Mimořádně spirituální koncert: kajícná aria a Andělé smutku

„Moji andělé smutku jsou s křídly, přesněji vždy byli a budou s křídly,“ řekl o své skladbě gruzinský skladatel Gija Kančeli. Autor, který zemřel před třemi lety, v ní vychází z obrazu válečného ničení, kdy vojáci urazili sochám andělů křídla. „Ve čtvrtek a pátek nás čeká koncert, který je v současné situaci opět až bolestně aktuální, Kančelimu totiž předchází ještě kajícná kantáta vycházející z Bacha. Když jsme provedení Kančeliho skladby museli v říjnu 2020 kvůli pandemii zrušit, sotva kdo mohl tušit, že přesun na letošní jaro získá na ještě větší naléhavosti,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Oba večery navštíví Kančeliho žena Lula a syn Sandro a také gruzínská velvyslankyně Mariam Rakviašvili.

Posluchače čeká v Besedním domě pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese mimořádně spirituálně laděný program. Otevřou ho Stavinského Symfonie dechových nástrojů věnované památce Clauda Debussyho. „Připomínají obřad, ve kterém si skupiny stejnorodých nástrojů předávají krátké modlitební popěvky. Hudební tok, vnitřně členěný do čtyř náladově odlišných oddílů ústí do závěrečného chorálu,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš o skladbě autora, který bývá pokládán za jednoho z největších revolucionářů evropské hudby 20. století.

Následuje Mozartova Symfonie č. 39 Es dur udivující obsahovou hloubkou vycházející z vášnivého dramatismu Dona Giovanniho a mistrovskou instrumentací. Mozart v ní využil plného obsazení dobového orchestru včetně nově začleněných klarinetů nahrazujících hoboje. „Patří mezi jeho poslední tři symfonie, které navzdory bídě komponoval bez objednávky a záruky veřejného provedení, žádnou z nich také nikdy neslyšel,“ podotkl Mikeš.

Druhou půli večera zahájí aria O Mensch bewen dein´ Sünde gros (Ach člověče oplakávej svoji velkou vinu), původně varhanní chorální předehra Johanna Sebastuiana Bacha upravená roku 1915 německým skladatelem Maxem Regnerem pro smyčcový orchestr. „Zachází do velice vzdálených tónin, čímž podtrhuje kající charakter,“ doplnil Mikeš.

Kančeliho tvorbu uvádí Filharmonie Brno systematicky. Když 2. října 2019 zemřel, ihned zařadila na program Moravského podzimu jeho skladbu Amao omi. Skladatel patřil k blízkým přátelům šéfdirigenta Daviese, který je významným propagátorem jeho hudby. Ta je zakořeněna v tradicích evropské hudby a gruzínského folkloru. Pracuje s tichem a velmi pomalým tempem jako výraznými kompozičními složkami. Text skladby Andělé smutku tvoří samostatná gruzínská slova a skladatelem vymyšlené „sumerské neologismy“, dále anglická a ukrajinská ukolébavka, které společně navozují atmosféru večera, konce dne, přechodu od bdění ke spánku, dětských nočních modliteb. „Nemohu zůstat lhostejný k nekonečným projevům bezcitnosti a násilí, což je možná důvod, proč v mé hudbě převládá smutek a žal. V rámci svých schopností jsem se snažil použít nevinné hlasy dětí a nejjednodušší melodické struktury, abych vyjádřil svůj postoj k síle lidského ducha – neochvějné síle, která povyšuje ducha nad nemorální režim,“ popsal své dílo Kančeli. Filharmonii Brno v něm doplní pěvecký sbor Kantiléna se sbormistrem Michalem Jančíkem.

Koncerty jsou věnovány oslavám 104. výročí nezávislosti Gruzie, které připadají na čtvrtek 26. května, a konají se pod záštitou gruzinské velvyslankyně Mariam Rakviašvili, která je navštíví. Ve foyer je zpestří výstava První gruzínská republika s restrospektivou unikátních fotografií této země a jejích událostí. Na oba koncerty zbývá posledních pár vstupenek, k dostání jsou v předprodeji nebo online na webu filharmonie-brno.cz, případně na místě půl hodiny před začátkem.