Ženský pěvecký soubor Záviš

2017

Mgr. Milena Horníková ukončila činnost jako hlavní sbormistr

2017

MUDr. Soňa Kroutilová, klavír ukončila činnost jako sbormistr

2016

listopad

Záviš zpíval v Drážďanech

Ve dnech 4.- 6.11.2016 zpívalo v německých Drážďanech na mezinárodním festivalu sborového zpěvu Cantate Dresden 16 sborů, celkem 650 zpěváků. Naši republiku, jihočeský kraj a město Hluboká nad Vltavou reprezentoval ženský pěvecký sbor Záviš z Hluboké nad Vltavou. Zpívalo se v kostele Matky Boží (Frauenkirche), který byl znovu vystavěn a vysvěcen v roce 2005. Dále v kostele Sv. Anny (Annenkirche) a závěrečná přehlídka všech sborů se uskutečnila v kostele sv. Kříže (Kreuzkirche). Záviš z Hluboké n.Vlt. zaujal výběrem repertoáru a hlavně jeho výborným provedením. Zároveň přítomné sbory projevily velký zájem o úpravy skladeb, které pro sbor připravuje Ing. Jiří Chvátal. Závěrečná skladba „Sbor venkovanů z opery Prodaná nevěsta“ od Bedřicha Smetany měla obrovský úspěch.
Celý festival byl pro ženy ze Záviše velkým zážitkem, na který se nezapomíná.

2013

září

Oheň a hlas v Rakousku

Ve dnech 15. – 17. června 2012 se zúčastnil Ženský pěvecký sbor Záviš z Hluboké nad Vltavou pod vedením Mgr. Mileny Horníkové mezinárodního hudebního festivalu „ Oheň a hlas“ v rakouském městě St. Michael im Lungau. Festivalu se zúčastnilo 37 sborů (z Rakouska, Německa a České republiky). Již při zahajovacím večeru se prezentovaly všechny sbory. Každý sbor se představil jednou písní. My jsme se představily těsně před půlnocí svižnou písní Aj mal som ja koníčka upravenou Ing. Jiřím Chvátalem a sklidily nemalé ovace.


V sobotu ráno leckterá z nás překonala sama sebe, když jsme podstoupily náročný pěší výstup, abychom se zúčastnily mše na vrcholku hory Speiereck ve výšce 2400 m.
Hlavní koncert se uskutečnil tentýž den odpoledne ve farním kostele St.Michael. Připraveno jsme měly pásmo českých a moravských písní. Naším repertoárem jsme se od ostatních sborů hodně lišily. Za směs lidových písní, skladbu Návrat od Petra Ebena a Dyby byla kosa nabróšená od Antonína Dvořáka nás odměnili posluchači ohromným aplausem.
Nedělní slavnostní průvod městem zakončil tento festival sborového zpěvu. Každému sboru byl předán pamětní list a symbol tohoto festivalu - skleněný plamen.

2013

září

Vánoční koncerty 2012 našeho pěveckého sboru Záviš.

