Odešel hudebník a sbormistr Jaromír Bazel.

Jaromír Bazelse narodil na Štědrý den roku 1945 v Bystřičce, byl bytostně spojen s kulturou na Vsetíně, kde také vystudoval gymnázium. Následně absolvoval Pedagogický institut ve Zlíně, hudební vzdělání si pak rozšiřoval absolvováním sbormistrovských kurzů. Od roku 1975 byl dirigentem Mužského pěveckého sboru Lumír, vedl také dívčí pěvecký sbor Polanka z Valašské Polanky, kde od roku 1980 učil na základní škole.

Jaromír Bazel měl také blízko k jazzové hudbě. Hrál na housle, vibrafon, dobře ovládal i trumpetu a kytaru, byl členem hned několika jazzových seskupení, jako Combo 60, Jazzkvartet a hlavně Jazzevčík. Stál také u zrodu vsetínského Mezinárodního jazzového festivalu Josefa Audese.

Jaromír Bazel byl významnou osobností kulturního života nejen na Vsetíně, ale i v celorepublikovém měřítku. Mimo jiné získal jedno z nejvyšších ocenění v oblasti sborového zpěvu – Zlatý odznak Unie českých pěveckých sborů s granáty. Obdržel i Cenu města Vsetína za rok 2005 jako ocenění za dlouholetou, dobrovolnou a příkladnou práci a snahu o zvýšení kulturní úrovně obyvatel města v oblasti hudby.

Čest jeho památce!

"Život by se neměl oddělovat na fyzickou a duchovní část, jelikož to všechno působí vcelku. Jestliže člověk něco zanedbává, tak někde strádá. Muzika má především význam bytostný, rozvíjí ho po všech stránkách. Jednou dokonce srovnávali práci dirigenta a horníka. Zjistili, že na třetím místě s největší ztrátou energie je dirigent. To je pouze fyzická stránka, co ta složka duchovní. Člověk musí do muziky vložit sám sebe. Neberu to jako prostředek, abych si někde vydělal. Hudbou musíte někoho oslovit, aby vám rozuměl. Když vám někdo bude vyznávat lásku v čínštině, tak z toho máte houbelec. Jakmile se u lidí vytratí citlivost, začnou se mlátit klacky po hlavě. Nic jiného dnes v televizi není. Člověka by spíš měl rozplakat falešný tón, než rána pod zuby. Vždyť Beethoven řekl, že hudba člověka povznáší k božství. Proč bychom tomu nemohli uvěřit?"