J. J. Ryba: Česká mše vánoční (1/3)

Český kantor Jakub Jan Ryba se narodil 26. října 1765 v Přešticích a byl pokřtěn jako Jakub Šimon, jméno Jan přijal zřejmě jako biřmovací. Studoval v Praze v piaristickém semináři a pilně se věnoval hudbě. V roce 1785 však musel na přání otce Prahu opustit a pobýval pak krátce v Nepomuku a Mníšku pod Brdy, kde se zřejmě také seznámil s některými díly Wolfganga Amadea Mozarta. V roce 1788 přesídlil do Rožmitálu pod Třemšínem. Zde nastoupil místo kantora a zůstal zde až do své smrti roku 1815. Jeho bezesporu nejznámější dílo nese na rukopisu dlouhý titul Missa solemnis Festis Nativitatis D. J. Ch. accomodata in linguam bohemicum musicam, ale známé je spíše jako Česká mše vánoční „Hej, mistře“. Skladba vznikla v roce 1796, v době autorova klidného a šťastného období. Má důsledně pastorální charakter, její svěží a radostná hudba je stejně srozumitelná jako půvabný text. Její děj je přenesen do domácího českého prostředí. Jiří Berkovec ve své práci věnované J. J. Rybovi píše: „Neobvyklým řešením vstupního výjevu – andělské hlasy zvěstují narození Vykupitele teprve v druhé části mše (Gloria), v prvé (Kyrie) se pastýři dohadují o příčině nočních úkazů – projevil autor smysl pro působivé zvyšování napětí posluchačů sledujících děj. Ten pokračuje v první vložce (Graduale) a třetí části mše (Credo) přípravou pastýřů k cestě do Betléma, v druhé vložce (Offertorium) pak holdem novorozeneckému dítěti. Následující tři části mše (Sanctus, Benedictus, Agnus) vyplňují scénu u jeslí děkovnými chvalozpěvy, k nimž závrečný sbor připojuje prosbu o vytoužený mír všem lidem dobré vůle. Dějová fabulace zachovává obrys betlémské události v příznačném pojetí lidových vánočních her. Ve mši je rozvinut ve sledu žánrových obrazů, soustředěných hlavně do první poloviny díla.“