Europe and its Songs 2011

Třináctý ročník soutěžního sborového festivalu Europe and its Songs se konal 21. až 24. září v ještě letně naladěné Barceloně. Akci již tradičně pořádá, jako celou řadu dalších sborových aktivit, mezinárodní společnost přátel duchovní hudby sídlící v Římě (Associazione Internazionale Amici della Musica Sacra) a festival dnes patří mezi již dobře zavedené akce. Repertoár soutěže je striktně dán, musí být sestaven pouze z lidové hudby ve sborových úpravách. Protože sbory neprocházejí prvním výběrovým kolem na základě nahrávky, závisí úroveň soutěže na kvalitě aktuálně přihlášených sborů.

V letošním roce se na soutěži sešly sbory poměrně vyrovnané kvality (až na jednu výjimku), zastupovaly celkem dvanáct zemí. Soutěž probíhala v šesti klasických kategoriích (sbory mládežnické, smíšené, smíšené nad čtyřicet členů, ženské, mužské, ansámbly) v poměrně rozlehlém kostele Santa Maria del Pi. Přiznejme, že prostora nebyla zvolena úplně vhodně. Lidová hudba sice v duchovním stánku neurážela, ale po akustické stránce vzhledem k velikosti a umístění pódia úplně nevyhovovala. Mezinárodní porotu tvořili zkušení sbormistři a profesoři konzervatoří nebo akademií Michael Rinscheid (Německo), Xavier Baulies i Bochaca (Španělsko – Katalánsko), Kai-Tõe Ellermaa (Estonsko) a v Čechách známý především z poroty Pražských dnů sborového zpěvu Felix Resch (Itálie). Rozhodování poroty, jak je tomu obvykle na mezinárodních akcích, nebylo v žádném případě snadné. Sborové školy po celém světě jsou velmi rozdílné. Hlasový projev zpěváků jednotlivých národností ovlivňuje především jazyk, jakým sboristé mluví, určitý interpretační vkus a v neposlední řadě jakýsi národní naturel.

Českou sborovou školu reprezentovaly tři zúčastněné sbory. Temperamentně veselý ženský sbor Collegium cantantium z Prahy se sbormistrem Zdeňkem Kudrnkou, mladý, něžně a kultivovaně zpívající akademický komorní sbor ze Slezské univerzity v Opavě se sbormistryní Vladimírou Vašinkovou a pražská Musica Oeconomica Pragensis z Vysoké školy ekonomické v Praze (Martina a Kryštof Spiritovi).

Soutěže se zúčastnilo celkem devatenáct sborů. Zmiňme alespoň ty nejzajímavější z nich. Paradoxně největší boj o hlavní cenu se odehrál mezi jedinými dvěma sbory zúčastněnými v mládežnické kategorii. Jednalo se o Fantasiya Youth Choir z Ukrajiny a chlapecký Bichebi Folklore Choir z Gruzie. Oba sbory zpívaly s neuvěřitelným soustředěním a zároveň uvolněným nasazením náročný repertoár pocházející z jejich země (kromě jedné skladby, která plnila podmínku jiné evropské písně). Přesto srovnání obou sborů bylo velmi náročné, protože mladí zpěváci z Ukrajiny usilovali o kultivovaný, jemný, školený zvuk, na rozdíl od Gruzínců, kteří používali hrdelní, až folklórně znějící hlasy. Ačkoliv nakonec porota nechala zvítězit Fantasiya Youth Choir, bylo vystoupení chlapeckého sboru z Gruzie velkým hudebním zážitkem.

Svým zpěvem zaujal mimo jiné i estonský ansámbl Viisipidajannad. Jedná se o mladý dívčí soubor, který evidentně profesionálně školenými hlasy předvedl náročný repertoár. Jejich projev byl velmi svěží a pohodový, stejně jako jejich umělecký šéf, který stál po celou dobu skromně v pozadí.

Ačkoliv se mezi nejkvalitnějšími sbory v soutěži neumístil pěvecký sbor Wiener Jüdischer Choir, bylo jeho vystoupení přinejmenším pozoruhodné. Sbor interpretuje pouze židovské písně a patří mezi ta hudební seskupení, jejichž projev je natolik emotivní a chytlavý, že převáží případné intonační, hlasové nebo rytmické nedostatky. Jeho vystoupení zaujalo jak repertoárem, tak hudebním vyjádřením.

Absolutním vítězem festivalu a vítězem dvou kategorií se však stal sbor vysoce převyšující kvalitu všech zúčastněných, a to pěvecké těleso Maska z Lotyšska. Na folklórně zaměřený festival se dostavil v tradičních krojích, vybaven lidovými nástroji a dokonale připraveným, velmi náročným programem. Sbor vystoupil ve třech kategoriích (jako smíšený a ženský sbor a jako mužský ansámbl), vždy hlasově vyrovnaný, absolutně intonačně čistý a výrazově dokonalý. Repertoár ve smíšené kategorii byl postaven mimo jiné na kontrastu téměř profesionálního sopránového sóla a plně znějícího sboru s doprovodem lidových nástrojů a v jedné skladbě dokonce s vkusnou folklórní choreografií. V případě mužského ansámblu byl zřejmý vliv a inspirace dnes již legendárním souborem King´s Singers. Tento soubor patrně určil směr, kterým se nadále mužské ansámbly budou ubírat. Je však pravdou, že muži ze sboru Maska se tomuto ideálu opravdu hodně blížili. Bylo zcela zřejmé, že sbor se stane absolutním vítězem festivalu, ve smíšené kategorii dokonce získal plný počet ze sta bodů. Sbormistr Jānis Ozols s komediálním výrazem Woodyho Allena též obdržel cenu za nejlepší sbormistrovský výkon.

Ceremoniál vyhlášení výsledků byl ukončen závěrečným koncertem všech sborů oceněných zlatým pásmem. Opravdu prověřil jejich kvalitu, protože jim nebylo umožněno žádné rozezpívání, naopak jim byly porotou přiděleny skladby, které mají zaznít. Přičteme-li k tomu, že většina sboristů strávila celý den chozením po prosluněné Barceloně, přiznejme, že splnit očekávání vítězné kvality vůbec nebylo lehké. Nicméně uznejme, že většina sborů se tohoto nelehkého úkolu zhostila se ctí.

Závěrem uveďme, že festival byl bezesporu milým a kvalitním sborovým setkáním. Pokud došlo k nějakým drobným organizačním chybičkám, byly většinou sboristy velkoryse přehlédnuty. Samozřejmě, vždyť vše probíhalo ve španělsky (promiňte katalánsky) uvolněné pohodové náladě jednoho z nejkrásnějších evropských měst.