Rybovka třikrát

(v Praze dne 29. 12. 2011)

Každoročně se Pražští učitelé (PSPU) podílejí na předvánočním a vánočním dění v Praze a okolí s celou řadou pěveckých sborů, které pořádají vánoční koncerty v koncertních sálech, farních kostelích a velkých chrámech. V posledních letech k těmto prostorám přibyl i nezvyklý koncertní prostor, který tvoří Karlův most a schodiště jako hlediště a přilehlý prostor náměstí Na Kampě jako jeviště. Je zajímavé sledovat, jak tato odlišná koncertní prostředí působí na účinkující i posluchače při provedení jedné skladby v tomto případě České mše vánoční Jakuba Jana Ryby (1765 – 1815).



František Zumr, čtvrtek 12. ledna 2012
Magazín > Sborový život

Rybovka u Karlova mostu

Bude se letos zpívat Rybovka když je státní smutek? To byla nejčastější otázka na organizátora a dirigenta Mgr. Libora Sládka. Letošní datum 23. prosince připadlo právě na poslední den tohoto smutného období a tradiční začátek 15. hodina právě na okamžik, kdy byla z Pražského hradu odvážena rakev zesnulého prezidenta Václava Havla. Jak zázrakem se na tuto hodinu zcela zaplnilo nejen „jeviště“, ale i „hlediště“ a dirigentovo gesto mohlo odstartovat probuzení pastýře „Hej, mistře! Vstaň bystře“. Několik stovek posluchačů tohoto amfiteátru na Karlově mostu se rázem zaposlouchalo do známého tenorového sóla, které uvádí krásný obraz Kristova narození a chvalozpěvu prostých lidí u jesliček v Betlémě. Kdyby J. J. Ryba nenapsal nic víc, než tuto mši, stal by se v očích nás zpěváků nesmrtelným. Tak na nás toto dílo každoročně působí. Proto též přišlo několik set zpěváků a muzikantů na toto náměstí, aby pod širým nebem i letos prožívali toto tradiční představení. Převážná většina účinkujících byli mladí lidé, většinou studenti všech stupňů škol, kteří byli nebo jsou zpěváky v mladých sborech věčně mladého padesátníka, sbormistra Libora Sládka. Drtivá většina zpěváků zpívala tuto „lidovku“ zpaměti, ani dirigent nepotřeboval ke svému vynikajícímu výkonu partituru. Radostná atmosféra tohoto muzikantského zázraku byla už za dohasínajícího dne zakončena „hymnou českých Vánoc“, nadšenou oslavnou písní Narodil se Kristus Pán. Co víc může motivovat zpěváka k tomu, aby neváhal a přijal pozvání k dalším provedením.

K nejnavštěvovanějším pražským kostelům patří beze sporu malostranský barokní kostel P. Marie Vítězné, známý i cizincům jako kostel Pražského Jezulátka. Prostorný chrámový kůr by nepojal orchestr, složený namnoze z profesionálních hráčů, sólisty a početný sbor, který se každoročně schází na provedení hudebního klenotu české barokní hudby J. J. Ryby. Proto dámy a pánové přicházeli na Boží hod vánoční už o hodinu dříve ke zkoušce a zaujímají svá tradiční místa na schodech před hlavním oltářem. Zájem byl veliký jak se strany účinkujících, tak se strany posluchačů. Ti již ve 14 hod. zcela zaplnili všechny kostelní lavice a tak ti, kteří počítali se začátkem na 15. hod. již museli přijmout za vděk jen postranními chrámovými prostorami. A tak se chrámovou lodí k pozlacenému oltáři i ten den nesla velebná slova mešního Agnus – Tebe nyní žádáme, o pokoj Tě prosíme, uděl nám všem pokoj svatý po němž všichni dychtíme – v dokonalém souzvuku více než stovky muzikantů a zpěváků s několika stovkami k poslechu stejně naladěných posluchačů této každoroční vánoční oslavy Kristova narození. Být jen účastníkem, natož účinkujícím na této velkolepé slavnosti dokáže vnímavého člověka nabít optimismem a duševní energií na dlouhou dobu.

Kdo nestihl předcházející provedení České mše vánoční měl týž den ještě jednu možnost, od 17 hod. se připravovalo a od 18.30 hod. se konalo ještě jedno představení. V předcházejících letech se účinkující se svými posluchači na Boží hod setkávali v novogotickém chrámu sv. Ludmily na Královských Vinohradech. Stávající duchovní správce však odmítl letos propůjčit v tento sváteční čas prostory kostela k světskému účelu – provedení skladby J. J. Ryby. Museli tedy pořadatelé – Gymnázium Jana Keplera a Unie českých pěveckých sborů vzít za vděk neméně inspirujícím prostředím v Českém muzeu hudby, které nyní zastřešuje Národní muzeum. Opět jsme se letos setkali se členy pěveckých sborů LAETITIA, RADHOST, PSPU, CANTI DI PRAGA, DVOŘÁKŮV KOMORNÍ SBOR KRALUPY, FENIX, studenty a učiteli GYMNÁZIA JANA KEPLERA, členy orchestru MUSICA ACADEMICA (dir. Mgr. Jan Popelka), varhaníkem Přemyslem Kšicou a sólisty Terezou Bystřickou, Lucií Valentovou, Radkem Prüglem a Romanem Klimtem. Celý tento početný ansámbl s přehledem řídil Ph.D.

Roman Michálek. I letos byly výkony všech sólistů, členů orchestru i sborů na úrovni směle srovnatelné s profesionály. Zaplněný sál přispěl k tomu, že inspiroval k perfektnímu provedení, které publikum právem ocenilo dlouhotrvajícím potleskem. Bylo tedy i ono svátkem Unie českých pěveckých sborů.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)