56. festival sborového umění Jihlava 2013

Hlavní pořadatelé, Společnost pro FSU a Artama Praha, zužitkovali nepolevující zájem českých sbormistrů o účast na prestižní akci, vhodně naplnili osvědčený rámec a přes omezené finanční prostředky propojili aspekty interpretační s kompozičními a hlediska regionální s celostátními a mezinárodními. V rámci tří festivalových dní se uskutečnila sborová soutěž, standardní koncerty pro veřejnost, společný nácvik a provedení děl jubilantů Jana Kasala a Antonína Tučapského (vděčné Five lenten motets), a také tradiční kantátový program za spolupráce Filharmonie G. Mahlera (Lukášovy Tres canti studiozorum a Myslivečkovy Tre notturni řídil Jaroslav Brych).

Těžiskem byla sborová soutěž komorních sborů, jíž se zúčastnilo osm těles. Absolutním vítězem se oprávněně stal Ars Brunensis Chorus řízený Danem Kalouskem, který přednesl na vysoké profesionální úrovni technicky obtížný repertoár. V něm zaujaly Dubrovnické zlomky Dalibora Spilky, ale i vítězná Mše (výběr) od Víta Trumpeše. Velmi kvalitní výkony předvedly rovněž Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice (novinková skladba – variace na píseň Ej, lásko od sbormistra Tomáše Židka) a Akademický pěvecký sbor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (sbormistr Jan Mlčoch), interpretující například Whitacrovo With a Lily. Jako velmi nadějný se představil rovněž Surovíkův Moraviachor (stříbrné pásmo). Příjemným překvapením bylo soutěžní vystoupení nového ansámblu Chorbell z Hradce Králové (mj. působivé Griegovo Ave maris stella), který získal pod vedením talentované Kateřiny Kubínové v kategorii ženských sborů hned napoprvé zlaté pásmo. Lze mu předvídat velkou budoucnost – tak jak to nastává v případě Buburezy se sbormistryní Miloslavou Fouskovou/Vítkovou, která se obdobně před dvěma lety „vyhoupla“ hned na první příčku.

Na nesoutěžních večerech nejvíce zaujala svou hudební spontaneitou i pestrou a přitom vyváženou dramaturgií zlínská Cantica laetitia. Josef Surovík je už dnes opravdu „pan sbormistr“, který vtiskuje svému smíšenému tělesu vytříbený výraz a zvláštní měkkost, projevující se zejména ve strhujících pianissimech. Jedinečné bylo například provedení folklorních stylizací – Oj, oj, oj od Zdeňka Lukáše a Už je slunko od Arnošta Košťála.

Na festivalu účinkovala také dvě tělesa z blízkého zahraničí. Ze Slovenska přijel výborný Žilinský smíšený sbor vedený Štefanem Sedlickým, který působivě předvedl v kostele Povýšení sv. Kříže duchovní repertoár (mj. Lauridsenovo O magnum mysterium a efektní Alleluja Jerryho Dadapa) a v Parku G. Mahlera program světský. Ten byl vhodně ukončen moderní folklorní stylizací písní Kde si bola a Bodaj by vás od Petera Špiláka, který si umí nápaditě pohrát se slovíčky i s metrorytmem. Z Polska do Jihlavy, ale také do Golčova Jeníkova, zavítal vyspělý Komorní sbor Hudební akademie Karola Szymanovského v Katowicích se sbormistrem Czeslawem Freundem. Při svém hlavním vystoupení přednesl díla autorů světových (E. Whitacre, A. Pärt) a přirozeně i polských (H. M. Górecki, M. Gumiela a H. Gawrilec), která se vyznačují dlouhými modelacemi sborového zvuku v prostupujících se diatonických liniích, což představuje jednu z aktuálních tendencí současné sborové tvorby.

Přímý dopad na jihlavskou veřejnost měly zejména dva amplifikované koncerty v příjemném prostředí Parku Gustava Mahlera. Zde se kromě zmíněných špičkových těles, zastoupených také mužskou vokální skupinou VOSK vedenou Janem Zapletalem (Beatles, Queen, Clapton aj.), sympaticky prezentovaly „domácí“ Jihlavský smíšený sbor (sbormistr Pavel Salák) a Slavík Pacov (Lenka Klátilová), a také Svatobor se Sušice vedený Josefem Baierlem, který scénicky ztvárnil několik populárních písní z Loeweho My Fair Lady.

Již tradiční a nadále nezpochybnitelná je dramaturgická orientace festivalu na soudobou tvorbu. Ta je u nás v posledních dvou desetiletích profilována zejména sakrálně a také hudbou populární a jazzovou. Z nesporných světových veličin vstoupili do repertoáru českých těles Američané Morten Lauridsen (1943), jehož Ave dulcissima Maria provedl výborně VOSK Praha, a Eric Whitacre (1970). Také letos bylo uvedeno několik děl Jiřího Temla, který je nejen nositelem hlavních cen z řady jihlavských skladatelských soutěží, ale hlavně oblíbeným skladatelem, jehož sborová tvorba se v posledních letech čestně přiřadila k uznávaným kompozicím Petra Ebena, Otmara Máchy, Zdeňka Lukáše či Antonína Tučapského. Cenným specifikem festivalu je anonymní soutěž premiérovaných skladeb, která přináší napětí a mnohá překvapení – zajímavá díla renomovaných autorů, ale i autorů dosud neznámých, například Terezy Surovíkové.

Jihlavský festival představuje přirozeně se obrozující proces a tvůrčí sborovou i skladatelskou dílnu, z níž si lze pokaždé odnést silné zážitky a podněty. Bylo tomu tak i letos.

Pořadatelé zvou všechny sbormistry, sboristy i ostatní zájemce o sborové zpívání na další - v pořadí již 57. ročník FSU Jihlava v červnu 2014. Termín i propozice akce budou zveřejněny během podzimních měsíců na webovém portálu České-sbory.cz a taktéž na www.nipos-mk.cz, případně www.fsujihlava.com.