Píseň

Předzpěv

Pojďte a staňte se poutníky na cestě, po které přijeli, nadchli a inspirovali sborovou veřejnost Teplicka o víkendu 8. a 9. června 2013 zpěváci z chrámového smíšeného pěveckého sboru M@gnificat z Bratislavy.

Působí od r. 1996 ve farnosti Kostela Narození Panny Marie na sídlišti Dlhé Diely, vysvěceném toho roku uprostřed mnohatisícového sídliště metropole na Dunaji. Sbor tvoří dvacet lidí dvou generací, zjednodušeně řečeno studentů a jejich učitelů, řídí jej absolvent štátného konzervatória, pan Mgr. Marián Kittner.

Z Teplic autobusem k Dunaji a co počalo klíčit

Loni, v sobotu 6. října, vyrazil Krušnohorský pěvecký sbor Teplice se svým obávaným i milovaným sbormistrem Petrem Bendou autobusem po strastiplné D1 na závěrečný koncert prestižního mezinárodního festivalu MUSICA SACRA 2012 bez hranic, který se konal právě ve čtvrti Bratislavy Karlově Vsi, části Dlhé Diely.

Pro KPS Teplice to byla zkušenost: zazpívat si ve velkém festivalovém sboru Laudate omnes gentes, laudate Dominum s fanfárami trubačů z Třebíče nebo Suchoňovu píseň-hymnus Aká si mi krásna pod gestem pana Mgr. Mariána Kittnera (M@gnificat). A také jsme byli zkušeni.

Vznikly zde tak myšlenka, přání a vůle vzájemných přátelských pozvání dvou pěveckých sborů. Patřím ke generaci Čechů (Moravanů a Slezanů), kteří dosud téměř nevnímáme přechody z češtiny do slovenštiny (a naopak).

Teplický sbor se z festivalu vrátil domů a sbormistr již měl plnou hlavu adventního a vánočního programu. Skupina zpěváků v tichosti a pokoře začala snít a uskutečňovat sen, pozvat komorní pěvecký sbor evropské úrovně, M@gnificat, do Teplic, zajistit jim příjemný i když náročný program, představit ho na dvojkoncertu s KPS v Kostele sv. Jana Křtitele na Zámeckém náměstí gotických, barokních i secesních Teplic.

Chvála bláznovství a internetu

Někdy počátkem listopadu se rozběhla moje e-mailová komunikace s prof. Ing. Milanem Sokolem, Ph.D, prorektorem Technické univerzity Bratislava a jeho chotí Janou, kteří jsou organizačními i pěveckými oporami M@gnificat. Oba sbormistři zůstávali moudře zatím v pozadí (byli do „spiknutí“ zasvěcováni postupně).

V dobách (ne)reálného socialismu se kulturní výměny nazývaly počeštělým rusismem „družba“, myslím, že Setkání je hezčím a výstižným pojmenováním budoucích dějů. To nastalo po festivalovém koncertu, doprovázeném 7. října 2012 zvenčí bouřkou a průtrží mračen.

V sakristii bratislavského Kostela Narození Panny Marie nastávaly jazykově zajímavé situace, při kterých Slovák s Čechem, aby zpěvák Rakušan nebyl upozaděn, hovořili spolu anglicky. Došlo k setkání zástupců tří národů, které před necelým stoletím tvořily podstatnou část evropské velmoci a které se vzájemně kulturně ovlivňovaly. I proto se nadšenci prosadili a ještě do vánoc bylo v obou výborech sborů domluveno, že se pobyt M@gnificat v Teplicích uskuteční ve dnech 8. a 9. června 2013.

Chvíle pochybností i víry a radosti

Jak se přibližoval čas příjezdu dvacetičlenné výpravy, bylo třeba dopilovat formát Setkání. Jako na zavolanou přišla zpráva předsedkyně Oblastního sdružení Unie českých pěveckých sborů ústeckého regionu, Mgr. Hany Kultové, že na pozvání krupského souboru AUDITE SILETE s um. vedoucí Ing. Vlastou Holíkovou, uskuteční se tradiční přehlídka pěveckých sborů regionu nově na Biskupském gymnáziu v Bohosudově, v sobotu 8. června 2013.

První reakce: To se nedá skloubit. Vynechat Bohosudov a soustředit se na večerní koncert v Teplicích? Mohou slovenští hosté přijet v jiném termínu? Chvála internetu! Během jediného týdne nám vyšla Unie vstříc posunutím začátku přehlídky sborů v sobotu na 13. hodinu.

Paní Vlasta Holíková navíc našla podporu ředitelství Gymnázia, úřadu Ústeckého kraje a krupské radnice, a tak zahajovací ceremoniál vskutku odpovídal významu regionálního sborového svátku. Osm sbormistrů převzalo z rukou zástupce místní samosprávy upomínkové předměty, devět zpěváků a zpěvaček převzalo stříbrné a zlaté odznaky Unie od Mgr. Kultové, obětavé organizátorky, zpěvačky, skvělé ženy. Těší nás, že držitelkami těch zlatých odznaků, za dlouholetou aktivní sborovou činnost, se na návrh výboru staly i členky Krušnohorského pěveckého sboru Teplice, paní Věra Slaničková a Hana Kábová.

