Fenomén Hinterschmiding

Prapůvodním začátkem bylo setkávání „vesnického“ souboru této obce, který vedl tamní učitel Hans Kaim, s tehdy již velmi renomovaným Severoněmeckým pěveckým sborem z Hamburku Gottfrieda Wolterse. Pro ty, jimž je jméno Wolters neznámé, připomeňme jen, že to byl jeden ze zakladatelů a ideových otců festivalů Evropa Cantat a významný editor sborových skladeb převážně staré hudby v Möselerově nakladatelství.

Wolters vedl tyto hudební týdny od roku 1968 až do roku 1981. Páteří tehdejších programů byla Bachova moteta a kantáty, kratší Mozartovy mše, hudba raného baroka – Monteverdi, Schütz, Melchior Franck atd. Organizaci těchto setkání převzala postupně bavorská odnož sdružení AMJ (Arbeitskreis Musik in der Jugend). Na tato sborová setkání dnes již nejezdí celé sbory, ale jednotliví zájemci o sborový zpěv a orchestrální hru. Začínají zpěvem při bohoslužbě v místním kostele na Hod Boží svatodušní, program se pak studuje v následujícím týdnu, kdy jsou v některých spolkových zemích týdení školní prázdniny. Účastníky jsou ve velké většině Němci a Rakušané, v pozdějších ročnících i příslušníci jiných národů. Česká účast v posledních letech čítá kolem deseti osob. Jednacím jazykem je samozřejmě němčina.

Roku 1982 převzal vedení Týdne Erwin Ortner, profesor vídeňské Hudební akademie, jehož sborová veřejnost zná jako sbormistra bájného Sboru Arnolda Schönberga. Rozšířil podstatně činnost orchestrální složky, kterou obětavě vedla jeho paní Annemarie, koncertní mistr vídeňského rozhlasového orchestru, takže orchestr, složený rovněž z amatérských hráčů, nastudoval vždy nejen doprovod hlavního kantátového díla, ale i samostatný program. Výčet děl, provedených za Ortnerova vedení (1982–2003), je pozoruhodný. Jmenujme namátkou mše Schubertovy (As, Es), Brucknerovu (f), Mozartovu (c), Vaughama-Williamse, Mendelssonův Chvalozpěv a Valpuržinu noc, Stabat mater Domenica Scarlattiho a Knuta Nysteda, v roce 1998 dokonce Bachovu Velkou mši h-moll. Ortnerovým nástupcem se pak na dvě „sezóny“ stal jeho vídeňský žák a spolupracovník Otakar Prochazka, který provedl Brahmsovo Německé requiem a Mendelssohnova Eliáše.

Od letošního roku vede tento týdenní hudební svátek Martin August Fuchsberger, čerstvý absolvent Vídeňské Akademie, a řekněme rovnou, že ve velkém stylu. Je to talent, o kterém jistě v budoucnu mnohé uslyšíme. Hlavním dílem pro všechny letošní účastníky byla Gounodova Svatocecilská mše, orchestr měl však ještě jedno větší sousto: doprovod Dvořákova violoncellového koncertu, který zahrál syn někdejšího „šéfa“, Franz Ortner. Sboristé ale necvičili celý týden pouze Gounoda, nýbrž i Mendelssohnovy Žalmy, Bachovo moteto Fürchte dich nicht (sbormistr Albert Seidl ze Štyrského Hradce) a mnoho dalších skladeb. Pro úplnost: k činnosti těchto Týdnů patří téměř od počátku ateliér starých nástrojů, hrajících převážně renesanční tance, který zasvěceně vede Knut Gramss, a jako protiváha ke zpěvu i hře každodenní hodiny lidových tanců pod vedením zkušené Roswithy Derschmidtové ze Salcburku.

Česká hudba zatím na programech těchto týdnů nebyla příliš slyšet, ale co dosud nebylo, může snad být v budoucnu. Kromě zmíněného letošního Dvořákova koncertu provedl Erwin Ortner již dříve Novosvětskou symfonii, Moravské dvojzpěvy v Janáčkově úpravě a Smetanovu Vltavu. Za Woltersovy éry ve dvou ročnících zaznělo Ebenovo Starodávné čarování v autorizovaném německém překladu.

Ještě jedna zajímavost: Zkoušky a závěrečný pořad se světským repertoárem se konají v tělocvičně místní školy, koncert s velkým vokálním dílem v místním kostele. Ten vyrostl v letech 1967–69 na místě zbořeného kostelíka starého. Stavba jako by dopředu počítala s prováděním velkých skladeb: připomíná nový strašnický kostel svým kruhovým půdorysem, ale je mnohem prostornější. Vejde se do ní symfonický orchestr ve velkém obsazení, stočlenný sbor a ještě nejméně pět set posluchačů ze vsi i okolí. A ti se při závěrečných koncertech skutečně v tomto počtu sejdou.

Z původně malé a nenápadné vesničky na historické solné stezce se za posledních čtyřicet let stalo vyhledávané letovisko s velkou ubytovací kapacitou. Jistě nebudeme přehánět, když zásluhu na tom přičteme kromě krás šumavské přírody i těmto pozoruhodným hudebním slavnostem.