BESHARMONIE v Itálii

Ubytováni jsme byli nedaleko městečka Vieste v apartmánech po šesti, jídlo jsme si obstarávali sami aneb „co si kdo neuloví, to nemá“! V areálu jsme měli místo jak na zkoušení, tak i na zábavu. Bylo to vlastně tak trochu „tři v jednom“:-) Jednak to byl zájezd koncertní, druhak zájezd poznávací a třeťak také zájezd odpočinkový (prázdniny nám daly zabrat, tak jsme si potřebovali trošku odpočinout).

Do našeho cílového místa jsme jeli autobusem téměř na jeden zátah (krátká zastávka v San Marinu)více než dvacet hodin a aby toho nebylo málo, zavazadla jsme z autobusu vykládali přímo uprostřed bouřky – slunná Itálie nás opravdu nepřivítala moc hezky. Ale hned druhý den nás naladil podstatně příjemněji krásným počasím, takže jsme si zavedli běžný režim – dopoledne zkouška, odpoledne moře a večer koncert. Takhle to ostatně vypadalo v průběhu zájezdu několikrát, zavedený denní režim byl ale velmi příjemně narušován autobusovými výlety do okolních malebných přímořských městeček nebo plavbou lodí do místních vápencových jeskyň.

Dokonce se nám podařilo přemluvit řidiče (nedalo nám to zase takovou práci:-)) a udělali jsme si krásný dlouhý výlet napříč celou Itálií až do Neapole a Pompejí – strávit více než 600 km v autobuse za den nebyla žádná legrace, ale stálo to za to! Myslíme, že to byl zážitek na celý život!

V průběhu celého zájezdu jsme zpívali prakticky všude – kromě nádherných koncertů v místním kostele a velké katedrále ve Vieste jsme zpívali také v amfiteátru, na náměstích, na ulicích, v moři, prostě kdekoliv.

Bohužel i smutná chvíle jednou musela přijít – naše italské dobrodružství se pomalu chýlilo ke konci. Po poslední beach party jsme v rychlosti vyklidili apartmány a krátce po čtvrté ráno se ospale vydali autobusem na cestu domů. Ale na trase za vytouženými postelemi a sladkovodními sprchami nás čekalo ještě pár zajímavých míst, která stojí určitě za to zmínit.

První zastávku jsme udělali v Loretu – malém městečku, kde z oken visely vlajky Vatikánu a v krámcích se prodávaly zejména suvenýry náboženského charakteru – do tohoto města byla prý přenesen chýše Panny Marie, ostatně slavný pražský kostel Loreta má svou předlohu právě v tomto italském originále. Jako další zastávka nás čekávaly romantické Benátky. Město plné uzounkých uliček, kostelů a turistů na nás velmi zapůsobilo. Asi nejnezapomenutelnější na Benátkách pro nás ale byly koncerty. Co se nálady zpěváků týče, byly to zřejmě nejpovedenější tři vystoupení za celý zájezd. Bylo úžasné vidět, jak všichni tancovali a usmívali se, místy pobrekávali a vůbec dávali do zpěvu vše, co mohli. A publikum to velmi ocenilo a kromě nadšeného aplausu nám do klobouku věnovalo i nějaký ten peníz. Všichni si to užívali a i přes šílenou únavu jsme se statečně drželi až do konce. Po tom, co jsme v noci dorazili na autobusové parkoviště, kde jsme měli ještě hodinu volna do konce povinné pauzy řidičů, na sbor dolehlo všech těch devět dnů, co jsme byli mimo domov. Podřimovali jsme na schodech a lavičkách a zamyšleně koukali na světla Benátek v dálce. Někdo se domů těšil, další nechtěl odjíždět za žádnou cenu a někteří chtěli jen to jediné – spát. To se nám po nějaké chvíli také skutečně podařilo – v autobusu.

Cesta domů proběhla až na píchlé kolo celkem hladce a jedině udatnost našich pánů při opravě autobusu nás zachránila před zpožděným příjezdem do vytouženého domova. A hle, už tu bylo Česko. A Praha. Poslední obejmutí a rozloučení, popadnutí kufrů a hurá domů (nebo na fotbalový zápas). Itálie skončila. Bohužel. Ale bylo to nezapomenutelné a skvělé a jsme rádi, že jsme celý tenhle zájezd absolvovali s naší černo-oranžovou bandou. Ale konec sentimentu, už ho bylo dost a smutnit nad koncem Itálie nemá cenu – jenom doufáme, že to nebyl poslední vydařený zájezd Besharmonie :-)