Zemřel průkopník české moderní hudební scény

Marek Kopelent 28. dubna 1932–12. března 2023 byl český hudební skladatel, klavírista, publicista a organizátor.

Již jako student gymnázia se zajímal o komponování a chodil na soukromé hodiny k varhaníkovi dr. Josefu Kubáňovi. V první polovině 50. let 20. století vystudoval skladbu na HAMU u prof. Jaroslava Řídkého. Po absolutoriu našel zaměstnání jako hudební redaktor ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU).

V roce 1965 spoluzaložil Pražskou skupinu Nové hudby. V 60. letech uváděl své skladby na zahraničních festivalech (Varšava, Witten, Donaueschingen). V letech 1965–1973 vedl spolu se Zbyňkem Vostřákem soubor Musica viva Pragensis.

V roce 1968 dostal nabídku ročního stipendia od Deutscher Akademischer Austausch Dienst v západním Berlíně (DAAD). Stipendium mu umožňovalo soustředěně pracovat. Během pobytu napsal dvě kompozice a obě korespondují s děním v republice. Ve skladbě Bludný hlas se objevují výkřiky Hořím! v různých jazycích, slova a texty odkazující k situaci okupovaného Československa. V té době také pracoval v Supraphonu jako redaktor pro soudobou hudbu, po návratu do vlasti však dostal výpověď a nemohl získat práci ani jako učitel, navíc byl vyloučen ze Svazu českých skladatelů a bylo jasné, že doma jako autor nebude moci oficiálně působit. Jeho Soubor Musica viva Pragensis úředně zanikl. Existenční nouzi mu pomohli překlenout zahraniční přátelé, kteří reprízováním a vydáváním jeho děl zajišťovali tantiémy.

Stabilní zaměstnání získal až v roce 1976 v LŠU v Praze-Radotíně jako korepetitor tanečního oddělení. Ačkoliv i v této práci neodpovídající jeho potenciálu byly vyvíjeny na Marka Kopelenta různé tlaky, přečkal v zaměstnání dobu do pádu komunismu.

Roku 1991 odešel vyučovat na pražskou AMU, působil zde jako profesor skladby na katedře skladby HAMU. V letech 1991–1992 zastával funkci hudebního experta Kanceláře prezidenta republiky. Spoluzaložil umělecké sdružení Ateliér 90.

V roce 2012 převzal od prezidenta republiky Václava Klause medaili Za zásluhy v oblasti umění I. třídy.

“Mým velkým hudebním vzorem v dětství a dospívání byl Rafael Kubelík, jehož jsem obdivoval, když jsem s tatínkem navštěvoval jeho abonentní koncerty. M. K.