Vánoční Rolnička v Rudolfinu - koncert dětského pěveckého sboru

Rolnička je nejen název malého zvonečku, ale též velkého dětského sboru, nebo spíš dětské sborové školy v Praze, založené před více než čtyřiceti léty v Domě pionýrů v Karlíně stejnou uměleckou osobností, s níž vystupuje i nyní, dirigentem a uměleckým vedoucím Karlem Virglerem (66). Tuto školu absolvovalo již několik set možná tisíců dětí od svých 5 do přibližně 18 let. Těm všem zasel do jejich života semínko lásky ke zpěvu a hudbě právě sbormistr Karel Virgler se svými pomocníky v této umělecké škole. Již koncem listopadu jsme dostali od manželů Virglerových milé pozvání a čestné vstupenky na dva letošní adventní koncerty 1. a 14. prosince, které každoročně Rolnička v tento čas v Rudolfinu pořádá.

Rozhodli jsme se pro první z nich v neděli v 11 hod. Už nás nepřekvapila jako vždy plně obsazená Dvořákova síň, ale široká programová nabídka těch oddělení Rolničky, která na tomto koncertu vystoupila. Koncertní sbor spolu s mužskou skupinou zpíval letos hudbu evropské renesance, která se podle dochovaných kancionálů provozovala v Čechách v 16. a 17. století. Další oddělení pak především hudbu 20. Století českých skladatelů (P. Ebena, O. Máchy, R. Zavadila, B. Martinů, M. Uherka, J. Hanuše) a B. Brittena. Nechyběly ani letos na závěr programu tři známé české koledy (Ve městě i ve vůkolí, Dej Bůh štěstí a Narodil se Kristus Pán) ke společnému zpívání dětí a jejich rodičů, prarodičů a známých v publiku.

Teprve na tomto koncertu si posluchač uvědomí kolik práce a umu museli manželé Virglerovi vynaložit za čtyřicet let trvání dětského sboru, kdy sbor dětí se s jejich dospíváním neustále mění a proměňuje. Posluchač, který byl na jejich koncertu před pěti nebo desíti lety si ani neuvědomuje, že vidí a poslouchá zcela jiný soubor dětí, ač jejich zpěv je na stejně vysoké úrovni, jako ten který právě před léty zde v Rudolfinu slyšel. Na pódiu se stejně jako tehdy střídají jednotlivá oddělení této umělecké školy se stejnou samozřejmostí bez jakýchkoliv výzev a gest sbormistra, beze zmatku zaujímají svá místa v nových seskupeních. Už jen nacvičit s dětmi tyto proměny vyžadovalo jistě od sbormistra značné úsilí. Přesnost intonační a rytmická byla spolu s dynamickými změnami ve všech odděleních na úrovni. Obdivuhodná byla ukázněnost i těch nejmladších dětí. Možná že právě to bylo příčinou až nepřirozené vážnosti a absence přirozené radosti a úsměvu z bezchybného pěveckého výkonu. Volba vesměs mladých instrumentalistů, kteří koncert dětí doprovázeli, si zaslouží též pochvalu, stejně tak jako jejich výkon, který nikdy sbormistr nepovyšoval nad výkon sboru. Pochválit je nutné i zapojení mladého adepta, pocházejícího z Rolničky, z jeho mužského sboru, Matěje Chvojku na funkci sbormistra. Jen účinkování na takovýchto koncertech z něho může vykřesat dirigentskou osobnost. Předpoklady pro to jistě má.

Přejeme Rolničce a jejímu vedení hodně sil v příštím roce, kdy je čeká koncertní zájezd do Kanady. Těch je třeba k realizaci takových koncertů, které i o letošním adventu s dětmi připravilo. Nechť zní Rolnička i v dalších letech.