JAKUB JAN RYBA CHTĚL HUDBOU ČINIT LIDI ŠŤASTNĚJŠÍ

Příjemnou sváteční náladu si můžete umocnit například poslechem České mše vánoční Jana Jakuba Ryby. V Mníšku pod Brdy ji zahrají na Boží hod vánoční 25. prosince v kostele sv. Václava od 16 hodin.

Téměř každý kostel v Čechách, ale i různé koncertní síně se rozezní touto vánoční klasikou. A v Mníšku pod Brdy je to už každoroční rituál právě proto, že tady Jan Jakub Ryba působil jako učitel. Byl tu prý velmi oblíben, a i když pro něj Mníšek nebyl původně příliš chtěným působištěm, sám napsal, že tu "šťastně školoval".  V kostele sv. Václava, kde se koncert uskuteční hrával na varhany. J. J. Ryba byl český hudební skladatel na přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Právě pro jeho lidovost je i jeho nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období Česká mše vánoční.

V Mníšku ji přednesou Komorní orchestr a sbor Praga Camerata, Mníšecký chrámový sbor

sólisté: Jitka Svobodová – soprán

Oldřiška Richter Musilová – alt

Jaroslav Novák – tenor

Pavel Kobrle – bas

Jiřina Dvořáková Marešová – varhany

diriguje Pavel Hůla

Srdečně zvou město Mníšek pod Brdy a Římskokatolická farnost Mníšek pod Brdy.

Nenechte si při této příležitosti ujít také prohlídku originálu obrazu Petra Brandla Nanebevzetí sv. Maří Magdaleny, visí napravo od oltáře.

Koncertní provedení díla Jakuba Jana Ryby spolu s několika jeho pastorelami naváže na tradici, která začala před třemi lety při příležitosti kulatých výročí od narození i úmrtí tohoto skladatele, který na mníšeckém kůru a v místní škole působil.

Českou mši vánoční zkomponoval Jakub Jan Ryba v roce 1796 jako jednu z mnoha církevních skladeb pro potřeby kůru v Rožmitále pod Třemšínem, kam přesídlil právě z Mníšku pod Brdy v roce 1788 a působil tam až do své smrti v roce 1815. Jen vánočních – pastorálních mší napsal Ryba sedm, jediná slavná „Rybovka“ má však český text a dějově je vsazena do prostředí českého venkova. Pro svou srozumitelnost a specifickou melodičnost si získala takovou oblibu, že se dnes hrává nejen při vánočních mších v kostelích, ale zcela samostatně i v koncertních sálech.

Provozování hudby na kostelních kůrech bylo v 18. století velmi oblíbené. Uvědomme si, že v té době neexistovalo rádio, televize, internet a že hudbu si bylo možné poslechnout pouze v živém provedení. Pro prosté lidi to byl právě kostel, kde se při bohoslužbách setkali s kvalitní muzikou. O hudební provoz na kůrech se staral takzvaný kantor, který hrál na varhany při mších, komponoval skladby pro nejrůznější příležitosti, ale také vedl orchestr a sbor, který skladby přednesl. Byl zároveň učitelem, protože bylo potřeba pro tento provoz vychovávat hudebníky a zpěváky, a to již v rámci základního školního vzdělávání.

JAKUB JAN RYBA CHTĚL HUDBOU ČINIT LIDI ŠŤASTNĚJŠÍ

V tom je nesporná zásluha tehdejších učitelů – kantorů o rozvoj příslovečné hudebnosti českého národa (co Čech to muzikant…). Ryba byl pro toto povolání maximálně disponován svým vzděláním a rozhledem jak hudebním, tak všeobecným. Ovládal několik světových jazyků i hru na několik hudebních nástrojů. Přesto, že chtěl být původně hudebníkem a povolání učitele se zprvu bránil, nakonec ho přijal s veškerou odpovědností a důsledností a stal se nejvýraznějším představitelem kantorů své doby. Jeho nejvroucnějším přáním bylo, aby hudbou vzdělával obecný lid a tím jej činil i lepším a šťastnějším.

Kéž by se toto jeho přání naplnilo i v dnešní době, kdy nás hudba sice obklopuje na každém kroku, ale ne vždy nás zušlechťuje. Většinou ji máme jen jako kulisu ke konání jiných činností a nedokážeme plně vnímat její podstatu a poslání. Zastavme se na chvíli, ztišme se a pomyslně se přenesme o nějakých dvě stě let zpátky. Zaposlouchejme se do slavných tónů, které patří k českým Vánocům stejně jako kapr či ozdobený stromeček, a vychutnejme si živé provedení skladby v prostoru kostela, v němž působil i samotný její autor.