Sbormistr Geshem balancující a bilancující

Tak tomu prostě je, že i když naší jedinou společnou náplní je zpívání, které nám dává smysl, přináší radost a neopakovatelné zážitky harmonií a souznění, jež ihned předáváme dál, dokud nám zní v ústech, uších a srdcích, tak přeseto spolu prožíváme ve větší nebo menší míře (někteří blíže, jiní z dálky) i naše privátní osudy, která se samozřejmě po těch letech společného koncertování proplétají s naším zpíváním, což dělá ze souboru Geshem v pravém slova smyslu živý organismus.

Musel jsem se smířit se skutečností, že lidé přicházejí a odcházejí. Dnes už je bývalých členů více než současných (20). Útěchou mi je, že až na vyjímky všichni odešli v dobrém a nadále udržujeme přátelské kontakty. Kromě toho se daří díky trpělivosti a nadšení všech rozšiřovat náš repertoár.

Moje balancování na špičce jehly v průběhu roku 2009 bylo velmi dynamické, dovolím si označit je až za dramatické, neboť mé těžiště bylo vychylováno nejen náročnějšími aranžemi nových písní a organizací křtu nového DVD, festivalu spirituálů a koncertů mimo Prahu, ale i nejhorší zkušeností mého života – rozvodem manželství. Považuji za zázrak, že jsem ze špičky jehly nebyl smeten a jsem vděčný všem členům souboru, že ve chvílích pro mě nejtěžších stáli při mně. Jsem přesvědčen, že ke zdárnému přežití této krize přispěl zejména obsah našich písní. Ať zpíváme spirituály, hebrejské písně nebo písně z Taizé, vždy to jsou modlitby, vyjadřující naše sepjetí s nebeskou láskou, která překoná vše, dokonce i naše nezdary. A to je možná ten hlavní smysl, který nám naše zpívání dává.

Ano, děláme vše pro to, aby náš přednes byl působivý, krásný a přitažlivý, přitom pravdivý a upřímný. Zpíváme písně, které se nám líbí a které nás naplňují. Hledáme nové techniky, zdůraznění pohybem, efekt výrazu. Ale pouštíme se i na neznámou půdu. Začínáme s hebrejskými písněmi, které nemají tradici v akapelových aranžích a jsou u nás (v Čechách) i méně známé než např. spirituály, které milujeme a nadále rozvíjíme. Hebrejské písně jsou pro Geshem novou výzvou. Jedná se většinou o biblické texty. Hebrejština pro nás není snadná. Melodika písní je pro středoevropana neobvyklá. Někteří zpěváci překonávají určité zábrany. Je zde jakási kulturně-mentální vzdálenost, kterou musíme překlenout, aby mohlo dojít k „propojení“. Netajím se, že chci podpořit kulturu, která byla v Čechách násilně vyhlazena nacisty a komunisty. Není zpěv nádhernou, nenásilnou formou? Není zpěv projevem svobody, víry a naděje?

V rámci hledání nových technik a forem jsem mimo jiné letos navštívil Gospel workshop v Plzni (Gospel až na dřeň) a zkoušku skupiny Raduga. Obě dílny byly vedeny zahraničními lektory. Po technické stránce jsem se naučil mnoho. Přitom jsem si ale intenzivně uvědomil, jak velkou hodnotou je hluboké nadšení, se kterým funguje soubor Geshem. Současně jsme v kontaktu s gospelovými skupinami Maranatha Gospel Choir a Gospel Limited a dalšími (účastníky Spiritual Festu). Kontakty s nimi nás začleňují do společenství hudebníků ve sféře duchovní, gospelové nebo vokální hudby. Kromě toho lze dnes zařadit náš styl do oblasti Ethno nebo World Music.

Při křtu našeho DVD v kostele U Salvatora byla venku bouřka, ale Pavel Zavřel se vznášel pod klenbou chrámové lodi s melodií „Oh, Happy Day“ a projasnil celý prostor naplněný diváky. Jana Koubková tam „rozbalila“ svoji improvizaci, takže v písni „Feel the Spirit“ bylo opavdu „cítit „Ducha“ a Lee Andrew Davisonovi všichni uvěřili, co mu jeho maminka přála, když zpíval „Give me Jesus“.

