Pocta tvůrcům aneb do třetice všeho dobrého

Původně plánovaný koncert prestižního zlínského tělesa Cantica Laetitia – akademického sboru FT UTB Zlín se měl konat v březnu 2020, následně byl termín přesunut na podzim téhož roku. Ani tehdy se ovšem kvůli nepříznivým epidemiologickým podmínkám nemohl uskutečnit připravený program, jehož hlavní náplní byly kantáty Bohuslavu Martinů Mikeš z hor a Otvírání studánek (společně s Dívčím pěveckým sborem SPgŠ Kroměříž). Téměř po roce a půl se organizátoři rozhodli vybrat termín třetí, což se vyplatilo. První listopadovou sobotu totiž v příjemném prostředí sálu hotelu Baltaci Atrium Zlín i přes veškerá platná opatření navštívila dlouho očekávaný koncert téměř stovka hudbymilovných posluchačů, kterým už vystoupení tohoto sboru dlouho chybělo. Ti, kteří se osobně zúčastnit nemohli, však nestrádali, a mohli vše zhlédnout díky streamovanému přenosu online.

Nového léta vinšujem! Pomyslně novou sezonu a začátek bohatého programu plného premiérovaných skladeb zahájil stejnojmenný cyklus písní na lidový text pro smíšený sbor a capella od Terezy Surovíkové (skladatelka a současně členka sboru). Jednalo se o premiéru části Vinšování a zároveň celého cyklu (další části Zvěstování jara, Smrtná neděle), sopránového sóla se ujala Karolína Holíková. Třídílný cyklus byl zkomponován k poctě Bohuslava Martinů, jehož dvě výročí jsme si připomínali právě v uplynulých a covidem zkoušených letech a byl hlavní idée fixe původního koncertu. V jednotlivých částech se autorce podařila skloubit krása lidových motivů s typickou martinovskou harmonií, která v posluchačích znalých sborového díla Martinů mohla evokovat dojem úryvků z Českých říkadel či baletu Špalíček. Velmi citlivě se tak autorce podařilo vzdát hold skvělému skladateli, o kterém byl mimo jiné nedávno natočen nový dokumentární film Můj život s Bohuslavem Martinů.

V druhé části koncertu se představil Dívčí komorní sbor Cantica Zlín a dirigenta Josefa Surovíka vystřídala právě Tereza Surovíková, sbormistryně tohoto dětského tělesa. Kontrast vůči smíšenému sboru dodal programu ještě větší pestrost. Na dětech nebyla znát žádná nejistota z koncertní absence a nabídly nám velmi zdařile nacvičené skladby. Po úvodním Pater noster Antonína Tučapského představil sbor další autorské novinky z dílny jejich umělecké vedoucí. Ta navázala spolupráci s mnoha autory textu, k nimž patřil také Jan Vodňanský. Po rytmické hříčce Hádala se paraplata následovala premiéra skladby Večerní, obě k jeho poctě. Jan Vodňanský schválil použití svých textů, ale premiéry se již nedožil. Odešel letos na jaře v nedožitých 80letech. Program sboru Cantica doplnily známé České pastorely Václava Trojana, sopránová sóla bravurně vystřihly Karolína Krátká, Pavla Novosadová a Marie Holubářová. Klavírního partu se ujal nadějný brněnský dirigent a varhaník Patrik Buchta, který je také novou posilou mužské pěvecké sekce sboru Cantica Laetitia.

Zlínské sborové mládí vystřídali starší a zkušenější zpěváci, jenž pokračovali v programu další premiérou s názvem Zloděj. Její autor Jan Nowak byl osobně přítomen a posluchačům nejen tohoto sboru je velmi dobře znám. Mimo jiné zpěvák a korepetitor tohoto tělesa je v posledních letech aktivním a velmi často oceňovaným skladatelem napříč druhy sborů u nás. Rodák z Třince v tomto svém díle dle mého názoru pomyslně snoubil lásku k Janáčkově folklornímu odkazu a zároveň tematicky propojil své dlouholeté vazby k samotnému Baťovu Zlínu, poněvadž ukradeným tématem hlavního hrdiny lidového textu jsou boty. Sbormistři si však mohou být jisti, že Nowakova kompoziční práce nebyla nikterak „vykradena“…

K dalším uznávaným a často zpívaným skladatelům je mezi současnou sborovou rodinu právem zařazen Petr Koronthály. Jeho nová skladba Hory, hory velmi emotivně zapůsobila v celém svém rozsahu. Snad byly všechny tři části (Hory, hory; Rúbaj, synku; Co to máš, děvečko) cyklu písní na lidové motivy a capella premiérově co nejvíce přeneseny i do virtuálního prostoru, kde je poprvé uslyšel i autor sám. Jistě o tom v budoucnu uslyší i široká veřejnost. Nicméně přiznejme si, že veškeré city nelze přenášet a publikum ví, že to zkrátka vyzní lépe naživo tady a teď. To vše umocněno neuvěřitelně poctivou přípravou a prezentací výjimečné sbormistrovské práce dirigenta Josefa Surovíka náležitě ocenilo souznění tělesa s vydařeným dílem.

Následoval třídílný cyklus Pocta tvůrcům skladatele Zdeňka Lukáše na slova Václava Fischera. Náročné dílo možná po barevné paletě lidových motivů působilo na některých místech rozpačitě nebo méně plasticky. Instrumentální party však bravurně obstarali Jan Nowak (klavír) a Věra Gojná (housle).

Nádherný hudební večer podtrhla duchovní skladba na latinský text s doprovodem klavíru, která se dočkala kromě premiéry zároveň i reprízy v podobě přídavku. Klidné Laudate Dominum Zdeňka Krále tak završilo očekávaný večer ve vybrané společnosti. Jak jinak vyzdvihnout jména autorů, ať již nežijících či těch soudobě aktivních, interprety a zároveň významné osobností naší sborové a sbormistrovské scény. Velký potlesk a uznání si zasloužili především manželé Surovíkovi, všichni jejich svěřenci (včetně obou zpívajících dětí) a kolegové, v neposlední řadě členové technického zázemí. Díky tomu tak koncert mohl proběhnout i v této nelehké době a zároveň byl nabídnut nepřítomným posluchačům na dálku. Děkujeme za to, naši milí zlínští tvůrci!

Koncert můžete zhlédnout zde:

koncert Pocta tvůrcům