Varhany v Osenicích se rozezněly

O letošních letních prázdninách, kdy probíhala rekonstrukce, jsem měl možnost nahlédnout na osenický kůr a vidět pana inženýra Poláčka při práci. Viděl jsem ty tisíce částí varhan – kovových i dřevěných píšťal, ventilů, štoků, traktur tónových a rejstříkových a dalších částí, které byly rozloženy po celém kůru a které vyžadovaly opravu či konzervaci, nazvučení, vyklížení, letování či jinou práci. Jiné části musel mistr varhanář vyrobit v dílně a do Osenic dopravit. Jen na konzervaci dřevěných částí a ochraně proti červotoči bylo spotřebováno 82 litrů speciálního restaurátorského prostředku Lignofixu. Dřevě-né části, zejména píšťaly, byly postiženy nejvíce. Některé části musely být nahrazeny novými, jiné upraveny speciálními voskovými technologiemi. Zvláštní kapitolou opravy byly práce na opravě čerpadel vzduchu, na opravě a regulaci měchů, na rozvodu vzduchu a jeho seřízení na přetlak rovný hydrostatickému tlaku vodního sloupce o výšce 60 mm, což je optimální tlak pro tento nástroj. Nakonec bylo provedeno ladění varhan. V září ještě za letní teploty, nyní musely být ještě před vysvěcením přeladěny na nižší zimní teplotu. Tehdy jsem při své návštěvě na kůru nedokázal pochopit, jak si může varhanář pamatovat, když varhany demontuje, kam která součástka patří. Že pan inženýr Martin Poláček, absolvent ČVUT, tuto paměť má a navíc rozumí mechanice, dokáže tak složitý nástroj ovládat a rozumět hudbě na tento nástroj, to jsem jsem poznal na slavnosti svěcení varhan.