Pěvecký spolek Jizeran ze Semil
pořádal k 30. výročí svého obnovení koncert, na kterém zaznělo mnoho vynikajících aranží lidových
písní, renesančních písní a také trio zobcových fléten ze souboru Flétnium!
Miloslav Samek, středa 27. března 2019
Magazín > Sborový život
Zpěváci sboru
Jaromír Šimek / rajče.net
Koncert, na který jsem byl předsedou Mgr. J. Vávrou pozván a kterého
jsem se v sobotu 5. ledna 2019 zúčastnil, se konal ve
Státním okresním archivu, tedy v prostředí více než
důstojném. Svou pěveckou produkci zahájil spolek
radostně zazpívanou Znělkou, kterou pro něj napsal Jiří
Hylmar, učitel na loukovské škole, jenž po odchodu do
důchodu vyučoval na ZUŠ Semily. I když zakládající
člen novodobého Jizeranu již před deseti lety zemřel,
zůstalo po něm mnoho vynikajících aranží lidových
písní. Následovala citlivě provedená renesanční píseň
Juana del Enciny- Když zhořkne ti víno, pak svěží, Dyby
byla kosa nabróšená z Moravských dvojzpěvů
A. Dvořáka (pro čtyřhlas upravil L. Janáček) a skladba
J. Křičky- Pozdravujte zemi, obláčkové na nádherný,
procítěný text K. H. Máchy (pro čtyřhlas upravil Zd.
Šesták) a nezapomenutelný sbor Proč bychom se
netěšili ze Smetanovy opery Prodaná nevěsta, za což
Jizeran posluchači odměnili neutuchajícím potleskem.
Poté následovaly Krkonošské koledy v úpravě Jiřího
Hylmara, ať už z Vysokého nad Jizerou (Máte-li co,
poneste), Benecka (Bratři, já jsem slyšel z nebe hlas,
Štědrýho dne o půlnoci) nebo ze Sklenařic (Poslech-
něte, lidé), Medulinina koleda (z Tříče), Radostně
budem zpívati (ze Studence) a zazněla i obecně česká
koleda Co se tak svítí v Betlémě. Všechny uvedené
koledy jsem znal, vždyť jsme je mnohokrát zpívali
v jilemnickém Pěveckém sdružení krkonošských
učitelů, ale také v jičínském Foersteru, takže jsem si je
z auditoria s Jizeranem notoval.
Po krátké přestávce nastoupilo trio zobcových
fléten ze souboru Flétnium pod vedením zkušené
flétnistky Bc. Jany Vávrové, absolventky Pražské
konzervatoře u prof. Julie Brané a prof. Jakuba
Kydlíčka a bakalářského oboru staré hudby na FF MU
v Brně. V současnosti působí úspěšně na ZUŠ v Nové
Pace. Flétnistky zahrály dvě skladby, nejprve Sonátu
F-dur J. J. Quantze a poté Malinké svatební pasticcio,
které upravil J. Hylmar podle R. Wagnera, J. Uhlíře a
F. Mendelssohna Bartholdyho. Bylo to opravdu
zajímavé, taková legrácka, chutná paštička, vždyť
pasticciem se rozumí směs hudebních skladeb různých
autorů. To se J. Hylmarovi moc povedlo a zrovna tak
flétnistkám z uvedeného souboru. Pan učitel buď
upravil, anebo sám napsal na 300 skladeb především
pro zobcové flétny: od jednoduchých lidových písní
z podkrkonošských tanců, evergreenů J. Šlitra
a J. Suchého, cikánských písní, spirituálů, traditionalů,
jazzových skladeb až po operní árie. U úprav
autorských písní – třeba písní J. Ježka, se J. Hylmar
snažil zachovat originální harmonii, byť se pohyboval
v možnostech dvou či třech nástrojů. A takovou
třešinkou na dortu bylo sborové provedení moravského
anonymu Žarošická mše pastýřská v úpravě Z. Zou-
hara. Muzikolog a hudební skladatel prof. Zouhar
prostudoval nezdařilou aranž a pak vytvořil na základě
znalosti historie svou. Dopsal předehry, upravil texty
i varhanní doprovod a revidoval zpěvní hlasy. Vzniklo
mimořádné dílo, které bylo též mimořádně Jizeranem
provedeno – patrně vůbec poprvé v Čechách. Teprve
poté, když byl pan profesor s prací hotov, se původní
originál Mše koledové na půlnoční opět našel… Za
nastudování celého repertoáru patří poděkování
sbormistru Jizeranu, kterým je od roku 1991 ředitel
ZUŠ Semily Jiří Kurfiřt, laureát Ceny města Semily za
rok 2009. Jako sólisté v uvedené mši zpívali:
sopranistka MgA. Jana Ryklová, absolventka HAMU
ve třídě doc. J. Jonášové, která zpívá v rolích
světového operního repertoáru, ať už doma na
Pražském jaru, na festivalu Foerstrovy Osenice či
v cizině – nejčastěji v Kolíně nad Rýnem. Dalšími
sólisty byli zpěváci Jizeranu, a to Bc. Mária Šimková
(alt), Ing. Ladislav Bís (tenor), a Jizerky – Jiří Broul
(baryton). BcA. Radek Hanuš, ředitel ZUŠ Karla
Halíře Vrchlabí, je výtečně doprovázel na varhany (tak
jako vždy, jak jinak). Vrchlabské veřejnosti (a nejen
té) je dostatečně znám jako sbormistr chrámového
sboru. Bravo pořadatelům, bravo sborovým zpěvákům
a sólistům, bravo instrumentalistům!
Pěvecký spolek Jizeran Semily, z. s.
Liberecký kraj – zal. 1860
smíšený sbor
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.