Jsme ženy s nadhledem, rozhovor se sbormistryní pěveckého sboru z Hostivice

Hostivický pěvecký sbor nezahálí.

Na poli klasické hudby sklízí úspěchy jak v rámci své vlastní koncertní činnosti, tak jako sbormistryně Hostivického pěveckého sboru. Jak to ve sboru funguje, proč v něm zpívají pouze ženy a mnoho dalšího se dozvíte v rozhovoru s Hanou Krejčovou.



Michaela Waldhauserová, pátek 12. června 2020
Magazín > Sborový život

Hana Krejčová – sbormistryně Hostivického pěveckého sboru

archiv sboru / https://hostivickypeveckysbor.cz/

Hostivický pěvecký sbor je ryze ženský. Je to záměr, nebo se hostivickým chlapům nechce zpívat? Být čistě ženským sborem nebylo vůbec naším záměrem, dveře byly otevřeny každému, ale bohužel žádný chlap nikdy nepřišel. Vlastně teď si vzpomínám na jednoho, ale ten přišel z donucení své partnerky, která nechtěla chodit do sboru sama. Nevydržel ani jeden z nich. Zůstaly jsme tedy sborem ženským. Má to své výhody i nevýhody. Nevýhodou rozhodně je, že smíšený sbor (tedy sbor, kde zpívají ženy i muži) zní mnohem barevněji a ve větším tónovém rozsahu, muži ve sboru, tedy stejně jako basa v kapele, tvrdí muziku. Při nácviku ale zase bývají pomalejší. V určitých sborech jsou muži také výhodou při vášnivějších diskuzích, že je mírní, ale v našem sboru si zatím žádné silnější debaty nevybavuji – jsme prostě ženy s nadhledem

Kolik má v tuto chvíli sbor členek? Hlásí se další zájemci? Jak případně hledáte nové talenty? V současné chvíli má sbor 22 členek. Dříve jsme dávaly různé inzeráty, teď musím zaklepat, že se k nám už hlásí lidé tak, že nás slyší na koncertě a chtějí se k nám přidat. Z toho mám velkou radost, je to pro mě signál, že na publikum působíme milým a příjemným dojmem, že je na nás vidět, že nás zpívání baví a jsme dobrý tým, protože to tak skutečně je. Jsme skvěle sehraná parta.

Jak často zkoušíte? Máme pravidelné zkoušky jednou týdně v klubovně v prostorách městské knihovny, dvakrát do roka míváme víkendové soustředění. Pokud by tedy někdo měl chuť se k nám přidat, zkoušíme každou středu od 19. 30.

Kdo sestavuje repertoár? Především já, ale samozřejmě dám i na dobré tipy od ostatních. Snažím se, aby byl repertoár pestrý, nechci, abychom se zaměřovaly pouze na určitý žánr nebo období, troufám si říci, že zpíváme písně ne „od Bacha po Vlacha“, ale máme ještě mnohem širší záběr. Důležité je, aby nás vybrané písně bavily. Myslím, že repertoárovou pestrost oceňují i naši posluchači.

Kde všude je možné vás slyšet? Koncertujete někde pravidelně? Vystupujeme na akcích v Hostivici a v různých obcích převážně Středočeského kraje (např. Buštěhrad, Kralupy nad Vltavou). Několikrát jsme vystupovaly na koncertech v Praze, za všechny bych zmínila benefiční koncert v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, koncert v kostele sv. Rodiny Domova sv. Karla Boromejského nebo v kostele Jana Křtitele Na Prádle. Každoročně se v lednu také účastníme benefičního koncertu pro MŠ a ZŠ Směrovka v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Pravidelně koncertujeme v rámci Hostivického světélkování. Jsme vlastně takovou tečkou celé akce, doufám, že příjemnou. Tyto koncerty nás hodně baví, atmosféra v kostele sv. Jakuba je vždy krásná. Snažíme se také dvakrát do roka zazpívat seniorům v Domově seniorů Zelená lípa, jsou to pro nás vždy příjemně strávené chvíle. A v neposlední řadě je to Hostivické sborobraní.

Hostivické sborobraní pořádáte již několik let. V listopadu 2019 se tento minifestival pěveckých sborů konal již posedmé. Jak vznikla myšlenka pro pořádání festivalu? A jaký je vývoj festivalu v průběhu těch šesti let? Hostivické sborobraní byl vlastně původně „obyčejný sborový koncert“. Vystupovaly jsme totiž na akcích dvou spřátelených sborů, chtěly jsme jim tedy jejich pozvání oplatit. Až po tomto koncertě nás napadlo, že by vlastně vůbec nebylo špatné zachovat formát takového koncertu. Začaly jsme zvát další sbory, přidával se čím dál náročnější společný program. Letošní, už 8. ročník, se bude konat v sobotu 7. listopadu jako každoročně v hostivické sokolovně. Můžete se opět těšit na krásný zážitek a radost ze zpěvu.

Můžete nám přiblížit svoji pěveckou dráhu? Čím se zabýváte? Po studiu na konzervatoři v Brně jsem studovala na Akademii múzických umění v Praze a už jsem tu zůstala. Co se týče hudby, vždy jsem seděla na několika židlích. Nikdy jsem nevydržela jen u klasického sólového zpěvu, který jsem studovala, ale zpívala jsem vždy ve sboru, ale také třeba ve vokálním oktetu, který jsem také vedla. Vždy mě bavila duchovní hudba, odbíhám ale také do oblasti populární hudby a šansonu. Ta pestrost mě zkrátka baví. Mám ráda také vícehlasý zpěv a od toho se odvíjí také moje sbormistrovská činnost. Naplňuje mě pěvecká práce s amatéry, navíc v tak bezvadném kolektivu! Co Vás čeká v nejbližší době? Co se týče sólového zpívání, jsou to především koncerty s mou kamarádkou varhanicí Marií Minářovou (mimochodem korepetitorka našeho sboru), zvláště její absolventský koncert, na kterém budu mít čest také zazpívat. Pak jsou to koncerty s naším sborem. Chystáme koncerty v Hostivici, Veltrusech, Praze, láká nás také zkusit nějaký sborový festival. O všech akcích budeme naše publikum včas informovat Děkuji za rozhovor. Michaela Waldhauserová - HOSTIVICKÝ MĚSÍČNÍK


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)