PaedDr. CSc. Anna Kobrlová slaví životní jubileum.

Narodila se v roce 1945 v Košticích–Vojničkách v učitelské rodině. K hudbě byla vedena odmalička, tatínek byl výborný houslista a s maminkou často zpívala. Zpěv ji provázel i během školní docházky. Bylo to nejen při hudební výchově, ale i v hodinách matematiky, kdy si často s hudbymilovným učitelem třída zazpívala třeba i dvojhlasně. Cvičila v místním Sokole, zúčastnila se dvou spartakiád a hrála ochotnicky divadlo. Chodila do školního pěveckého sboru a v ZUŠ se učila hře na klavír. Maturitu složila v r. 1962 na Střední všeobecně vzdělávací škole v Lovosicích.

V r. 1966 dokončila studium ruského jazyka a hudební výchovy na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem, kde během studia zpívala ve Smíšeném pěveckém sboru pedagogické fakulty, vedeného prof. PhDr. Tomášem Fialou, CSc. Po absolutoriu pedagogické fakulty vyučovala v letech 1965 až 1974 na základních školách v Žalanech v okresu Teplice a ve Velkém Březně v okresu Ústí nad Labem, na kterých založila a vedla pěvecké sbory, s nimiž uskutečnila řadu vystoupení. Sama ještě zpívala v Pěveckém sdružení lovosických učitelek vedeným Slavojem Princlem. Na podzim roku 1966 ji Vlastimil Kobrle přizval ke spolupráci s nově vzniklým Ústeckým dětským sborem, kde pracovala nejprve s přípravnými odděleními Včelka a Cvrček a postupně se zapojovala do práce s hlavním sborem.

Po ukončení postgraduálního studia působila od roku 1974 jako odborná asistentka na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. V roce 1982 po úspěšné rigorózní zkoušce z oboru teorie vyučování hudební výchovy získala titul doktora pedagogických věd – PaedDr.. V roce 1987 ukončila externí aspiranturu na PedF UK v Praze a získala titul kandidáta pedagogických věd – CSc. v oboru teorie vyučování hudební výchovy. V roce 1989 se habilitovala na docentku v oboru didaktika hudební výchovy. Disertační práci psala na téma „Soudobá sborová tvorba pro děti a její výchovné hodnoty“, v němž vycházela ze zkušeností z práce s dětským sborem a ze spolupráce se současnými hudebními skladateli např. P. Ebenem, O. Máchou, J. Dvořáčkem. Mnohé skladby byly také sboru těmito umělci věnovány a sbor je má uvedeny na svých nahrávkách.

Po odchodu do důchodu byla v roce 2010 jmenována emeritní docentkou PF UJEP v Ústí nad Labem. Práci s Ústeckým dětským sborem ukončila spolu se svým manželem po 45 letech činnosti v roce 2011. Sbor dále pokračuje v činnosti pod vedením manželů Martiny a Petra Zemanových, kteří v posledních letech se sborem spolupracovali.

Během pětačtyřicetileté práce uskutečnila se sborem nespočetně koncertů a vystoupení a bezmála 100 koncertních zájezdů nejen po České republice, ale i do zahraničí (např. do Německa, Holandska, Rakouska, Bulharska, Polska, Řecka, Itálie, Švýcarska, Finska, Dánska, Chorvatska, Španělska, Francie, Velká Británie, USA). Pro práci se sborem byla nezbytná i pravidelná každoroční pěvecká soustředění, na kterých se studovaly nové skladby a které také utužovaly pospolitost dětí.

Se sborem se podílela na natáčení sborových skladeb v domácích i zahraničních studiích (Ústí n.L., Praha, Hilversum, Stuttgart, Vídeň, Varna, Atlanta, Albena, Arnhem) a na vydání řady CD. Připravovala děti pro účinkování v inscenacích Severočeského divadla opery a baletu (Carmen, Tosca, Jakobín, Bohéma, České jesličky, Příhody lišky Bystroušky, Pohádky z lesa). Nezanedbatelná byla i vystoupení se Severočeskou filharmonií (J.Sternwald – Rok na vsi, vánoční koncerty).

V roce 2003 začala spolupráce s hudebním skladatelem Milošem Bokem, jehož skladby sbor prováděl na koncertech a jsou zaznamenány na CD nosičích (např. Symfonické koledy, Hymnus k Duchu svatému, Psalmus 131, Chrámové skladby I-III, nebo jeho mše). Pro Českou televizi byly natočeny sborové party k pohádkám Anděl Páně 1, Tři životy a O dívce, která šlápla na chléb.

Za práci s Ústeckým dětským sborem stejně jako její manžel získala řadu uznání např. „Uznání Českého hudebního fondu za provádění soudobé dětské sborové tvorby“ a ocenění na tuzemskách i zahraničních festivalech a soutěžích. Například: Opava 1973 – 1. cena, Olomouc 1978 – 2. cena, Varna 1973 – 2. cena, Limburg/Lahn 1984 – 1. cena, Halle/Saale 1986 – 1. cena, Arnhem 1991– 3. cena, Atlanta 1996 – laureáti, Schrewsbury 1998 – laureáti, Pocatello 2006 – laureáti, Missoula 2006 – laureáti, Castelli Incantati 2008 – laureáti.

V roce 2010 jí byla udělena Unií českých pěveckých sborů jako „výraz uznání mimořádného přínosu interpretační sbormistrovské činnosti“ Cena Františka Lýska.