Proběhly první Břízovské slavnosti - Svatá Hora u Příbrami

Ve dnech 14., 18. a 19. října 2019 se na Svaté Hoře v Příbrami uskutečnil první pilotní ročník „festivalu“ liturgické hudby pod názvem Břízovské slavnosti.

Zaštítění akce jménem českého nestora liturgické hudby je nabíledni: redemptorista P. Karel Bříza (14. 9. 1926 Krucemburk – 9. 12. 2001 Praha) působil na Svaté Hoře ve dvou poměrně rozsáhlých časových etapách: poprvé za dob komunismu, a jelikož neměl státní souhlas k výkonu kněžské služby, vykonával ji soukromě. Vedl dva pěvecké sbory a jejich členům poskytoval tajně duchovní vedení. Podruhé se na Svatou Horu vrátil r. 1991 a působil zde jako varhaník a sbormistr téměř do své smrti. Kromě uvedených činností vyučoval hru na varhany – jím vedené varhanice na Svaté Hoře působí dodnes – a komponoval liturgickou hudbu zejména pro liturgii v národním jazyce.

Břízovské slavnosti si kladou za cíl připomenout tuto vzácnou osobnost, která přinesla české liturgické hudbě mnohé plody, bez nichž si ji snad ani nedokážeme představit: tzv. „lidové ordinarium“ (tak mu říkával P. Bříza), v Kancionálu pod číslem 503, tzv. „třetí ordináriům“ pro sbor a lid uveřejněné v Mešních zpěvech, mnohé sborové skladby, např. vstupní zpěvy pro různé liturgické příležitosti, úpravy písní a koled, pohřební responzoria a další. Některé z uvedených skladeb zazněly v první den Břízovských slavností v pondělí 14. října 2019 v 17 hodin při mši soužené za P. Karla Břízu v den jeho narozenin (úmrtní den by připadl na dobu adventní, takže konání festivalu v tomto termínu nebylo zvoleno pro jistou nevhodnost). Hudba P. Karla Břízy v naprosté většině vyplnila i program sobotního večerního koncertu z děl redemptoristických autorů v podání Svatohorského chrámového sboru, Vepřekova smíšeného sboru, sólistek Kateřiny Falcníkové, Gabriely Kuntové za varhanního doprovodu Pavla Šmolíka. Dalším z koncertních provedení bylo sobotní matineé ze skladeb Antonína Dvořáka a dalších autorů v podání varhaníka Přemysla Kšici a tenoristy Jakuba Kośa ve svatohorské bazilice. Po něm následoval koncert staré hudby Tria Triniti v refektáři kláštera.

Program slavností nabídl rovněž dvě hodinové přednášky s tématy „Duchovní a liturgická hudba v proměnách doby“ (P. ThLic. Ing. Stanislav Přibyl, Th.D., redemptorista) a „Osobnost P. Karla Břízy” (Vít Náměstek). Jedním z hlavních cílů dramaturgie Břízovských slavností bylo nabídnout nejen koncertní, ale také pokud možno v co největším rozsahu liturgická uvedení kvalitní hudby. Těmi byly (kromě již výše zmíněné zádušní mše za P. Karla Břízu) mše sv. s hudbou Johanna Ernsta Eberlina v pátek 18. 10. v 17.00, mše svatá s gregoriánským chorálem v přednesu Scholy Cantorum Pilsensis v sobotu 19. 10. v 17 hodin a zlatý hřeb programu Břízovských slavností a současně jejich závěrečná akce: figurální nešpory Isfieda Kaysera, které navázaly na zmíněnou mši s gregoriánskými zpěvy. Sbor Kolegium pro duchovní hudbu a soubor Consortium musicum pod vedením Víta Aschenbrennera i Schola Cantorum Pilensis zaslouží za fantastickou atmosféru a kvalitní provedení interpretačně poměrně náročné hudby v liturgickém duchu velký dík.

Fakt, že všechny části festivalu si našly své publikum a velmi pozitivní reference, jichž hned v poslední den festivalu dorazilo více než dvě desítky, dávají naději, že i příští ročník Břízovských slavností nebude mimo zájem těch, kterým není lhostejná kvalitní liturgická hudba a odkaz osobnosti P. Karla Břízy, CSsR.