Bez irské třešničky

PRVNÍ DEN

Hlavním bodem dnešního hudebního programu (samozřejmě kromě zkoušky) je večerní koncert v kostele. – Pojedeme do vedlejšího městečka – vysvětlují naše sympatické průvodkyně. „Vedlejší“ město Kanturk, vzdálené „pouhých“ 70 km od Cork, nás vítá obrovskými plakáty a bilboardy s pozváním na náš koncert.

Poměrně velký kostel se pomalu zaplňuje posluchači a my si připravujeme hlasivky na výkon s nejistotou, jak asi budeme úspěšní. Avšak hodinový koncert sakrální hudby je přijat velmi vlídně, a i když posluchači nemají k dispozici přesný program, největší potlesk dostáváme vždy po skladbě britského skladatele. Po koncertu nás čeká velmi elegantní hostina.

DRUHÝ DEN

Na programu máme dvě vystoupení, jedno na zahájení festivalu, druhé večer v jedné z místních restaurací. Zahajovací mini-koncert je vynikající příležitostí k tomu, abychom se seznámili s dalšími účastníky soutěže a udělali první dojem na mezinárodní porotě. – Přijeli jste zpívat a ne bojovat – říká jeden z její členů, dr. Brady R. Allred z Utah v USA.

Večerní vystoupení se koná v restauraci Bodega v centru Cork. Náš repertoár jsme přizpůsobili k prostředí, ve kterém zpíváme. Hudba linoucí se z restaurace láká dovnitř více a více kolemjdoucích, což nám přineslo tu výhodu, že během festivalu máme slevu na denní menu.

TŘETÍ DEN

Nejdůležitější, den soutěže. Dlouho jsme se připravovali na tento okamžik, vyrážíme tedy do City Hall. Jsme první vystupující sbor. Dvě ze čtyř skladeb jsme nacvičili speciálně na toto vystopení – „Cantate Domino“ Johna Ruttera a „Luxuriosa rés“ Zdeňka Lukáše, k tomu ještě „Tu piangi o filli mia“ Gesualdo di Venosy a na konec lidovka „Na glinianym wazoniku“ Stanisława Wiechowicze. Každá skladba je z jiné doby, každá je v jiném jazyce a zcela jiného druhu. Zpívá se nám celkem dobře, v dobrém pocitu nás ujišťuje bohatá mimika našeho sbormistra. – Very good – volají členové jiných sborů. Před City Hall nás čeká milé překvapení – z Dublinu nás přijel pozdravit zástupce velvyslance České republiky v Irsku, Josef Smyček. – Měl přijet samotný velvyslanec, bohužel musel odjet do Vídně. Chtěl jsem vás jeho jménem vřele přivítat v Irsku a poděkovat za krásné vystoupení a za reprezentaci našeho státu – říká Josef Smyček, když našemu dirigentovi předává malý dárek od velvyslanectví.

ČTVRTÝ DEN

Ráno zpíváme na bohoslužbě, odpoledne se koná vyhlášení výsledků festivalu a galakoncert. – Úroveň letošní soutěže nás velmi mile překvapila – zahajuje prof. Péter Erdei z Madarska, předseda poroty. – Mám jisté zkušenosti a mohu říci, že Cork je jednou z nejlepších soutěží amatérských sborů na světě, v Evropě tedy určitě – konstatuje. Avšak, po dřívějších úspěších, těžce neseme skutečnost, že nám porota tentokrát neudělila žádné vyznamenání, přestože jsme měli pocit dobře odvedené práce. – Je to mírné zklamání – říká Leszek Kalina, náš sbormistr. – Jakoby scházela ta pověstná třešnička na dortu. Avšak celkový dojem ze zájezdu zůstává pozitivní, každé naše vystoupení bylo podle naších možností. I poslední galakoncert, kde diváci tleskali dokonce v průběhu skladeb.

Přesné vyhodnocení a odůvodnění verdiktu bude všem zasláno do dvou týdnů. Snad nás toto vyhodnocení a celá tato zkušenost jen obohatí.