Zpátky na cestu, nepřejeli jsme do Paříže?

Kolona vozidel se slovenskými MPZ zastavila u šanovského Penzionu Antonie o půl jedenácté. To už přibíhá přivítat je udýchaný hostitel. Hosté si jen uloží zavazadla, před budovou Vojenských lázní zachytí v digitálních zrcadlovkách několik desítek nových datových souborů. Lázeňská čtvrť je doslova uchvátí. Program je však nabytý, vyrážíme na zamluvený oběd a konverzace se rozbíhá tam, kde v Dlhých Dieloch byla přerušena odjezdem teplických z Bratislavy. Čas ztrácí své obvyklé dimenze, zdržení mezí polévkou a druhým jídlem si uvědomíme až v okamžiku telefonátu z Bohosudova: Kde jste, kdy přijedete? Máme na vás počkat se zahájením? Už jste zkusili běhat s plným žaludkem, navíc před pěveckým výkonem? Lze, s rizikem, že se vám neudělá dobře. Voláme, ať zahájí bez nás a omluví naše zdržení.

Hudební nektar a mana

V Bohosudově se ocitáme během první skladby domácích Audite silete. Slovenští přátelé trpělivě čekají na chodbě na klíč od šatny, provizorně přijímají azyl u KPS. Kaple gymnázia je nabytá, sbor za sborem předvádí gejzíry čiré radosti ze společného zpěvu, zpěváci očima hltají gesta svých sbormistrů, ztiší se do neslyšných pianissim a vzápětí vyplní prostor mohutným chorálem. Tak vystoupí po Audite silete a s oceněními se děkují kolegům pánové z Pěveckého sdružení severočeských učitelů z Mostu, Krušnohorský pěvecký sbor Teplice, Clavis cordium Most, Ženský sbor z Peruce, Hlahol Chomutov, Ženský komorní sbor Jirkov a jako umělecký vrchol jediný zahraniční host, chrámový smíšený pěvecký sbor M@gnificat z Bratislavy. Získává jako jediný privilegium vyhovět přání kolegů z ostatních sborů, a přidává.

Závěrečné poděkování je směřováno paní Mgr. Haně Kultové, bez níž by se těžko přehlídka uskutečnila, Ing. Holíková oznamuje výsledek sbírky na postižené povodněmi, 6.650,- Kč (včetně na domácí měnu přepočtených EUR). A už jen pozvánka na Tibi laus Most 2014 a Přehlídku sborů Bohosudov 2015.

Kostel sv. Jana Křtitele

Představte si, že jste v cizím městě, s průvodcem, kterého potkat po setmění, stisknete pevněji v rukou hůl. Musíte mít skutečně velkou víru, že vás zve opravdu do Kostela sv. Jana Křtitele na Zámecké náměstí a ne do spárů místní organizace Cosa Nostry. Akustika vyzkoušena, ještě vyměnit selhávající Clavinovu za záložní od pana Yamahy a během zkoušky se kostel naplňuje lidmi, kteří jako by čekali dobrou zprávu.

Ptáme se očima: Jsme připraveni, hodni předat našim posluchačům poselství naděje? S prosbou o vedení předstupuji před oltář a hlasem jako tykadly „mapuji terén“. Naštěstí nalézám klid v tom, že dnes přišli ti, kteří hladovějí, žízní a věří.

Zvu na pódium hosty, sbor M@gnificat z Bratislavy. Sbormistr Marián Kittner až nyní, v prostoru, který důvěrně poznává a který odpovídá jeho zvukové představě, s vážnou tváří a lehkým humorem uvádí jednotlivé skladby. Zaznívá gregoriánský chorál v kombinaci s barokní polyfonií, staroslovanská Tebe poem, Gloria, a nemůže chybět jeho vlastní skladba Miserere. Naprostý soulad gest a hlasů, intonace a frázování, kombinace rejstříků sopránu, altu, tenoru a málokdy slýchaného, výjimečně čistého pedálbasu.

Zralí muži v lavicích se neubrání dojetí a nechají po vousaté tváři stékat slzy. Netroufám si odhadnout, kdy naposledy zažil sv. Jan Křtitel takovou atmosféru sjednocení emocí interpretů a posluchačů. Bratislavský soubor absolvoval týden předtím náročný program v Insbrucku, většina

jeho členů má své zaměstnání, rodiny. Do Teplic přijeli svými auty, z oběda přejížděli na přehlídku sborů a po vystoupení ve kapli Bohosudovského Biskupského gymnázia byli během několika desítek minut opět v plné hlasové kondici. Bohužel, již jen vzpomínáme na dobu profesionálních výkonů českých amatérských pěveckých sborů.