Náš ženský pěvecký sbor Záviš již řadu let „ naděluje“ vánočními koncerty posluchačům na různých místech pohodu a radost prostřednictvím vánočních písní ,koled i veršů.
Letos jsme „nadělovali“ celkem devětkrát. Devět koncertů na sedmi různých místech snad zpříjemnilo posluchačům čekání na Štědrý den a na vánoční i novoroční svátky.
V Domovech důchodců babičky i dědouškové s námi v plné hale statečně a hezky zpívali a sem tam i ukápla slzička. Bylo poznat, že se na koncert těšili a že při známých koledách pookřáli.
Koncerty v kostelech mají svoje zvláštní kouzlo. Nenapodobitelná atmosféra svatostánku jim dodává sváteční nádech a písně v nich zpívané promlouvají lidem do jejich duší. Pro nás, zpěvačky, jsou tyto koncerty vždy velice emotivní záležitostí. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech , kostel sv. Bartoloměje v Chrášťanech i kostel sv. Štěpána na Kvildě, kdyby mohly mluvit, jistě by tato slova potvrdily.
Hlavní koncerty se uskutečnily tradičně v sále Flámského a holandského malířství v Alšově jihočeské galerii.Kromě toho, že se všechny tři opravdu vydařily, byly ještě zpestřeny pokřtěním nového CD ,které se našemu sboru podařilo nahrát v období jara a podzimu 2012 v nahrávacím studiu Českého rozhlasu v Č.Budějovicích, pod technickým dozorem ing. Romana Kamby. Za jeho trpělivost, odborné rady, hudební režii a v neposlední řadě také za psychickou podporu mu patří náš veliký dík.
Letošní Vánoční koncerty v AJG ukončily naši pěveckou sezonu r.2012 a současně zahájily sezonu další, v níž zároveň v roce 2013 uplyne již 150 let od založení Hudebního spolku Záviš v Hluboké nad Vltavou. K tomuto výročí byla také uspořádána výstava - od počátků Hudebního spolku Záviš z dochovaných historických materiálů až po současnou dokumentaci k Ženskému pěveckému sboru Záviš. Výstava byla součástí vánočních koncertů našeho sboru v AJG. S výtvarným cítěním ji nainstalovaly členky našeho sboru a návštěvníci koncertů si ji rovněž s velikým zájmem a uznáním prohlíželi hned na začátku prohlídkové trasy.( Jen pro zajímavost – pro některé z nás,pro ty „ služebně“ nejstarší, bylo někdy docela náročné na fotografiích identifikovat samu sebe. Ono za 37 let „ služby“ ,byť příjemné, jsou vám časem přisouzeny „ nepatrné“ změny ať chcete nebo ne . To je prostě život. Ale pro zasmání není nic lepšího, než s „druhýma očima“ na nose různě zaostřovat a pátrat na obrázku po tom, která hlava asi bude ta moje a občas si stejně „přivlastnit“ jinou.).
Letošní vánoční turné je již tedy minulostí. Myslím si, že každý koncert měl v sobě něco krásně zvláštního , o co se, kromě příjemných aranží písní od Jirky Chvátala a jejich interpretace zpěvačkami sboru, zasloužili všichni, kdo náš sbor jakýmkoliv způsobem podpořili a kterým tak náleží naše velké poděkování tj. všem sponzorům, konferenciérovi Mgr. Zdeňku Piklovi , starostovi města Ing.Tomáši Jirsovi, “sudičkám a kmotrům“ nového CD a v neposlední řadě také všem věrným posluchačům, kteří si vždy dokáží najít čas na naše vystoupení a my věříme, že jim naše zpívání na oplátku přináší příjemné chvíle a potěšení s písničkami.
Všem velice děkujeme a do nového roku přejeme dobré zdraví, pohodu a hodně osobních i pracovních úspěchů.

