Ministerstvo kultury podpořilo grantem projekty Roku české hudby

Podporu ministerstva získaly hudební festivaly, operní domy i činoherní divadla a symfonické orchestry. Uspěli také pořadatelé koncertů komorní hudby, základní umělecké školy, vydavatelé knižních i notových publikací a vzniknou také nové nahrávky české hudby. Z rozhodnutí vlády vyčlenilo Ministerstvo kultury na Rok české hudby 200 milionů korun. Z těchto prostředků byla zajištěna jak podpora příspěvkových organizací Ministerstva kultury, tak veřejné výběrové dotační řízení. V tom bylo rozděleno 88,5 milionů korun mezi necelou stovku žadatelů. Přehled všech úspěšných žadatelů je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva kultury v sekci Dotace.

Na šíři podpořených projektů poukazuje ministr kultury Martin Baxa: „Za sebe se velmi těším kupříkladu na nabídku velkých festivalů, jako jsou Pražské jaro či Smetanova Litomyšl, nebo na projekty, které chystají Národní divadlo v Praze, Národní divadlo Brno, Národní divadlo moravskoslezské či Divadlo Josefa Kajetána v Plzni. Já osobně mám velkou radost například ze dvou projektů, jež v hudebním provozu rehabilitují osobnost skladatele Karla Boleslava Jiráka, neprávem opomíjeného současníka Bohuslava Martinů a renesančně vzdělaného polyglota a zakladatele hudebního vysílání v pražském rozhlase, nebo z koncertního projektu připomínajícího méně známé české autory, vrstevníky Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.“

Ústředním motivem letošního Roku české hudby je oslava 200 let od narození zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany. Centrem smetanovských oslav bude skladatelovo rodiště, město Litomyšl. Programu tamějšího hudební festivalu Smetanova Litomyšl a projektu Smetana 200 bude věnována separátní tisková konference, která se uskuteční na konci února v Rudolfinu. Smetanovské výročí výrazně ovlivnilo plány všech dalších organizátorů. Prostor na pódiích a jevištích však dostanou také skladby současných českých autorů a autorek. Plánované projekty největších pořadatelů a institucí, které získaly podporu Ministerstva kultury, představují jejich ředitelé.

„Pražské jaro 2024 bude velkolepou oslavou Roku české hudby a dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany. Festival zahájí Berlínští filharmonikové se svým šéfdirigentem Kirillem Petrenkem – jejich provedení Smetanovy Mé vlasti se jistě zapíše zlatým písmem do festivalové historie. Dirigent Jakub Hrůša, který ve světovém měřítku patří mezi nejuznávanější české hudebníky dneška, na festival zavítá s jedinečným Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia z Říma, jehož je od roku 2021 hlavním hostujícím dirigentem. Jakub Hrůša bude stát také v čele koncertního provedení Smetanovy opery Libuše s plejádou špičkových sólistů v čele s Kateřinou Kněžíkovou a Adamem Plachetkou. Rok české hudby nebudeme slavit pouze skrze autory z dávných kapitol dějin hudby. Hrdě se hlásíme k současným českým skladatelům, jejichž jména jsou možná známější v zahraničí než u nás (nejinak tomu bylo u dnes slavných jmen v dřívějších dobách). Skladatel Kryštof Mařatka je velice úspěšný ve Francii. Pozvali jsme proto Orchestre Philharmonique de Radio France, aby vedle francouzské hudby uvedli také světovou premiéru Mařatkova houslového koncertu SVATYNĚ – v hlubinách jeskynních maleb. Na závěrečném koncertě v podání České filharmonie zazní evropská premiéra skladby Superorganisms Miroslava Srnky.“

Pavel Trojan, Pražské jaro, ředitel

„Janáčkova opera slaví Rok české hudby mezinárodními i ryze českými projekty, koprodukce s partnery Welsh National Opera, Teatro Real Madrid nebo Staatsoper Unter den Linden, Berlin dává českým skladatelům, tvůrcům i české hudbě nový a inspirativní život. David Pountney, Tomáš Hanus, Robert Carsen, David Radok a autorka nové opery Here I am, Orlando Ľubica Čekovská jsou společně se souborem Janáčkovy opery klíčovými umělci Roku české hudby v Národním divadle Brno.“