Alena Klaassenová trpící v písni „Sometimes I Feel like a Motherless Child“ a naopak povzbudivá v „Members, Don´t Get Weary“, Irena Legátková se svou gospelovou dikcí, Marta Hofmanová v deklamačních sólech „The Angels Roll The Stone Away“ a „Gimme That Old Time Religion“, Olda Zeman svým swingem razantního basu v „Everytime I Feel The Spirit“, Bára Havlíčková s něžným přednesem v „Lord, Make Me More Holy“, Petr Konopásek bluegrassovým tenorem v „Joshua Fought The Battle of Jericho“, Helena Martinů hereckým výkonem a průbojným altem v písni „Rock a My Soul“, Alena Vlachová skromným výrazem v tiché písni „Thuma Mina“ a Štěpánka hlasem, který víru vyjadřuje i probouzí v písni „I Know It Was The Blood“, to jsou výkony sólistů, kteří berou svůj zpěv osobně a sdělují jím svou zkušenost, touhu a naději. Lucie Haschková dokonce v závěru písně, kterou jako jedinou zpíváme česky, vrcholí svým sólem, že to je skutečně ona a nikdo jiný, kdo „…stojí tady v modlitbách.“

Zuzana Svobodová svými originálními inspirativními náměty, Klára Čiháková svým klidem a trpělivostí, Jiří Pavlík praktickou pomocí a vytrvalostí, Aleš Novák optimismem a zajímavými nápady, ale všichni svým nadšením a touhou po co nejlepším a nejkvalitnějším přednesu našich písní přispívají k rozvoji souboru.

Adélka Míková pomáhá při vytváření databáze zahraničnjích hudebních skupin, které zveme na Spiritual Fest (www.afroamericanspirituals.org), David Zirhut je webmasterem našich internetových stránek www.geshem.cz a www.festival.spiritualy.cz. Novinkami je většinou naplňuje Lucie Haschková, protože se podstatně podílí na organizaci koncertů.

Vůbec jsem nazapomněl na Mariána Dankanina, který si na koncertech vysloužil pověst „infant terrible“ pro své trefné, leč rozpustile laděné poznámky. Dokáže nejen výborně vystihnout situaci, ale hlavně být nápomocen tam, kde je to nejvíc potřeba. Mimoto očekávám od něj, jakožto od architekta, doporučení na akusticky a architektonicky zajímavé budovy v Čechách, kde bychom mohli mít vystoupení.

Během našich mimopražských koncertů v průběhu letošního podzimu jsme kromě Pardubic, Dobříše, Libštátu u Semil, Litomyšle a Třince navštívili také Ostravu. Z kostela sv. Václava bylo naše vystoupení přenášeno televizí NOE.

Tak tomu prostě je, že i když naší jedinou společnou náplní je zpívání, které nám dává smysl, přináší radost a neopakovatelné zážitky harmonií a souznění, jež ihned předáváme dál, dokud nám zní v ústech, uších a srdcích, tak přeseto spolu prožíváme ve větší nebo menší míře (někteří blíže, jiní z dálky) i naše privátní osudy, která se samozřejmě po těch letech společného koncertování proplétají s naším zpíváním, což dělá ze souboru Geshem v pravém slova smyslu živý organismus.

Musel jsem se smířit se skutečností, že lidé přicházejí a odcházejí. Dnes už je bývalých členů více než současných (20). Útěchou mi je, že až na výjimky všichni odešli v dobrém a nadále udržujeme přátelské kontakty. Kromě toho se daří díky trpělivosti a nadšení všech rozšiřovat náš repertoár.

Moje balancování na špičce jehly v průběhu roku 2009 bylo velmi dynamické, dovolím si označit je až za dramatické, neboť mé těžiště bylo vychylováno nejen náročnějšími aranžemi nových písní a organizací křtu nového DVD, festivalu spirituálů a koncertů mimo Prahu, ale i nejhorší zkušeností mého života – rozvodem manželství. Považuji za zázrak, že jsem ze špičky jehly nebyl smeten a jsem vděčný všem členům souboru, že ve chvílích pro mě nejtěžších stáli při mně. Jsem přesvědčen, že ke zdárnému přežití této krize přispěl zejména obsah našich písní. Ať zpíváme spirituály, hebrejské písně nebo písně z Taizé, vždy to jsou modlitby, vyjadřující naše sepjetí s nebeskou láskou, která překoná vše, dokonce i naše nezdary. A to je možná ten hlavní smysl, který nám naše zpívání dává.

