Moravští pěvci se ve slovenských Levicích neztratili

Zvládnout šest festivalových vystoupení na šesti různých částech neznámého města za dva a

půl dne, to opravdu vyžadovalo dobrou navigaci nebo dobrého místního průvodce. Obojího se

pěvcům dostalo, tedy důležitější bylo neztratit se v konkurenci dalších tří sborů, které přijely

na festival do Levic. A proto musíme na začátek příběhu.

Díky dlouhodobým přátelským vztahům s Pěveckým sborem slovenských učitelů (ve

slovenské zkratce SZSU) obdrželo Pěvecké sdružení moravských učitelů pozvání na 4. ročník

Mezinárodního festivalu sborového zpěvu do Levic.

Toto město tradičně přeje kultuře a sborovému zpěvu zvlášť, vždyť zástupcem primátora je

Peter Benček, místopředseda SZSU. Programovým ředitelem a hlavním dramaturgem

festivalu byl navíc prof. Štefan Sedlický, umělecký vedoucí SZSU, tedy pozvání pro PSMU

na levický festival bylo bezesporu uznáním jeho kvality a náš sbor je s radostí přijal.

Zmíněný 4. ročník Mezinárodního festivalu sborového zpěvu se konal v deštivých dnech 4. -

6. října 2024 za účasti čtyř sborů ze zemí V4. Domácí reprezentoval Spevácky zbor

slovenských učiteliek OZVENA, z polského Krakova přicestoval univerzitní ženský, podle

věku spíše dívčí sbor EDUKATUS UKEN. Maďarsko bylo zastoupeno mužským sborem

Bély Bartóka z města Pécs a konečně Českou republiku reprezentovalo PSMU.

Již v páteční večer sbory vystupovaly v různých městských částech Levic. Koncert PSMU,

opírající se především o sakrální skladby, nadchl diváky v evangelickém kostele v Čankově.

V sobotním dopoledni připravili pořadatelé několik překvapení pro domácí Levičany:

všechny čtyři sbory se představily v respíriu nákupního centra Ditúria, posléze zazpívaly

uprostřed centrálního Náměstí hrdinů a nakonec ještě na nádvoří Levického hradu.

Večer patřil slavnostnímu galakoncertu ve velkém sále kulturního centra JUNIOR. Každý

sbor zazpíval pět skladeb. Úvod patřil PSMU, jehož vystoupení bylo založeno na

posluchačsky vděčných skladbách P. Křížkovského, L. Janáčka a P. Janczaka. E. Suchoně a

Jana Šoupala.

Podobně byl koncipovaný repertoár slovenských učitelek i polských studentek. Moravští

učitelé se slovenskými učitelkami připravili také publiku hezký zážitek smíšenou verzí

Suchoňovy skladby Aká si mi krásna, kterou mnozí Slováci nazývají neoficiální státní

hymnou.

Závěr patřil maďarskému souboru, který předvedl - v tom nejlepším slova smyslu - show,

opírající se o jak o klasiku, tak o rozverné melodie pijáků vína. Pécský festival sborového

zpěvu je totiž tímto motivem prodchnut a víno má i ve svém názvu. Konečnou třešničkou na

dortu byla zpívaná verze Uherského tance číslo 5 Johanesa Brahmse, která posluchače zvedla

ze sedadel.

Nedělní ráno pak patřilo koncertům v kostelích, PSMU se zúčastnilo bohoslužby a následného

vystoupení v letos vysvěceném moderním evangelickém kostele opět s osvědčeným

repertoárem sakrálních skladeb, zakončeným chorálem Svatý Václave J.B. Foerstra. Po

nedělním obědě se sbory rozloučily s Levicemi a rozjely se domů, tentokrát už za slunečného

počasí.

Nastal čas hodnocení. V první řadě patří absolutorium pořadatelům, kteří připravili sborům

přijetí, ubytování a veškerý servis na prvotřídní úrovni. Lze jen tiše si povzdechnout, když

představitelé města, primátor Ján Krtík a jeho zástupce Peter Benček se netajili tím, že město i

Nitranský kraj podpořily festival nemalou částkou.

Absolutorium také patří všem čtyřem zúčastněným sborům. Byla to krásná kombinace ženské

něhy v podání slovenských učitelek, polské mladistvé radosti v podání krakovských studentek

a maďarského chlapáctví ze strany sboru Bély Bartóka.

A přínos PSMU? Autentický sborový repertoár pětadvacítky zralých mužů ve fracích

evokoval návrat ke kořenům sborového zpěvu z dob Ferdinanda Vacha. A v neposlední řadě

též stále žijící konzervativní pojetí mužského sboru a jeho profesionální přednes, zejména

zpíval-li sbor bez

nahlížení do not. Nároky sbormistra a uměleckého vedoucího Jiřího Šimáčka se znovu

proměnily v úspěch u posluchačů i přítomných sbormistrů ze zemí V4.

Jak by řekli učitelé, vše na jedničku! Kéž by ti moravští odjížděli z každého festivalu s tak

dobrým pocitem!