2010

červen

2010

květen

Záviš zpíval v San Marinu

Ženský pěvecký sbor Záviš z Hluboké nad Vltavou podnikl ve dnech 13. – 16. 5. 2010 koncertní cestu na 8. Mezinárodní festival sborového zpěvu Cantate Adriatica do San Marina do Itálie.
Festivalu se zúčastnilo 16 pěveckých souborů, sedm z Itálie, jeden ze Švýcarska, tři z Rakouska, dva z Chorvatska, jeden ze Slovinska, jeden ze Španělska, jeden z České republiky – Ženský pěvecký sbor Záviš.
Koncertní cesta do San Marina završila půlroční náročnou přípravu. Byly jsme si vědomy konkurence, a proto jsme neponechaly nic náhodě. Chtěly jsme obstát a reprezentovat.
První koncert jsme zpívaly 14. května 2010 ve 21.15 hodin ve městě Cesenatico v kostele svaté Marie Goretti. Spolu s námi vystoupily ještě další tři sbory. Záviš byl v pořadí druhý.
Všechny jsme cítily velkou odpovědnost a určité napětí, když jsme nastupovaly v záři reflektorů na pódium. První tóny předehry a už se nesla chrámem Hašlerova Ta naše písnička česká. Obecenstvo bylo překvapeno. A i my. Obrovský potlesk hned po první písni. Napětí opadlo. Na tvářích zpěvaček se usídlil úsměv.
Pak už to šlo jak na drátku. V chrámových prostorách s krásnou akustikou zaznívaly české písničky, mohutnost sborového zpěvu kontrastovala s jemnými sóly, forte s pianem. Děvčata zpívala nádherně – s láskou, s citem, s nadšením a s velkým srdcem.
Povedly se i Dvořákovy Moravské dvojzpěvy. Publikum nešetřilo potleskem, tleskalo po každé písni. A to jsme ani nevěděly, že celý koncert byl reproduktory přenášen do klidného, byť chladného májového večera, na lavičkách posedávali náhodní chodci a poslouchali.
A to už tu bylo závěrečné tralalala z Tancuj, tancuj vykrúcaj, závěrečná sprška tónů v poslední dohře, kterou vykouzlily prsty klavíristky.
Dlouhotrvající potlesk a výkřiky bravo nás přesvědčily o tom, že se naše vystoupení líbilo. Právem jsme si vychutnaly tyto nezapomenutelné okamžiky štěstí a úspěchu, které nám byly odměnou za naši píli a dřinu.
Neměly jsem ale ještě zcela vyhráno. 15. května 2010 na nás čekalo vystoupení na závěrečném koncertu v divadle Teatro Nuovo Dogana v San Marinu, na němž se jednou písní představily všechny zúčastněné soubory. Záviš zazpíval z Dvořákových Moravských dvojzpěvů píseň Zajatá. Ani tentokrát zpěvačky nezklamaly.
Dvouhodinový program byl zakončen písní Sbor židů z opery Nabucco od Giuseppa Verdiho. Všichni účastníci v divadle povstali, tím byla umocněna vážnost okamžiku, a pod taktovkou dirigenta celé Teatro Nuovo Dogana zazpívalo Va pensiero, sull´ali dorate…
Zpívali jsme všichni, Češi, Italové, Slovinci, Chorvaté, Rakušané, Španělé, Švýcaři. Hudba této známé písně všechny plně pohltila a sblížila. I když už dozněly poslední tóny melodie, přesto všichni v divadle stáli a nechávali v klidu doznít tento hluboký prožitek.
Všechno má svůj konec. Skončil letošní 8. Mezinárodní festival sborového zpěvu Cantate Adriatica, na němž Ženský pěvecký sbor Záviš vzorně reprezentoval nejen město Hluboká nad Vltavou a Jihočeský kraj, ale i celou Českou republiku. Byly jsme rády, že jsme měly možnost prožít tyto neopakovatelné chvíle, v nichž si byli všichni účastníci festivalu blízcí díky písním a hudbě, že jsme měly možnost prezentovat ve světě krásu české písničky.
Mgr. Milena Horníková, sbormistryně

2010

květen

Nejsilnější zážitky ze San Marina

Ve svém příspěvku bych se nechtěla opakovat a popisovat cestu nebo celý program účasti na výše uvedeném festivalu, neboť řada věcí již byla napsána. Zážitků bylo mnoho, ale já bych se chtěla zaměřit na tři nejsilnější , podle intenzity prožitku.

V pátek 14. 5. 2010 ve čtvrt na deset večer jsme měly dle programu vystoupit na přátelském koncertu v kostele S. Marie Gotetti spolu se třemi italskými sbory. Už vstup do tohoto kostela byl impozantní. Jednalo se o kostel velice moderní, prostorný s úžasnou akustikou. Našemu souboru byla českou vlajkovou výzdobou vyhrazena velice čestná místa v prvních řadách po pravé straně kostela. Po zahájení koncertu se u mě dostavil pocit pokory z prostoru chrámu, slavnostní atmosféry a zodpovědnosti dobře reprezentovat.