Ano, děláme vše pro to, aby náš přednes byl působivý, krásný a přitažlivý, přitom pravdivý a upřímný. Zpíváme písně, které se nám líbí a které nás naplňují. Hledáme nové techniky, zdůraznění pohybem, efekt výrazu. Ale pouštíme se i na neznámou půdu. Začínáme s hebrejskými písněmi, které nemají tradici v akapelových aranžích a jsou u nás (v Čechách) i méně známé než např. spirituály, které milujeme a nadále rozvíjíme. Hebrejské písně jsou pro Geshem novou výzvou. Jedná se většinou o biblické texty. Hebrejština pro nás není snadná. Melodika písní je pro středoevropana neobvyklá. Někteří zpěváci překonávají určité zábrany. Je zde jakási kulturně-mentální vzdálenost, kterou musíme překlenout, aby mohlo dojít k „propojení“. Netajím se, že chci podpořit kulturu, která byla v Čechách násilně vyhlazena nacisty a komunisty. Není zpěv nádhernou, nenásilnou formou? Není zpěv projevem svobody, víry a naděje?

V rámci hledání nových technik a forem jsem mimo jiné letos navštívil Gospel workshop v Plzni (Gospel až na dřeň) a zkoušku skupiny Raduga. Obě dílny byly vedeny zahraničními lektory. Po technické stránce jsem se naučil mnoho. Přitom jsem si ale intenzivně uvědomil, jak velkou hodnotou je hluboké nadšení, se kterým funguje soubor Geshem. Současně jsme v kontaktu s gospelovými skupinami Maranatha Gospel Choir a Gospel Limited a dalšími (účastníky Spiritual Festu). Kontakty s nimi nás začleňují do společenství hudebníků ve sféře duchovní, gospelové nebo vokální hudby. Kromě toho lze dnes zařadit náš styl do oblasti Ethno nebo World Music.

Při křtu našeho DVD v kostele U Salvatora byla venku bouřka, ale Pavel Zavřel se vznášel pod klenbou chrámové lodi s melodií „Oh, Happy Day“ a projasnil celý prostor naplněný diváky. Jana Koubková tam „rozbalila“ svoji improvizaci, takže v písni „Feel the Spirit“ bylo opravdu „cítit „Ducha“ a Lee Andrew Davisonovi všichni uvěřili, co mu jeho maminka přála, když zpíval „Give me Jesus“.

Alena Klaassenová trpící v písni „Sometimes I Feel like a Motherless Child“ a naopak povzbudivá v „Members, Don´t Get Weary“, Irena Legátková se svou gospelovou dikcí, Marta Hofmanová v deklamačních sólech „The Angels Roll The Stone Away“ a „Gimme That Old Time Religion“, Olda Zeman svým swingem razantního basu v „Everytime I Feel The Spirit“, Bára Havlíčková s něžným přednesem v „Lord, Make Me More Holy“, Petr Konopásek bluegrassovým tenorem v „Joshua Fought The Battle of Jericho“, Helena Martinů hereckým výkonem a průbojným altem v písni „Rock a My Soul“, Alena Vlachová skromným výrazem v tiché písni „Thuma Mina“ a Štěpánka hlasem, který víru vyjadřuje i probouzí v písni „I Know It Was The Blood“, to jsou výkony sólistů, kteří berou svůj zpěv osobně a sdělují jím svou zkušenost, touhu a naději. Lucie Haschková dokonce v závěru písně, kterou jako jedinou zpíváme česky, vrcholí svým sólem, že to je skutečně ona a nikdo jiný, kdo „…stojí tady v modlitbách.“

Zuzana Svobodová svými originálními inspirativními náměty, Klára Čiháková svým klidem a trpělivostí, Jiří Pavlík praktickou pomocí a vytrvalostí, Aleš Novák optimismem a zajímavými nápady, ale všichni svým nadšením a touhou po co nejlepším a nejkvalitnějším přednesu našich písní přispívají k rozvoji souboru.

