Uprostřed prosincových dnů jsem prožil v Praze mimořádné chvíle - v neděli 14. prosince se konal v krásném sále Rudolfina koncert, sestavený výhradně z mých skladeb. Byla to vlastně další připomínka, že jsem se letos dožil osmdesáti let. Koncert byl součástí abonentního cyklu České filharmonie a byl tím nejkrásnějším dárkem, který jsem mohl ke svým narozeninám dostat. Iniciátorem byl můj dlouholetý přítel Miroslav Košler a já si dovedu představit, kolik práce a starostí bylo s takovým koncertem spojeno.
Ilustrační foto: www.poctatvurcum.cz
Vždyť zkoordinovat osm sborů, které se sjely do Prahy z Čech i Moravy, k tomu symfonický orchestr - není maličkost, ale konečný umělecký výsledek prokázal, že přes všechny obtíže přinesla příprava své ovoce, aneb „dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila " – vždyť bez lásky k hudbě a zpěvu nelze takových výsledků dosáhnout. A za tím vším bylo cítit vynikající přípravu všech sbormistrů a sólistů.
Bylo na pohled zřejmé, s jakým zápalem a nadšením všichni zpěváci, sólisté i sbory moje skladby zpívají. Bylo ohromující vidět pódium a schodiště kolem varhan natěsnané 250 účinkujícími, bylo radostné vidět krásnou Dvořákovu síň zaplněnou do posledního místečka. Bylo pro mne přímo úchvatné, cítit povznesenou atmosféru, která v sále panovala a kterou jen hudba dovede vytvořit. Je důležité připomenout, že všichni účinkující věnovali přípravě spoustu hodin, obětovali svůj volný čas a to všechno dělali zcela nezištně, s nadšením a láskou – a za toto vše jim vyjadřuji hluboký obdiv a upřímné poděkování.
© Unie českých pěveckých sborů, 2003-2024
Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.