Janušův festival počtvrté

Dvouletá přestávka byla znát nejen na počtu zúčastněných sborů, který poklesl na čtyři, tak jak tomu bylo i v případě prvního ročníku před pěti lety. Z pražské arcidiecéze, pro kterou je festival primárně určen, se tentokrát zúčastnila Rozdělovská schola, Dětská scholka Čechtice a příbramská Krátká chvíle, čtvrtým účastníkem byla dětská schola Skřivánci z Konice v olomoucké arcidiecézi jako historicky první účastník z Moravy. Jinak je akce mimo pražskou arcidiecézi otevřena zejména sborům z dalších diecézí české církevní provincie, které zatím obdobné setkání dětských chrámových sborů nepořádají, pomineme-li setkání Cantate Domino v Polné na pomezí královéhradecké a brněnské diecéze. Festival se zaměřuje na zpěv dětí při liturgii, ať už jsou doprovázeny jedním či popřípadě několika nástroji (sbory) anebo i větším počtem nástrojů, což bývá časté u uskupení, pro které mnohde vžilo označení schola (byť zde došlo k určitému významovému posunu oproti pojmu schola původně spojovanému s gregoriánským chorálem); není tedy určen pro kapely, u nichž je primární hra na nástroje, nikoliv zpěv s případným nástrojovým doprovodem.

Možná někoho napadne, jaký má smysl, aby tyto sbory vystupovaly na festivalu, jestliže důvodem jejich existence je především zpěv při bohoslužbách. Festival však nemá tuto jejich primární činnost nahradit, nýbrž doplnit a zpětně podpořit. Měl by být příležitostí jak pro setkání sbormistrů a vedoucích schol, tak i dětí z různých sborů, a možností vidět a slyšet, jak to dělají jiní, což někdy může být inspirující. Nicméně je pravdou, že pro některé se účast na festivalu stala jejich prvním veřejným vystoupením mimo mše, poutě a podobné farní akce a tím i další možností prezentace jejich činnosti na veřejnosti. Obdobná setkání bývají pořádána jak na místní či regionální úrovni (na Moravě často nazývaná setkání schol), ale i jako celostátní nebo dokonce mezinárodní akce. V této souvislosti bych rád zmínil mezinárodní federaci Pueri cantores, která prostřednictvím svých národních federací sdružuje katolické dětské a mládežnické chrámové sbory v řadě evropských i mimoevropských zemí (zejména v USA, Itálii, Francii, Německu, Polsku, Španělsku a Rakousku) a zpravidla jednou za dva roky pořádá mezinárodní setkání zvaná kongresy.

Vraťme se ale zpět do Prahy na Janušův festival, v roce 2022 moderovaný Kateřinou Rószovou z televize Noe. Jednotlivé sbory a scholy se svým zpěvem představily během dopolední části programu, kterou sledovala i tříčlenná odborná porota, do níž své zástupce nominuje Společnost pro duchovní hudbu, Unie českých pěveckých sborů a NIPOS-ARTAMA (tentokrát ve složení Josef Kšica, Vladimír Jelínek a Tomáš Stanček). Prvořadým úkolem poroty je poskytnout zúčastněným sborům, resp. jejich sbormistrům zpětnou vazbu a při setkání se sbormistry (během odpoledne) upozornit na to, co se při vystoupeních podařilo a co je možné ještě zlepšit. Odpolední doprovodný program při čtvrtém ročníku obohatila prohlídka kostela sv. Ludmily na náměstí Míru, který se teprve nedávno stal bazilikou minor, včetně exkurze k „velkým“ třímanuálovým varhanám Emanuela Štěpána Petra, před několika lety restaurovaným do jejich původní podoby z roku 1898, při níž ochotně poskytla výklad zdejší varhanice, za což jí patří velký dík. Pro všechny účastníky festivalu i diváky, mezi nimiž jsou často rodiče či další rodinní příslušníci dětí ze zúčastněných sborů, může být inspirací také koncert hosta, který vystoupí během doprovodného programu; na uplynulé ročníky takto přijali pozvání Ztracená kapela, manželé Radovi s dcerou Markétou a naposledy Vokalistky z Chyšek. Vyvrcholením akce pak byla mše sv. v bazilice sv. Ludmily, již tradičně doprovázená zpěvem zúčastněných sborů a schol a tentokráte i hostujícími Vokalistkami. Mši celebroval zdejší farář P.Berka OPraem.

Mám za to, že i když třeba v některých případech dětské chrámové sbory a scholy nenaplňují představy některých lidí o tom, jak by měl vypadat liturgický zpěv, je nezbytné zpěv dětí a mládeže při bohoslužbách podporovat a kultivovat, snažit se vypěstovat v dětech dobré návyky a dát dětským sborům a scholám možnost, aby si ze současné pestré nabídky v hudební oblasti vybraly to kvalitnější a tím přispěly k důstojnosti liturgie a vkusnosti její hudební složky. Jsem přesvědčen, že bez cílené výchovy dětí ve farnosti ke zpěvu není v dlouhodobé perpektivě dost dobře možná existence chrámového sboru, chce-li se vyvarovat neustálého rizika úbytku členů či zvyšování jejich věkového průměru. Snad k naplnění výše uvedených pozitivních cílů přispěje i konání Janušova festivalu dětských chrámových sborů, jehož pořádání v nynější podobě by nebylo možné bez Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, která od roku 2018 přijala akci pod svá křídla.