Jiří Heřman, Národní divadlo Brno, umělecký šéf Opery

„Národní divadlo moravskoslezské chystá v Roce české hudby především souborné uvedení všech osmi dokončených oper Bedřicha Smetany k datu narození (od 2. března) a k datu úmrtí (do 12. května). Smetanovský operní cyklus Ostrava 2024 připravujeme už od roku 2014 a jsme jediní, kdo opery uvede takto ve dvou ucelených blocích a ve vlastním nastudování. Slavnostní Libuši nazkouší dirigent Robert Jindra pro koncertní provedení s Janáčkovou filharmonií Ostrava, sólisty a Pražským filharmonickým sborem pro dvě exkluzivní uvedení vždy v závěru každého z bloků cyklu. Naše nastudování tří vybraných Smetanových oper pak uvedeme letos na festivalu Smetanova Litomyšl a poté také v Divadle J.K.Tyla v Plzni. Opera NDM ještě nazkouší pro červnovou premiéru novou Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky v režii izraelského choreografa Itzika Galiliho a v říjnu bude mít v režii Ondřeje Havelky premiéru opera Šarlatán od Pavla Haase – poslední z volného cyklu Opery terezínských skladatelů. Šarlatána uvedeme v rámci festivalu Janáček Brno. Roku české hudby věnuje novou inscenaci s názvem Rapsodie Bohemia také ostravský balet: Tři choreografie nazkouší na hudbu českých skladatelů Bohuslava Martinů, Zdeňka Lišky nebo Jaroslava Ježka tři choreografové mladé generace (narození v 80. letech 20. století) – Američan Justin Peck a čeští Jana Burkiewicz a Viktor Konvalinka. Dvě nové opery komponují pro světové premiéry Roku české hudby také současní čeští tvůrci pro uvedení v rámci červnových Dnů nové opery Ostrava 2024, jejichž je NDM spolupořadatelem.“

Jiří Nekvasil, Národní divadlo moravskoslezské, ředitel

„Divadlo J. K. Tyla oživí odkaz Bedřicha Smetany uvedením celého cyklu jeho operní tvorby, velkolepým koncertem Smetanových sborů a představením všech skladatelových písní i jeho deváté nedokončené opery Viola. Smetanovy opery zazní v Plzni ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským, kdy na scéně Velkého divadla v Plzni uvedeme Branibory v Čechách, Dvě vdovy a Tajemství. Ostatní Smetanovy opery uvidí diváci v nastudování plzeňské opery a pomyslným vrcholem bude jediné červnové galapředstavení slavnostní opery Libuše jako součást open-air akce Noc s operou. Viola zazní v únoru na slavnostním koncertě V hudbě život Čechů. K oslavám Roku české hudby se připojí všechny 4 umělecké soubory DJKT a dohromady nabídnou přes 200 představení, koncertů a akcí připomínající české skladatelské osobnosti; neopomeneme díla Dvořáka, Janáčka, Martinů, Rejchy, Bendy, Dusíka a dalších. Uvedeme také tvorbu současných skladatelek a skladatelů např. Sylvie Bodorové, Lenky Noty, Gabriely Vermelho, Dalibora Bárty, Petra Hory, Jana Kučery, Pavla Lochmana, Jana Rejenta a Jiřího Temla. Jako první mimopražské divadlo nastudujeme a na konci sezóny pod širým nebem uvedeme slavný český muzikál Karla Svobody Dracula. Program plzeňského divadla nezapomíná ani na děti, pro které je nachystáno několik pohádek v čele se zkrácenou verzí nejslavnější Smetanovy opery s názvem Prodáváme nevěstu. K Roku české hudby připravuje DJKT se zřizovatelem a dalšími kulturními subjekty řadu doprovodných akcí, např. putovní výstavu Slavní čeští skladatelé prezentující čtyři skladatele – B. Smetanu, A. Dvořáka, L. Janáčka a B. Martinů, kteří se stali světovým fenoménem.“

Martin Otava, Divadlo Josefa Kajetána Tyla, ředitel

Rok české hudby budou reflektovat také akce konané v zahraničí. Festival České sny zveřejní svůj program koncem března, plány a aktivity Českých center shrnuje jejich generální ředitelka Jitka Pánek Jurková: „Rok české hudby odstartoval 4. ledna vyprodaným recitálem Petra Nekorance, tenora Národního divadla, v New Yorku. Věřím, že potlesk si Česká centra letos poslechnou ještě mnohokrát: česká hudba je v zahraničí populární. Zahraniční publikum si s Českem ale většinou spojuje spíše Janáčka, Dvořáka či Smetanu. Letos jim ukážeme, že máme co nabídnout také v oblasti jazzu, elektronické hudby nebo soudobé klasické hudby. Živé akce pak doplní podcastová série Faces of Czech Music, ve které se představí třeba multimediální umělec Aid Kid nebo mezzosopranistka Bella Adamova.“

„Po vyhodnocení dotačního řízení Ministerstva kultury víme, že počet akcí navázaných na Rok české hudby se počítá na vyšší stovky. Naším cílem je také překročit hranice Prahy a poukázat na zajímavé projekty, které se dějí napříč Českou republikou. Za všechny bych nyní zmínil například divadelní představení Haas a Haas v rámci brněnského Štetl festu nebo Želary, které připravuje Moravské divadlo Olonouc. Chystáme proto pravidelné kulaté stoly, kde dostanou prostor k prezentaci také menší pořadatelé, stejně jako vzdělávací, univerzitní či nahrávací projekty,“ dodává k plánům nadcházejících týdnů a měsíců koordinátor Roku české hudby Marek Šulc.