Bývala to bašta chrámové hudby v Praze. Oáza pokoje a harmonie, která svým významem dalece překračovala hranice své farnosti, ba i pražské arcidiecéze. V dobách předlistopadových sem neomylně mířily kroky nadšenců, toužících po tónech, které jinde mnohdy neměly šanci zaznít. Řeč je o hudbě v bazilice svatého Jakuba Staršího (Většího) na Starém Městě Pražském.
Svatý Jakub Starší
Kostel sv. Jakuba v Praze (20.3.1974 povýšen papežem Pavlem VI. na Baziliku minor) vznikl při klášteře minoritů založeném za Václava I. roku 1232 v souvislosti se zřízením Starého Města Pražského. Jeho vznik mohl souviset též s tím, že se roku 1212 dostaly do Čech kromě dalších i ostatky svatého Jakuba. Roku 1319 zde založil Jan Lucemburský gotický chrám, který dokončil Karel IV. v roce 1374. Býval místem slavnostních obřadů při pohřbech panovníků. V roce 1378 bylo v chrámu na nádherném katafalku obklopeném pěti stovkami svící vystaveno tělo Karla IV., v roce 1577 zde pak byl dočasně pohřben císař Maxmilián II. Po požáru roku 1689 byla provedena architektem Janem Šimonem Pánkem (Pannetius) barokní úprava, která byla stavebně dokončena v roce 1702, v interiéru pak až v letech 1736-39. Tato úprava zbavila vnějšek kostela gotických tvarů, ale jeho původní půdorys stále připomíná poklasickou gotiku 1.poloviny 14.století.
Můžeme zřejmě úspěšně předpokládat, že liturgická hudba zde zněla odnepaměti. Z řady osobností, kteří zde zanechali svou stopu, jednoznačně vyniká jedna z největších postav českého hudebního baroka, Bohuslav Matěj Černohorský (1684-1742). Po mnoha a mnoha letech se zde v polovině 20.století objevilo jiné jméno, která mělo pro hudbu u sv.Jakuba zásadní význam, dirigent Josef Hercl (1928-2005). V roce 1951 zde založil Svatojakubský sbor (jenž se od 70. let nazýval Cantores Pragenses - pod tímto jménem sbor ostatně existuje dodnes), později k němu přidal stálý okruh profesionálních hudebníků-instrumentalistů, z nichž sestavoval orchestr pro provozování rozsáhlejších děl kantátovo-oratorního typu. Mezi pravidelnými sólisty u sv.Jakuba jsme mohli nacházet taková jména jako Beno Blachut, Eduard Haken, Dagmar Rosíková, Marie Mrázová, Jaroslav Horáček, Jiří Zahradníček, Hedvika Tvrdá, Miroslav Švejda, Luděk Löbl a mnoho dalších. Josef Hercl vedl svatojakubský kůr plných 51 let, své místo opustil až pod nátlakem zdravotních obtíží na podzim roku 2002. Za dobu jeho působení se svatojakubský soubor vypracoval na přední těleso svého druhu, podnikl řadu zájezdů (i do ciziny – v roce 1989 účinkoval při svatořečení Anežky České v Římě), koncertů, ale i nahrávek na CD, pro rozhlas, televizi, film.
Nyní, po několika pokusech o provizorní řešení, přichází snaha o znovuvytvoření sborového tělesa, které by tak navázalo na odkaz Josefa Hercla a pomohlo vzkřísit jednu z největších tradic chrámové hudby v Praze. Pro obnovu stálého pěveckého sboru při bazilice sv.Jakuba v Praze hledáme zpěváky všech hlasových skupin. Náplní sboru bude pochopitelně zejména účinkování při liturgii v tomto jedinečném pražském chrámu, rovněž ale koncertní činnost zejména se skladbami vokálně-instrumentálního charakteru (kantáty, oratoria). Znovusestavením svatojakubského sboru byl pověřen Jakub Zicha (*1974), sbormistrVysokoškolského uměleckého souboru UK v Praze.
Zájemci jsou srdečně vítáni, veškeré informace Vám rádi poskytneme na e-mailu: svatyjakub_sbor@centrum.cz
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.