková nejednotnost velice zřetelná. Ale i v konkurenci s dalšími početnějšími sbory ze Slovenska (OMNIA Žilinské univerzity Žilina, sbm. M. Bažíková), Filipín (Manila Chamber Singers) a Polska (“AZM“ Slezské vysoké školy technické, který se stal vítězem kategorie a získal 3. cenu ve zlatém pásmu) si vedl český ansámbl úspěšně a umístil se ve stříbrném pásmu.
Vynikající úroveň měla kategorie ženských sborů (A3), v níž se statečně držely i dva české akademické sbory - Dívčí komorní sbor PF UJEP Ústí nad Labem (sbm. V. Kuželka) a hlasově výborný Dívčí akademický sbor ZČU Plzeň (sbm. D. Mandysova a R. Feiferlíková), které se se stejným počtem bodů umístily nedaleko zlatého pásma. Jejich výkony se však staly rozhodně ozdobou festivalu. Sbor z Ústí nad Labem pak získal navíc Cenu za interpretaci české sborové tvorby XX. století (vynikající Tučapský: I Saw Thee Weep, Eben, Martinů). Vítězství a zároveň 2. cenu ve zlatém pásmu obdržel sbor Iuventus paedagogica Prešovské univerzity (sbm. T. Kanišáková), který překvapil krásným, vyrovnaným zvukem, výbornou intonací a výraznou interpretací celého soutěžního programu. 3. cenu ve zlatém pásmu pak udělila porota velmi dobrému ruskému Akademickému ženskému sboru Institutu umění a kultury v Permu, který získal i Cenu za nejlepší festivalové provedení povinné skladby (B. Martinů: Daj mi, Bože). Mimo soutěž vystoupil v této kategorii ještě Dívčí sbor „Melody“ Moskevské pedagogické univerzity M. A. Šolochova.
Kategorii B - folklor se povinně účastní všechny sbory z kategorií A. Jejich úkolem je v časovém limitu 8 - 10 minut přednést úpravu lidové písně vlastního národa, úpravu lidové písně cizího národa a umělecké sborové zpracování folklorního textu. I v této kategorii zcela přesvědčivě zvítězil a 1. cenu ve zlatém pásmu získal trnavský smíšený sbor „TIRNAVIA“. I další, 3. cena ve zlatém pásmu putovala zásluhou prešovských děvčat na Slovensko. Oba české ženské sbory zařadila porota do vyšších pater stříbrného pásma, Komorní sbor Tomáše Votavy pak pro nedodržení spodné hranice časového limitu a následující penalizaci do pásma bronzového.
České vítězství a zlatá umístění nám přinesla kategorie C - „Pocta českým jubilantům“. Výbornou interpretací Ukolébavky V. Nováka a Preludia P. Ebena získal 1. cenu ve zlatém pásmu Dívčí komorní sbor PF UJEP Ústí nad Labem. Do zlatého pásma zařadila porota i Dívčí akademický sbor ZČU Plzeň. 2. a 3. cenou ve zlatém pásmu ohodnotila porota výkony sborů z Permu a Manily.
Do závěrečné soutěže o Grand Prix festivalu, jejíž průběh zaznamenával i Český rozhlas Praha, postoupilo podle jejího statutu pět sborů - vítězové kategorií A ve zlatém pásmu: TIRNAVIA Trnava a Iuventus paedagogica Prešov a další sbory z kategorií A s nejvyšším počtem dosažených sborů: „AZM“ Gliwice, Akademický ženský sbor Perm a Manila Chamber Singers. Po vynikajících výkonech všech zúčastněných sborů obdržel pohár pro vítěze G. P. a šek na 50 000,- Kč polský sbor „AZM“ Gliwice (sbm. K. Krzyzanowska - Loboda), když za sebou nechal v nejtěsnější vzdálenosti slovenský sbor „TIRNAVIA“.
Cenu rektora Univerzity Pardubice pro nejlepší vysokoškolský sbor obdržel Iuventus paedagogica Prešov a Cenu diváka pro nejsympatičtější sbor Manila Chamber Singers.
Součástí festivalu byly i koncerty zúčastněných sborů v Lázních Bohdaneč a České Skalici, Nokturno na Perštýnském náměstí, koncerty a koncertní vystoupení hostujících sborů (Tajpejského filharmonického komorního sboru, devítičlenného mužského ansámblu Gentlemen Singers Hradec Králové, smíšeného sboru ReBelcanto Pardubice a Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Pardubice) a závěrečný „Galakoncert národů IFAS 2004“ v aule pardubické univerzity.
Asi bych nedokázal vyjmenovat všechny, kteří se o úspěch letošního IFASu zasloužili - celý organizační štáb, který jako pěvecký sbor pozdravil účastníky jejich lidovými písněmi a zajišťoval s neviditelnou samozřejmostí všechna přání a potřeby zpěváků i publika, skvělí moderátoři(Irena Jozífková, Jiří Ševčík, Tomáš Novotný), ale především hlavní duše festivalu - prezidentka Alena Mejstříková, organizační ředitel Miroslav Baťa a výkonný ředitel Ivo Bálský.
Věřím, že se všem účastníkům v Pardubicích líbilo a že studentská hymna „Gaudeamus igitur“ rozezvučí za podpory všech letošních a dalších sponzorů toto krásné východočeské město v roce 2006 ještě mohutnějším sborovým chorálem.
Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice, z.s.
Pardubický kraj – zal. 1950
akademický smíšený sbor
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.