Odešla legenda českého i světového operního nebe

Soňa Červená (9. 9. 1925–7. 5. 2023, Praha) – česká operní pěvkyně a herečka dcera zakladatele Červené sedmy JUDr. Jiřího Červeného, vstoupila na profesionální dráhu v oboru muzikálu, hudebního divadla a filmu. V opeře působila nejprve po sedm sezon v Brně, poté od roku 1959 ve Státní opeře v Berlíně, kde byla již po dvou letech za vynikající výkony v operách Monteverdiových, Haendlových a Gluckových vyznamenána titulem komorní pěvkyně. Když za dramatických okolností prošla v lednu 1962 berlínskou zdí do západní Evropy, došla ocenění zejména za svou Carmen, Azucenu, Brangänu, Erdu a Klytaimnestru.

Stala se sólistkou operních domů ve Vídni, Frankfurtu a San Francisku a žádaným hostem předních evropských a amerických scén od Palerma a Milana přes Salcburk, Mnichov, Bayreuth, Hamburk, Amsterdam, Brusel, Glyndebourne, Edinburk, Paříž, Barcelonu a Lisabon po Seattle, San Diego, Chicago a Los Angeles. V koncertním i operním repertoáru se brzy specializovala na tvorbu 20. století (Mahler, Stravinskij, Janáček, Berg, Ligeti, Nono, Henze). Za vynikající výkony a dlouholetou reprezentaci byla ve Frankfurtu nad Mohanem podruhé vyznamenána titulem komorní pěvkyně. Zasloužila se také o vzorovou interpretaci Janáčka v češtině a o přesné překlady notových edic. Po uzavření operní dráhy působila od roku 1989 v činoherním divadle Thalia v Hamburku, s nímž hostovala také v New Yorku, Riu de Janeiro, Hongkongu a Sydney.

Do rodné Prahy se vrátila až v půli devadesátých let k vydání své knižní autobiografie Stýskání zakázáno (1999) a knihy o svém pradědečkovi, vynálezci žesťových nástrojů Václavu Františku Červeném Můjváclav (2001). Pro město svých rodových kořenů Hradec Králové nastudovala činoherní titulní postavu v Návštěvě staré dámy. Pro pražské Národní divadlo vytvořila alegorické postavy v operách Osud a Slzy Alexandra Velikého, ústřední postavy v komorních operách Zítra se bude... a Toufar a v činoherních inscenacích Věci Makropulos a 1914 (v režii Roberta Wilsona). Mimořádně všestrannou jevištní zkušenost zúročovala také v přednesech melodramů (Ullmann, Bernstein, Suk, Štědroň, Březina, Kvěch, Bodorová).

Roku 2005 byla vyznamenána Cenou Thálie, za rok 2008 Cenou Alfreda Radoka a roku 2011 medailí Artis Bohemiae Amicis. Roku 2012 přijala čestné občanství Hradce Králové a roku 2015 čestné občanství hlavního města Prahy. V roce 2013 obdržela vysoké americké vyznamenání Zlatou medaili J. F. Kennedyho a v České republice Medaili Za zásluhy v oblasti kultury I. stupně. Roku 2014 ji vyznamenala Společnost pro vědu a umění Za zásluhy v oblasti umění a nadace Bohemian Heritage Fund Granátovou hvězdou. V roce životního jubilea 2015 byla ministrem kultury vyznamenána titulem Dáma české kultury. Nové působení po návratu ze světových scén do vlasti popsala v druhé autobiografii Stýskání zažehnáno (2017).