Odešel významný český sbormistr Jan Kasal

Jan Kasal (1923-2021)

Narodil se dne 4. června 1923 v Přerově v advokátské rodině. Po gymnasiálních studiích v Přerově absolvoval dirigentské oddělení pražské konservatoře v letech 1945-49 (u prof. Doležila, Dědečka a Klímy). Při svém pestrém pracovním zaměstnání od protektorátního totálního nasazení po maturitě až po práce pomocného dělníka na stavbě působil Kasal jako dirigent v různých souborech a získával tak všestranné zkušenosti. Byl dirigentem spolku Přerub (Přerov) během okupace, druhým sbormistrem Pražského Hlaholu 1946-8, dirigentem Orchestrálního sdružení pražských učitelů. Jeho slibnou kariéru však na dlouho přerušil únorový převrat roku 1948. Ihned po nástupu komunistů k moci začaly prověrky, během nichž byl Jan Kasal okamžitě označen za nežádoucího studenta. Jen díky vstřícnosti ředitele Holzknechta stihl absolvovat. Oba sbory s ním na nátlak úřadů ukončily spolupráci. Nesměl působit ani jako korepetitor v ústeckém divadle, kam byl přijat, ale po pěti týdnech opět propuštěn. Na počátku 50. let, v dobách nejtěžších represí, nastoupil povinnou vojenskou službu. I zde byl předmětem šikany a po odmítnutí podepsat kondolenci J. V. Stalinovi byl obviněn z rozvracení armády. Obvinění bylo nakonec staženo, ale následky procesu se projevily v dalších letech. Mohl pracovat pouze v dělnických profesích. Po návratu z vojny nemohl sehnat práci v oboru, dělal stavebního dělníka-bourače ve Vokovicích a přivydělával si hraním na varhany ve Strašnickém krematoriu.

K dirigování se dostal až v roce 1957, kdy se stal na dva roky sbormistrem Pěveckého sboru Čs. rozhlasu, od r. 1958 do 1976 řídil Pěvecké sdružení pražských učitelů a od r. 1960 současně působil jako sbormistr v Pražském Hlaholu (1960-1, 1980-92) a v Československém státním souboru písní a tanců. V osmdesátých letech stál v čele Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy (1980-84). Taktéž vyučoval sborový zpěv a dirigování na pražské konzervatoři (1965-87). V roce 1993 získal prestižní cenu Ferdinanda Vacha a v roce 1996 cenu Bedřicha Smetany. Několik let zastával funkci místopředsedy UČPS. V roce 1997 odešel do zaslouženého sbormistrovského důchodu, dále však dával konzultace a byl činný v poradních orgánech pro hudbu a kulturu (mimo jiné MKČR).

Celoživotním motem Jana Kasala bylo: Nebát se, nekrást a nelhat...