Adélka Míková pomáhá při vytváření databáze zahraničních hudebních skupin, které zveme na Spiritual Fest (www.afroamericanspirituals.org), David Zirhut je webmasterem našich internetových stránek www.geshem.cz a www.festival.spiritualy.cz. Novinkami je většinou naplňuje Lucie Haschková, protože se podstatně podílí na organizaci koncertů.

Vůbec jsem nezapomněl na Mariána Dankanina, který si na koncertech vysloužil pověst „infant terrible“ pro své trefné, leč rozpustile laděné poznámky. Dokáže nejen výborně vystihnout situaci, ale hlavně být nápomocen tam, kde je to nejvíc potřeba. Mimoto očekávám od něj, jakožto od architekta, doporučení na akusticky a architektonicky zajímavé budovy v Čechách, kde bychom mohli mít vystoupení.

Během našich mimopražských koncertů v průběhu letošního podzimu jsme kromě Pardubic, Dobříše, Libštátu u Semil, Litomyšle a Třince navštívili také Ostravu. Z kostela sv. Václava bylo naše vystoupení přenášeno televizí NOE.

V rámci bilancování znovu balancuji a ptám se, zda a jak usilovat o výjezdy Geshem do zahraničí. Máme pozvánku od Keitha Lancastera na ACAFEST do Neshville v Tennessee, máme pozvánku na festival pěveckých sborů v Petersburgu a další. Jsme připraveni kdekoliv zazpívat a předávat krásnou atmosféru duchovních písní v akapelovém provedení. Zatím se nám ovšem nepodařilo najít sponzory, kteří by tuto naši ambici učinili realizovatelnou. V době ekonomické krize, kdy více než jindy každý spíš potřebuje peníze, než aby je mohl vydávat byť na žádoucí aktivitu, jsem v rozpacích, zda má vůbec smysl o něco takového usilovat.

Počátkem prosince jsem se znovu oženil, což významně pohnulo mým těžištěm ke středu balance nad špičkou jehly. Soubor Geshem si zaslouží sbormistra se zřetelným rodinným zázemím.

Na jaře příštího roku bude Geshem existovat 10 let. Počet našich koncertů se blíží ke dvěma stům, z toho sedm námi organizovaných ročníků Spiritual Festu. Clyde Wright, nestor skupiny Golden Gate Quartet, mi řekl, že to je příliš krátká doba v porovnání s jeho šedesáti lety zpívání spirituálů. Spirituály nepotřebují naše výročí k tomu, aby byly zpívány. Jako jsem je zpíval, když jsem šel kilometr pod zemí uhelnou šachtou coby horník, jako si je zpíval otrok nebo vězeň při těžké práci, jako zpívá spirituál každý člověk pro radost, naději a svobodu svou a svých blízkých, tak chci, aby tryskal spirituál z úst zpěváků skupiny Geshem nadále.

To přeji všem členům i posluchačům skupiny Geshem nejen v roce 2010.

Počátkem prosince jsem se znovu oženil, což významně pohnulo mým těžištěm ke středu balance nad špičkou jehly. Soubor Geshem si zaslouží sbormistra se zřetelným rodinným zázemím.

Na jaře příštího roku bude Geshem existovat 10 let. Počet našich koncertů se blíží ke dvěma stům, z toho sedm námi organizovaných ročníků Spiritual Festu. Clyde Wright, nestor skupiny Golden Gate Quartet, mi řekl, že to je příliš krátká doba v porovnání s jeho šedesáti lety zpívání spirituálů. Spirituály nepotřebují naše výročí k tomu, aby byly zpívány. Jako jsem je zpíval, když jsem šel kilometr pod zemí uhelnou šachtou coby horník, jako si je zpíval otrok nebo vězeň při těžké práci, jako zpívá spirituál každý člověk pro radost, naději a svobodu svou a svých blízkých, tak chci, aby tryskal spirituál z úst zpěváků skupiny Geshem nadále.

To přeji všem členům i posluchačům skupiny Geshem nejen v roce 2010.