Jiskřička je příliš živá na to, aby se stala muzejním exponátem!?

Tak toto je názor paní Jaroslavy Jovanovičové a Heleny Vodičkové z dozorčí rady Občanského sdružení DPS Jiskřička. Tyto dvě maminky dnes rozhodují o osudu 5-ti dílných písemností zachycujících chronologicky umělecký život Jiskřičky.



Jan a Eva Kováříkovi, středa 17. listopadu 2004
Magazín > Názory

Ilustrační obrázek.

Našim dobrým úmyslem byla archivace sborové činnosti a zachování dokumentace pro budoucí generace.Materiály obsahují kopie diplomů, pochvalné hodnocení porotců domácích a mezinárodních soutěží, plakáty a programy koncertů, pochvalné vyjádření Úřadu Prahy 22, pravidelné příspěvky a články o sboru z uhříněveského zpravodaje, seznamy dětí sboru v jednotlivých letech (bez osobních údajů), seznamy našich milých sponzorů, přehledy koncertních vystoupení, soutěží a zájezdů, četné fotografie sbormistryně a dětí při koncertních akcích, prezentuje ukázkový výtisk nového reprezentativního propagačního materiálu atd..

Vše, co písemnosti obsahují, je však minulostí a má již cenu pouze archivní a vzpomínkovou pro generace příští, pro generace dětí dnešních i bývalých členů sboru.

Veškeré naše snahy o uložení těchto písemností v uhříněveském muzeu ztroskotaly a smutně končíme citací z dopisu dozorčí rady: „není vhodné, aby dokumenty byly předány Muzeu v Uhříněvsi, neboť Jiskřička je příliš živá na to, aby se stala muzejním exponátem“.

Přejeme Jiskřičce, aby byla stále živá a úspěšná, ale aby měla také štěstí na moudré a schopné rádce s poctivými úmysly.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)