Gymnasia cantat

Sešli jsme se v obvyklém počtu, jen bas byl poněkud oslaben. V tenoru byli lehce oslabení mnozí, někteří působením rozličných nemocí, jiní slabí odjakživa a další zas následkem společenského života o víkendu… Nutno říci, že ten ples byl ale opravdu vydařený…

Naše vystoupení zabralo požadovaných dvanáct minut, běželo svižně, bez zbytečných prostojů. Jako sbormistryně jsem pak byla porotou napomenuta, že příliš spěchám, diriguju už v letu, cestou od piána. Ano, ano, není to poprvé, co jsem tuto výtku vyslechla… Program se nám povedl, jak výběrem, tak provedením. Pěkně vyšla malá obsazení / I wonna die easy, poprvé jsem uslyšeli kompletní sóla v Život je jen náhoda… i s basem!, závěrečná vypalovačka I´m gonna sing ukázala, jakého forte umí sbor docílit, v písni Teče voda zase ukázal, jakého piána docílit neumí. Celkově se nám ale v aule v Gymnáziu Na Zatlance moc líbilo a dobře zpívalo.

Během dopoledne vystoupil ještě sbor druhého ročníku pražské konzervatoře s nevelkým nadšením, dále sbor z Gymnázia Nad Alejí se velkou odvahou a nesmírně sympatickým projevem a velmi početný sbor z Benešova s perfektním hlasovým projevem, vtipným pohybovým doprovodem a krásnými tématickými červenými tričky.

Celkově proběhlo pražské a středočeské kolo přehlídky v poklidu a pohodě. Porota posléze udělovala sbormistrům a sbormistryním rady, hodnotila, chválila i kritizovala. Jako obvykle.