Hudební předěl mezi sbory připravil pan Petr Benda ve spolupráci s členkou opery ND v Praze, paní Evou Charvátovou Zpívá známé sopránové sólo, při kterém starší pánové vzpomínají na doby, kdy jim bylo pětašedesát.

Zúročit hodiny ve zkušebně

Krušnohorský pěvecký sbor Teplice pod vedením a s průvodním slovem pana Petra Bendy uvádí pečlivě nacvičený program. Přesto je znát v úvodu lehká nervozita v mužském sboru. Ta ale mizí hned po úvodních krátkých skladbách Alta trinitta Beata a Cum decore. Prubířským kamenem je Banchieriho Sinfonia senza parole. Dvě výrazově odlišné části, změny tempa, to klade na stárnoucí pěvecké těleso vysoké nároky. Troufám si říci, že tento večer mládneme (alespoň na těch 30 minut) každý alespoň o 10 let. De Marziho Signore delle Cime, Händelovo Canticorum jubilo, to jsou známé skladby s mnoha variantami interpretace. Sbormistr Benda, věren svému slavnému příjmení, pevně drží v rukou stylovou čistotu a pečlivě připravenou gradaci.

Mnoho sborů si již vylámalo zuby na Ave verum corpus W. A. Mozarta. Árie převedená do čtyřhlasé sazby skrývá přes vážný text nemálo autorových hudebních žertů. V Saint-Saënsově Ave Maria, gratia plena s klavírním doprovodem zazní opět školený a příjemný hlasy paní Evy Charvátové.

Přichází vrchol vystoupení KPS. Komu nic neřekne název Coro di schiavi Ebrei „Va, pensiero“, vězte, že jde o italský originál textu sboru Židů z opery Nabucco Giuseppe Verdiho. Zde se projeví vyzrálost sbormistra i jeho tělesa. Netroufám si jako jeden z interpretů hodnotit náš výkon, co mohu snad posoudit je uměřenost, čitelnost a zkušenost ve vedení sboru. Jistě si toho všímá čestný host večera, emeritní sbormistr domácího tělesa, pan Miroslav Tittelbach, který s námi absolvuje v doprovodu své paní celodenní program Krušnohorského pěveckého sboru. Semerákova Musica, znělka sboru Audite silete předznamenává závěr, společný zpěv festivalových skladeb z loňské přehlídky Musica sacra Bratislava, argentinské Santo, Santo, Santo (Petr Benda) a jako pocta hostům Suchoňova Aká si mi krásna vedená Mariánem Kittnerem.

Dozvuky večera

V době, kdy na stadionu Na Stínadlech vrcholí koncert Kabátů, v tichosti se přesouvají oba sbory do Domu kultury. Ještě spočítat výtěžek z dobrovolného vstupného, částka je vyčíslena. Ještě však docházejí dva posluchači, žena a muž, každý v ruce stokorunu. Celkem se sešlo sedmnáct set korun, půjdou na konto nadace Člověka v tísni.

V přednáškovém sále DK Teplice připravili ženy KPS tabule tak lákavé, že si je Peter Noškovič okamžitě fotografuje svou digitální zrcadlovkou. Jsme hladoví jak aljašští vlci a zrovna tak žízniví, takže se ihned otevírají balené vody, roztáčí se kohoutková. Až potom přichází přípitek. Za občerstvení je třeba zvlášť poděkovat, stejně tak i za přípravu stolů. Hosté s vděkem přijímají porcelánové suvenýry, bavíme se střídavým zpěvem slovenských a českých a moravských lidových písní.

Rozcházíme se naplněni čerstvými dojmy, které budou naše mysli, duše i podvědomí nějaký čas zpracovávat, zhodnocovat, budeme se navzájem inspirovat, bude pokračovat komunikace.

Nedělní ztišení na mezinárodním shromáždění

Společné přání iniciátorů návštěvy bratislavského chrámového pěveckého sboru a jeho vedení bylo účastnit se nedělní bohoslužby v některém z teplických církevních sborů. S ohledem na blízkost a možnosti připadaly v úvahu dva sbory, ať mi odpustí věřící ze Sládkovy ulice, že jsem domluvil vystoupení M@gnificat během shromáždění v modlitebně Bratrské jednoty baptistů v ulici Křičkově. Mezi věřícími byli přátele z Barmy, uprchlí pro svoji víru před pronásledováním, volyňští Češi, kteří přišli zpět do vlasti po 2. sv. válce, Rusové z Petrohradu a tepličtí a bílinští

bratří. Zde se hosté cítí velmi příjemně, ještě dojde k výměně not, chlebíček a káva a bratislavští po poledni odcházejí pobalit svá zavazadla do Antonie. Pětice z nich, osádka Picassa v modravých barvách M@gnificat, ještě využívá nabídky krátké procházky po Zámeckém parku. Užijí si přeháňky a „povinně“ pro své blízké doma nakoupí lázeňské oplatky.

Loučíme se na parkovišti vedle Antonie, máváme si na rozloučenou, společný víkend přechází z přítomnosti do minulosti. Zůstává přátelství, společná víra a hudba.