Jako první vystoupil bez hudebního doprovodu smíšený italský sbor o deseti členech , který měl ve svém repertoáru gregoriánskou a chrámovou hudbu. Už z prvních tónů jejich představení bylo zřejmé, že se jedná o profesionály s velice školenými hlasy. A tady začal hlodat červíček pochybností, zda jsme zde na správném místě. A když jako druhý v pořadí vystoupil asi pětatřicetičlenný mužský sbor s velikou tradicí, který vystupoval při různých příležitostech u papeže, tento červíček pochybností nabíral na síle. Sbor vystoupil rovněž bez hudebního doprovodu a měl na programu italské, velice zpěvné melodie, které působily jako balzám na duši. Následně přišla řada na nás. Měly jsme precizně nacvičený nástup, vínově červená kombinace našich úborů vypadala také velice elegantně. Zahájily jsme koncert písní Karla Hašlera Ta naše písnička česká. Po zazpívání této písně se ozval spontánní potlesk a já jsem si všimla, že v první řadě po levé straně chrámu se na sebe podívali dva účinkující ze sboru, který měl vystupovat po nás, a z jejich mimiky a gesta bylo vidět jejich uznání. Byl to jen zlomek okamžiku, ale v tomto momentu jsem věděla, že dokážeme být důstojnými reprezentantkami a i v tak silné konkurenci obstojíme. A toto byl můj nejsilnější zážitek. A pak jsme pokračovaly v našem repertoáru, po každé písni byl velký a vřelý potlesk a myslím, že každá z nás měla dobrý pocit, jak se nám koncert povedl. Od naší sbormistryně Milenky Horníkové jsme byly pochváleny a rovněž klavírní doprovod Soni Horníkové byl skvělý. Po nás vystoupil smíšený italský sbor, také s klavírním doprovodem, který měl nacvičený program převážně z italských oper. Mezi nimi i Sbor židů z opery Nabuko od G. Verdiho. Členů souboru bylo tolik, že ani nešli spočítat. Jejich vystoupení působilo suverénně a mohutně. Ale když jsme pak společně hodnotily jejich vystoupení, došly jsme k závěru, že my Sbor židů z opery Nabuko máme nacvišený precizněji a čtyřhlasně.

Další koncert byl v sobotu ve Státním divadle v SanMarinu, kde se každý sbor měl představit jednou skladbou nebo písní. My jsme si zvolily píseň od Antonína Dvořáka Moravské dvojzpěvy: Zajatá. Nebyla zde tak dobrá akustika, ale i zde se nám naše vystoupení povedlo. Představilo se celkem dvanáct souborů a na závěr všichni zazpívali v italštině již výše zmiňovaný Sbor židů z opery Nabuko, který zněl v tomto obsazení jako chorál. A toto byl můj druhý nejsilnější zážitek. Po skončení koncertu nebylo vyhlašováno žádné pořadí, ale pokud jsem si já sama pro sebe udělala hodnocení, dospěla jsem k závěru, že by naše umístění mohlo být někde v první třetině zúčastněných, což považuji za velký úspěch.

Třetím mým nejsilnějším zážitkem byla účast na společné večeři a společenském posezení všech souborů, kde jsem si velmi silně uvědomila, jak láska k hudbě a zpěvu spojuje národy a vůbec nezáleží, zda je někdo Čech, Ital, Chorvat, Rakušan, Švýcar či Slovinec. Na tomto setkání se zpívaly písně, které šly všem od srdce, a každý byl hrdý na svou rodnou zemi a chtěl vyjádřit její kulturu svými písněmi, které střídavě zněly po celém sále.

Na závěr svého příspěvku bych chtěla říci, že tohoto úspěchu jsme dosáhly díky naší sbormistryni Mileně Horníkové, která s námi koncert doslova nadřela. Bylo to i díky Soně Horníkové, jejíž klavírní doprovod byl v obou případech skvělý, a díky Jarce Šindelářové, která se postarala o účast a skvělou organizaci. A těmto třem ženám a svým kolegyním v souboru děkuji, že jsem své zážitky mohla prožít s pocitem hrdosti na to, že jsme úspěšně a důstojným způsobem reprezentovaly naši vlast a své město. Holky díky, díky, díky.

Marie Hanušová
členka souboru

2000

CD Vánoční písně a koledy, lidová poezi v českých, moravských a slovenských písních (Hudební studio ČRo v Č. Budějovicích)

1863

Sbor byl založen roku 1863.

1863

Mgr. Milena Horníková zahájila činnost jako hlavní sbormistr

1863

MUDr. Soňa Kroutilová, klavír zahájila činnost jako sbormistr