Pěvecká organizace v letech 1868–1928 (7/14)

Na jaře roku 1914 ve dnech 25. dubna až 3. května konaly se společnou prací, „Ú. J.“ s výborem festivalovým jarní slavnosti pěvecké a hudební, když pro nepříznivé okolnosti nedošlo k uskutečnění II. českého festivalu. Velkou úlohou pověřeno pražské pěvectvo naší „Ú. J.“. Dne 26. dubna dopoledne koncertovalo Pěv. sdružení praž. učitelů, večer náležel pěv. jednotám; 30. dubna provedl praž. „Hlahol“ Dvořákovo „Requiem“; 2. května byl koncert Pěv. sdruž. morav. učitelů.

Dne 3. května odpoledne při lidovém koncertu na výstavišti společně zapělo pěvectvo Velké Prahy B. Smetany Rolnickou, B. Jeremiáše Hej, Slované a smíš. sbory Kličkovu Baladu o české hudbě a K. Bendla Zlatou hodinku; večer slavnosti zakončeny pěv. besedou.

Toho roku vypukla světová válka, která ochromila činnost ústředí i ve spolcích. Požár zachvátil Evropu. Tragedie války rozvíjela se rychle. Život politický, společenský i kulturní spoután byl okovy. Zdraví a nadšení pracovníci rváni byli svým rodinám a své práci, aby nesli svou krev a životy v oběť za nenáviděné otrokáře – leč i za to, co zasvitlo v dálce ranní zorou národu tři sta let deptanému, za to, co z požáru světového, z krve a bídy vykvetlo skutečně nádherným květem po létech útrap československému národu: za volnost a svobodu! Činnost spolků ochabovala, členstvo jich odcházelo do zákopů, stísněná nálada zachvátila ostatní. Poměry se stále zhoršovaly, mnohé spolky přerušily svou činnost úplně. Užší výbor „Ú. J.“, jehož činnost rovněž byla přervána, po několika úradách sešel se v prosinci 1915 ke schůzi, v níž usneseno, ujati se opět činnosti, povzbuzovati zbylé pěvectvo, aby snažilo se udržeti spolky při životě a provedlo je zlými dobami k lepšímu příští. Po roční přestávce, v níž organisační list po předčasném ukončení ročníku 1914 nevycházel, vydáno mimořádné číslo „Věstníku“, jež radostí bylo uvítáno. A počátkem roku 1916 začal „Věstník“ opět pravidelně, byť i ve zmenšeném měřítku, vycházeti. Tím organisační pojítko bylo obnoveno, výbor povzbuzoval a nabádal, ve spolcích ujímali se práce a opuštěných funkcí staří pěvečtí pracovníci, život probouzel se opět v pěvectvu.

V roce 1916 přestěhovala se „Ú. J.“ se svým tajemnickým úřadem do nových místností, jež poskytlo jí hlavní město Praha v Lützowově ulici. Dne 22. března pořádala „Ú. J.“ večer sborového zpěvu ve prospěch válkou postižených členů-pěvců. Společně vedle samostatných výkonů některých spolků přednesena pražskými pěvci Balada o české hudbě od J. Kličky za řízení autora.