Pěvecký sbor Masarykovy univerzity triumfující

Naší účasti na soutěži předcházelo několik týdnů intenzivního zkoušení, které se ne vždy obešlo bez problémů. Sbor se jako každé jiné těleso musel vyrovnat s příchodem nových členů a také s komplikacemi, které přináší skutečnost, když padesát zpěváků musí vložit svou individuálnost na oltář společného zájmu, společného cíle, kterým je úspěšné zvládnutí repertoáru. Vysoká náročnost zvolených skladeb pak vyžadovala zvýšenou obezřetnost při nácviku, tak aby v daný okamžik nebylo ponecháno nic náhodě.

Pěvecký sbor Masarykovy univerzity soutěžil v kategorii smíšených sborů od 25 zpěváků, konkurenty mu pak byly sbory z Litvy, Německa a také z České republiky. Festivalový řád ukládal sborům přísná pravidla pro výběr soutěžního repertoáru - již v názvu soutěže je odkaz na její zaměření k soudobým originálním kompozicím, proto kromě jiného nesměly být skladby napsány dříve než v roce 1950. Náš sbor se prezentoval skladbami Haec Dies P. Řezníčka (3.část), Cantate Domino V. Miškinise, Cara mihi semper eris Z. Lukáše a skladbou Rozmarný od Klementa Slavického (z cyklu Madrigaly).

Soutěž se konala v kostele U Salvátora, čas našeho vystoupení byl stanoven na 14:40. Je zvláštní, že ačkoli se sbor ve své kariéře již zúčastnil sborových soutěží, rozhodně se nedá říci, že by zpěváci byli méně nervózní, více sebevědomí a že by "byli nad věcí" Naopak, mám dojem, že s každou soutěží je těžší a těžší se zklidnit a vyrovnaně odzpívat připravený program, neboť pokaždé se od sboru očekává posun k vyšší úrovni. Pokud by se dalo změřit napětí před nástupem na podium, jen stěží by stačila stupnice voltmetru, v tyto vypjaté okamžiky je koncentrace takřka zviditelněná. Přestože jde v prvé řadě o zpěv, nesmí to být zpěv v křeči, proto je taktéž důležité nechat průchod přirozenému projevu. Dvacet soutěžních minut uběhne velice rychle, zpěváci i dirigent musí ustát různé situace, které se mohou přihodit - z vlastní zkušenosti vím, že většina z nich na žádné z desítek zkoušek nikdy nenastane. Porota tedy hodnotí nejen samozřejmé aspekty jako je intonace, dynamika, tempo či kontakt sboru se sbormistrem, ale také okamžitou reakci a adaptaci na situačně vzniklé záležitosti, které se zkrátka nedají nazkoušet.

Šestičlenná porota složená z předních českých i zahraničních odborníků na sborový zpěv nedala najevo žádné emoce, nikdo z nás se tedy neodvážil tipovat, zdali se náš výběr skladeb a jejich provedení setkalo s úspěchem či nikoli. Napětí pominulo, střídá jej pocit nejistoty, tísnivé předsoutěžní ticho je pak nahrazeno hlaholnou debatou nad uplynulým vystoupením. Na výsledky si ale bohužel musíme počkat ještě několik hodin, jejich vyhlášení je stanoveno na osmou hodinu večerní v prostoru Betlémské kaple.

Pěvecký sbor Masarykovy univerzity získal celkem 28,1 bodů, které mu zajistily umístění ve zlatém pásmu. Vzhledem k tomu, že to byl nejvyšší dosažený počet bodů v kategorii, byli jsem automaticky nominováni k účasti v soutěži o celkové vítězství na festivalu. Porota v čele s prof. PaedDr. Jiřím Kolářem, čestným předsedou Unie Českých pěveckých sborů ocenila zejména vyvážený tón sboru ve všech hlasových skupinách, spolehlivou pěveckou techniku, přesvědčivou interpretaci technicky náročného programu a rovněž zvolenou dramaturgii soutěžního vystoupení. Taková chvalozpěvná slova mají téměř magickou moc, rázem pryč jsou totiž všechny vzpomínky na nesnáze, kterými musí sbor projít, chce-li se prosadit v konkurenci těch nejlepších. Porota se však rozhodla udělit našemu sboru ještě jednu speciální cenu, a to za nastudování a provedení skladby Zdeňka Lukáše Cara mihi semper eris, což bylo pro nás všechny příjemným překvapením. Po vyhlášení následovala soutěž o Grand Prix, kdy každý nominovaný sbor (celkem tři tělesa) musel během osmi minut předvést dvě originální kompozice. Toto vystoupení bylo už jakousi třešničkou na dortu, žádná nervozita se nekonala, všichni byli rozradostnění předchozím umístěním a možná i těmito kladnými emocemi vyzařujícími do publika jsme opětovně zaujali porotu. Stali jsme se absolutními vítězi a laureáty soutěže CANTI VERIS PRAGA 2009.

Přestože příprava na festival s takovými požadavky, které Canti veris Praga má, je velmi náročná nejen pro zpěváky, ale i sbormistra, dosažené úspěchy vykupují všechnu dřinu desetinásobně. Poděkování patří všem členům sboru, kteří se nadstandardním úsilím podíleli na soutěžní přípravě a hlavně panu dirigentovi MgA. Michalovi Vajdovi, bez jehož profesionality a neutuchajícího entuziasmu by sbor za žádných okolností nemohl fungovat na tak vysoké úrovni.