Jak Columbella postoupila do celostátního kola soutěže Gymnasia cantant

Prvotní je, jak musí být každému jasné, sbormistrův vztah k soutěžím, bodování, hodnocení apod. Kdo mě zná, snadno uvěří, že nejsouc soutěživý typ, podobné záležitosti příliš nevyhledávám. Snažím se jen, jednou za čas, poslední dobou čím dál tím delší, předvést svůj milovaný sbor na některé z hodnocených přehlídek. Aby o nás věděli. Například kolegové na jiných pražských gymnáziích, různé sborové organizace apod. Jedná se tedy o zviditelnění oficiální. Naši fandové o všech našich aktivitách pochopitelně vědí a zůstávají stále věrní a početní, nevynechají jediný koncert.

V naší malinké milé domovině existují z nepochopitelných důvodů dvě soutěže gymnaziálních pěveckých sborů. Jsou si podobné jako vejce vejci. Jednu s názvem Gymnasia cantant jsem tedy zvolila a přihlásila Columbellu do přehlídky. Ano, jen do přehlídky, pro radost, pro ten zážitek ze setkání s ostatními sbory. Ve slabé chvilce jsem ale Columbelle přiznala, že existuje i možnost soutěžit. Potom už jsem se svým pěvcům neubránila a na poslední chvíli, v necelých třech zkouškách, horko těžko, s vypětím všech sil jakž takž naučila sbor obtížnou povinnou skladbu Antonína Tučapského Dávno. Zbývající program jsem ponechala, šlo tedy o naše oblíbené fláky a vypalovačky, nikoliv skladby pro takovou akci typické. To také asi nejvíce zapůsobilo na publikum, které nám bylo velmi příznivě nakloněno.

Soutěže se zúčastnily čtyři sbory z Prahy, jeden z Liberce a jeden z Karlových Varů. Akce proběhla v přenádherném prostředí největšího sálu Senátu ČR ve Valdštejnském paláci. Byl to pro nás skutečně jedinečný zážitek, jsou to prostory veřejnosti běžně nepřístupné, ani v televizi často neukazované. Senátoři totiž zasedají v Konírně. Prý kvůli křehkosti starých fresek a dusné atmosféře při politických diskusích...

Všechny sbory vystoupily před zaplněným sálem a hlavně před přísnou porotou, složenou z našich nejvýznamnějších sbormistrů, vážených šedovlasých profesorů z JAMU, z AMU a PdF Ostrava. Výše jmenovaní nám nakonec v soukromí neoficiálně prozradili, kdo určitě pojede do celostátního kola v Brně, a překvapivě mezi třemi vybranými jmenovali i Columbellu.

V osobním rozhovoru mi potom pan profesor Lubomír Mátl leccos vytkl, na druhou stranu nešetřil ani slovy chvály. Věřím, že dokážu jeho rady předat svým svěřencům. Doufám, že si v Brně netrhneme moc velkou ostudu. A vím, že nám budete 12.4.-14.4 tohoto roku držet palce. A že přijdete na náš tradiční jarní koncert Na Prádle 1.6. 2012.